Němečtí celníci nedávno kontrolovali řidiče dopravních firem. Mají podezření, že porušují zákon o minimální mzdě (tzv. MiLoG). Mezi kontrolovanými mohou být i řidiči z České republiky. Nevyplácení německé minimální mzdy řidičům, ale i jiným zaměstnancům, kteří působí na německém území, se může nevyplatit. A bude hůř. Od července se přidala i Francie.
Německá minimální mzda
Německo zavedlo plošnou minimální mzdu 8,50 eura (230 Kč) za hodinu od roku 2015. Na mzdu v této výši mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Jedná se o povinnost zaměstnavatelů, nikoli osob samostatně výdělečně činných. Čtěte také: Přidejte zaměstnancům na mzdě, chce Německo po Česku. Proč diktuje podmínky?
Odměňování německou minimální mzdou by bylo pochopitelné u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se řídí německým právem. Ovšem proč by měl mít zaměstnanec vyslaný do Německa pouze na služební cestu či školení (další vzdělávání v rámci náplně jeho práce) nárok na německou minimální mzdu? Obdobně to platí i pro řidiče. Výjimku mají pouze řidiči tranzitní dopravy a řidiči, kteří skládají zboží v německých námořních přístavech. A to na základě prozatímního moratoria na působnost zákona o minimální mzdě.
V souladu se zákonem mají být zaměstnanci při služební cestě na území Německa vybaveni takovými doklady, které prokazují, že mzdu v odpovídající výši skutečně pobírají. Do minimální mzdy se přitom nepočítají příspěvky na stravné, náhradu životních nákladů, tzv. diet, přesčasové hodiny, příspěvky za práci ve svátek či o víkendu a příspěvky na dovolenou.
Své aktivity na území Německa musí zaměstnavatel nahlásit předem na celní úřad předepsaným formulářem a do 8 pracovních dnů po ukončení činnosti je třeba zapsat záznam o pracovní činnosti zaměstnance (pro případnou kontrolu). Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tzv. „formulář A1“ pro vyslané zaměstnance (nikoliv u mobilní činnosti/transitu) je potřeba mít ex ante zajištěný. Podrobnější informace, včetně nejčastějších dotazů, uvádí na svých webových stránkách například Velvyslanectví České republiky v Berlíně.
Zákon stanovuje německým i zahraničním zaměstnavatelům následující povinnosti:
- vyplácet alespoň minimální mzdu včas a ve výši 8,5 euro za hodinu práce odpracovanou na území SRN,
- mít k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy (povinnost záznamů),
- u zahraničních zaměstnavatelů ohlašovat v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa (povinnost ohlašovací).
Aby toho nebylo málo
Proti zavedení německé minimální mzdy již od počátku protestovali dopravci z různých zemí. Nelíbí se ani ostatním zaměstnavatelům vysílajícím své zaměstnance na území Německa. A aby toho nebylo málo, k uplatňování minimální mzdy na svém území se přidává i Francie. Od letošního července platí pro zahraniční zaměstnavatele minimální mzda 9,67 eur za hodinu.
Francouzské úřady kromě minimální hodinové sazby požadují řadu dalších opatření. Zaměstnanci mají mít nárok na stejná sociální pravidla jako jejich francouzští kolegové, tedy například v oblasti pracovní doby a odpočinku. To vše je administrativně náročné. Každý český zaměstnavatel musí povinně ustanovit ve Francii zástupce, který bude plnit úlohu styčného bodu pro kontrolu, řidiči mají s sebou vozit nejen své osobní údaje, ale i údaje zaměstnavatele, podrobnosti o mzdě, cestovních náhradách, stravném, ale také francouzský překlad pracovní smlouvy a překlad české kolektivní smlouvy.
Německo navíc plánuje od roku 2017 zvýšit minimální mzdu o další čtyři procenta. Má stoupnout ze současných 8,50 na 8,84 eura (240 Kč) za hodinu.
Situace je prozatím právně nevyřešená
Aktuální situaci týkající se minimální mzdy v Německu a ve Francii aktuálně posuzuje Evropská komise vzhledem k jejímu souladu s unijním právem. Podle dostupných informací poukazuje Evropská komise na skutečnost, že by tato právní úprava nemusela být v souladu zejména s volným pohybem služeb a zboží. Ovšem vzhledem k povaze řízení pro porušení povinnosti Evropská komise ani členské státy, proti kterým je řízení vedeno, v tomto ohledu prozatím nesdělují detailnější informace.
Jak ale pro server Podnikatel.cz sdělila Michaela Lagronová z Ministerstva zahraničních věcí ČR, kroky, které Evropská komise proti uvedeným členským státům podnikla, mohou vyústit až v podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. Ten by závazně rozhodl o souladu vnitrostátních právních úprav s unijním právem. Soudní dvůr EU může věc posoudit také v tzv. řízení o předběžné otázce, pokud spor o souladu německé/francouzské právní úpravy s unijním právem vyvstane v řízení před vnitrostátním soudem. Do rozhodnutí Soudního dvora EU nelze s jistotou říci, zda je postup německých a francouzských orgánů v souladu s unijním právem, a situace je tedy zatím právně nevyřešená,
uzavřela Lagronová. Současně odkázala na nejaktuálnější vyjádření v případě problematiky minimálních mezd v Německu a Francii. Tím je tisková zpráva Evropské komise z června tohoto roku, kde lze nalézt stručné shrnutí dosavadního vývoje a obecné informace k řízení pro porušení povinnosti (viz zde).
Předseda vlády Bohuslav Sobotka sdělil, že Česká republika je připravena intervenovat v případném řízení před soudním dvorem ve prospěch výkladu, že aplikace je v rozporu s právem Evropské unie. Uvidíme, jakým způsobem se tedy bude vyvíjet příslušné soudní řízení a jestli v jednání mezi Evropskou komisí a Spolkovou republikou Německo nedojde k nějakému smírnému řešení dohodou tak, aby se omezila působnost celoněmecké minimální mzdy na dopravce, zejména ve vztahu k dopravcům, kteří pouze tranzitují přes území Německa,
dodal předseda vlády. Více záznam z dubnových interpelací PSP ČR.
ČLÁNKY DO MAILU