Zkušenosti s dříve plánovaným (a nakonec neuskutečněným) jednotným inkasním místem nebo s kontrolním hlášením a EET ukazují, že výraznější změny si žádají více času. Nyní ministryně financí hovoří o polovině roku 2020. Pro podnikatele i samotné úřady by však bylo lepší, kdyby tato novinka začínala na začátku roku, a to klidně i později.
Paušální daň se odkládá
To, že vláda bude prosazovat jeden paušální odvod pro drobné podnikatele, zmínila ministryně financí Alena Schillerová již v lednu letošního roku. Následně premiér Andrej Babiš prohlásil, že je vše připraveno, aby se koncept paušální daně spustil již od ledna 2020. Na začátku února pak ministerstvo zveřejnilo i parametry, jak by měla tato nová paušální daň vypadat. Jednotný odvod by byl dobrovolný a hradil by se měsíčně. Zahrnoval by minimální náklady pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok (tj. částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí) a částku 500 Kč. Celková výše tohoto paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400 Kč – 5500 Kč měsíčně (letos by činila 5096 Kč).
Čtěte více: Které OSVČ na nové paušální dani vydělají a které nikoli? Spočítali jsme za vás
Od představení paušální daně však bylo „ticho po pěšině“, a to až do poloviny dubna, kdy Alena Schillerová prohlásila, že se lednový termín nepodaří dodržet a že paušální odvod bude zaveden až během příštího roku. Důvodem odkladu je podle ministryně nedostatečná vzájemná provázanost IT systémů státních úřadů. Schillerová zároveň České televizi dodala, že nevidí problém v tom spustit paušální daň i během příštího roku, protože jde o měsíční zálohové platby.
Za rok se paušální daň nedá stihnout
Že bylo Babišovo tvrzení o připravenosti systémů na paušální daň od ledna roku 2020 mimo realitu, tolik nepřekvapí. Ač se to možná na první pohled nezdá, jde o poměrně zásadní zásah, a to jak do výběru daní a pojistného, tak do IT systémů finanční správy či České správy sociálního zabezpečení. Když před lety připravovala vláda Petra Nečase (ODS) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) projekt jednotného inkasního místa (JIM), počítala s tím, že se systém naplno spustí až za více než tři roky od sepsání první příslušné novely. Ačkoli byl projekt JIM mnohem rozsáhlejší a složitější než aktuálně plánovaná paušální daň, očekávat, že se během 11 měsíců podaří připravit a schválit příslušné zákony, upravit IT systémy úřadů (finanční správy, České správy sociálního zabezpečení) a další potřebné věci, se rovnalo utopii.
Jak dlouho úřadům trvá změny připravit, ostatně ukázala i kontrolní hlášení nebo EET. V případě kontrolních hlášení ani rok nestačil na to, aby systém plně fungoval a dlouho se například neudělovaly nejnižší pokuty, protože to systém neumožňoval. Na EET zase měly úřady 8 měsíců od nabytí účinnosti zákona a nástup navíc probíhal (a probíhá) ve vlnách. Vzhledem k výše uvedenému je navíc pravděpodobné, že se ani termín v průběhu roku 2020 nepodaří splnit.
Čtěte také: U kontrolních hlášení se dlouho nedávala pokuta 1000 Kč, systém se rok upravoval
V potaz také musíme vzít fakt, že se od roku 2021 chystá přechod na nový daňový systém, přičemž už realizace této změny nabrala zpoždění. Je navíc na zvážení, zda paušální daň nespojit právě s novým daňovým systémem, než krátce po sobě dělat dva radikální řezy do fungování finanční správy. Když se tak dají všechny faktory dohromady, bude překvapením, pokud paušální daň začne platit dříve než v roce 2021. A nikdo by se neměl divit, kdyby spuštění paušální daně přesáhlo stávající volební období.
Čtěte také: Výměna ADIS nabírá další zpoždění. Stále více hrozí, že zůstane závislost na IBM
Startovat paušální daň v půlce roku není dobrý nápad
Ať už se však podaří paušální daň odstartovat v roce 2021 či jiný rok, mělo by ministerstvo přehodnotit svůj plán zavést novinku klidně v průběhu roku. Pokud by paušální odvod začal platit třeba o července, stejně by OSVČ musely půlku roku podnikat v „běžném“ režimu, platit zálohy zvlášť a vést evidenci. Následně by tak stejně musely podat přiznání a přehledy (i když jen za půl roku), čímž by hlavní argument pro paušální daň, tedy snížení administrativní zátěže, ztratil opodstatnění.
To, jak „jednoduše“ by zajisté přechod z běžného režimu na paušální odvod během roku vypadal, si asi každý dokáže představit. Změna uprostřed roku by navíc nezpůsobila zmatky jen mezi OSVČ, ale také na úřadech. Přestože by změny ve prospěch podnikatelů měly být spouštěny co nejdříve, v některých věcech se vyplatí počkat na rozumnější termín. Snad si ale ministerstvo nevyloží poslední větu tak, že rozumnější termín znamená „někdy v budoucnu“.
ČLÁNKY DO MAILU