Chcete odejít ze zaměstnání a založit si konkurenční podnik? Pozor, ať nemáte soud na krku

Pro to, aby mohl člověk začít podnikat v nějakém oboru a případně si založil firmu, by se měl v daném oboru dobře orientovat. Kde načerpat zkušenosti? Na první pohled se může zdát ideální nechat se v oboru zaměstnat a posléze se osamostatnit. A to ve chvíli, kdy má zaměstnanec pocit, že už se od svého zaměstnavatele všechno naučil a má chuť dělat věci konečně po svém a být svým vlastním pánem. Podobná situace by teoreticky mohla nastat, když se osamostatní jeden ze společníků firmy a založí si firmu vlastní, konkurenční. Je to ale košer? Nebo musí novopečený podnikatel počítat s tím, že má s uskutečněním tohoto kroku také soud na krku a o jednoho nepřítele víc? Při ochraně svého know-how totiž samozřejmě nejsou české firmy bezmocné.

Bývalý zaměstnanec chce podnikat

Když chce bývalý zaměstnanec začít podnikat ve stejném oboru jako zaměstnavatel, a to ihned po ukončení pracovního poměru, nemusí se mu to vyplatit.

1. důvod, proč si podnikání rozmyslet: Povinnost zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství ex-zaměstnavatele. Ochranu společnosti poskytují platné zákony, především obchodní zákoník, zákoník práce, předpisy týkající se duševního vlastnictví a trestní zákoník. Ty firmě napomáhají ochránit své know-how. V případě zaměstnanců se může společnost opřít jak o zákoník práce, tak i o obchodní zákoník, dle kterého jsou zaměstnanci povinni jak za doby trvání pracovního poměru, tak i po jeho skončení zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství zaměstnavatele, kterým může být i know-how, objasňuje pro business server Podnikatel.cz Veronika Plešková, právnička advokátní kanceláře Havel & Holásek.

2. důvod, proč si podnikání rozmyslet: Pokud se ex-zaměstnanec do takového podnikání pustí, může ho dle obchodního zákoníku bývalý zaměstnavatel žalovat s odvoláním na nekalou soutěž. Pokud pak zaměstnavatel spor vyhraje, může novopečeného podnikatele čekat finanční plnění. Pokud se bývalý zaměstnanec dopustí jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a je způsobilé přivodit společnosti újmu, může se společnost domáhat, aby od tohoto jednání bylo upuštěno nebo aby tento závadný stav byl odstraněn, popř. požadovat i přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, uvádí Veronika Plešková.

3. důvod, proč si takové podnikání rozmyslet: V nejzazším případě dokonce může být podnikání ex-zaměstnance posuzováno podle trestního zákoníku. A to podle Veroniky Pleškové v případě, kdy jednání bývalého zaměstnance dosáhne takového stupně, že naplnění některou ze skutkových podstat trestných činů. Jde např. o trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku, trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže nebo trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, dodává právnička.

Co by však mohlo hrát novému podnikateli do karet, je nemateriální povaha know-how. A to pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání a bývalý zaměstnavatel bude spor řešit soudně. S ohledem na nemateriální povahu know-how však bude vždy spíše obtížnější prokázat jeho odcizení a výši škody, kterou zaměstnanec nebo společník společnosti způsobil, tvrdí na základě zkušeností z praxe Plešková. Ač může být konec takového sporu nejistý a může pro ex-zaměstnance dopadnout dobře, je otázka, zda nové podnikání za tak velký risk, jakým je případný prohraný soud, skutečně stojí.

Bývalý společník chce podnikat

Stejně tak se firma chrání před bývalým společníkem, který by chtěl samostatně podnikat s využitím know-how své bývalé společnosti. Zákaz konkurence v případě společníků vyplývá buď přímo ze zákona (u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti), nebo je možné jej zahrnout do společenské smlouvy (u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), říká k tomuto případu Veronika Plešková.

Také bývalého společníka se týká případný spor ohledně nekalé soutěže a stejně tak jako u bývalého zaměstnance se u něj může společnost domáhat ukončení takové činnosti, náhrady škody apod. Týká se ho i fakt, že jeho jednání může být v nejzazším případě trestným činem posuzovaným podle trestního zákoníku.

Firma chce ještě lépe chránit své know-how před zneužitím bývalým zaměstnancem

Nad rámec ochrany know-how, kterou firmě obecně poskytuje mj. obchodní zákoník či zákoník práce, může zaměstnavatel se svým zaměstnancem uzavřít z preventivních důvodů v oprávněných případech konkurenční doložku. Ta mu na dobu nejdéle jednoho roku po skončení zaměstnání nedovolí vykonávat výdělečnou činnost, při níž by mohl využívat znalosti získané u předchozího zaměstnavatele, upřesňuje Veronika Plešková.

Díky konkurenční doložce si může firma lépe chránit své know-how vůči odcházejícímu zaměstnanci, plynou jí však z toho peněžité závazky. Pokud se obě strany nedohodnou jinak, vyplácí bývalý zaměstnavatel zaměstnanci po dobu plnění závazku z konkurenční doložky peněžité vyrovnání minimálně ve stejné výši, jako byl průměrný měsíční výdělek bývalého zaměstnance.

Jak však již dříve řekl business serveru Podnikatel.cz Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, je pro malého podnikatele konkurenční doložka příliš drahou ochranou. Český soukromník tuto vymoženost nemůže použít. Na konkurenční doložku nemá peníze a navíc je to neúčinné, domnívá se Danda. Čtěte více o konkurenční doložce: Při plnění konkurenční doložky musíte zaměstnanci platit

Podle Veroniky Pleškové se obecně firmě vyplatí dbát spíše na prevenci a nespoléhat na to, že vše případně později při nějakém problému vyřeší soudní spory, a to především kvůli nemateriální povaze know-how. Lze proto jen doporučit, aby společnost pamatovala na ochranu svých oprávněných zájmů dopředu a v co největší možné míře zneužití know-how smluvně ošetřila. Sníží tak riziko zdlouhavého a finančně náročného soudního sporu s nejistým koncem, uzavírá pro server Podnikatel.cz.

Průmyslová práva

Mezi další způsob ochrany, a to například konkrétního výrobku nebo technologického postupu, patří patentová ochrana. Ta je zpoplatněná a vždy dočasná, patent však lze přihlásit na národní úrovni u Úřadu průmyslového vlastnictví i v zahraničí. Je to tedy ochrana, která má mnohem širší a obecnější dosah než jen k bývalým či stávajícím zaměstnancům a společníkům.

Patent je ochranný dokument poskytující jeho majiteli na určitou dobu výlučné právo k vynálezu. O udělení patentu rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví. Podnikatel nejprve musí podat patentovou přihlášku, kterou může podat původce vynálezu nebo ten, na koho podnikatel práva převedl. V případě, že se jedná o zaměstnanecký vynález, přechází právo na patent přímo na zaměstnavatele, pokud si nestanovili předem ve smlouvě jiné podmínky, uvádí Kateřina Tietzová v článku na serveru Podnikatel.cz. Čtěte více: Máte vynalézavého ducha? Nezapomeňte na patent

Podobně lze chránit také užitný a průmyslový vzor, označení původu nebo ochrannou známku. Čtěte více: Ochranná známka a logo jsou přístupné i pro OSVČ