Na rozdíl od jiných novinek, které vláda prosazuje, jde o “levné” změny, které by rozpočet stály pouze několik miliard korun a pomohly by desítkám až stovkám tisíc podnikatelů. V případě zvýšení limitu pro registraci DPH by se navíc zpřehlednil systém pro OSVČ, které nyní mohou uplatňovat výdaje dle výdajového paušálu právě do hranice 2 milionů korun.
Úplatek důchodcům a zaměstnancům vyjde na 90 mld. Kč
Vláda včera odsouhlasila předvolební úplatek důchodcům ve výši jednorázových 5 tisíc korun. Státní rozpočet příspěvek vyjde na necelých 15 miliard korun. Kromě úplatku důchodcům se koalice shodla, že polštář ve výši 500 mld. korun deficitu využije i na předvolební dárek pro zaměstnance, kterým se má nově 15% daň počítat z hrubé a ne jako v současnosti ze superhrubé mzdy. Vzhledem k tomu, že podle odborníků až 15 % nejméně vydělávajících zaměstnanců už nyní žádnou daň neplatí, změny pomohou jen středněpříjmovým a hlavně vysokopříjmovým zaměstnancům. Rozpočet navíc toto “všimné” vyjde na 75 miliard korun, a to každý rok.
Vzhledem k výše zmíněným zářezům do rozpočtu a k probíhající krizi by si podporu zasloužili i podnikatelé. V případě podnikatelů navíc existuje celá řada možných změn, které by všem (anebo alespoň velké části z nich) pomohly a na rozdíl třeba od zrušení superhrubé mzdy by rozpočet tolik nestály.
Odpískejme poslední dvě vlny EET
První změnou, která by pomohla statisícům drobných podnikatelů, je zrušení 3. a 4. vlny EET, respektive jejich nezavádění. Obě vlny by měly odstartovat spolu se znovuspuštěním prvních dvou vln v lednu 2021. U řemeslníků, lékařů a spol., kteří tvoří poslední dvě vlny, totiž EET do rozpočtu prakticky stejně nic nepřinese. V případě, kdy jde o typické české „s dokladem, nebo bez dokladu“, totiž zájem neevidovat existuje na obou dvou stranách, jelikož zákazník dostane nižší cenu.
Jak už i autor tohoto textu upozorňoval před několika lety, pokud například obchodník s potravinami nepřizná tržbu od zákazníka, cena se pro zákazníka nesníží a zisk z nepřiznané tržby jde čistě obchodníkovi. Stejně tak ani v restauraci zákazník na nepřiznané tržbě nevydělá ani korunu. Motivace zákazníků řemeslníků je však odlišná, u nich totiž na nepřiznání tržby vydělá i zákazník a mnohdy především on.
U 3. a 4. vlny jsou i omezené možnosti kontrolních nákupů. Jen stěží si lze představit, že si budou moct úředníci nechávat dělat novou elektřinu nebo budou chodit k lékaři s vymyšlenými chorobami.
V posledních dvou vlnách se má navíc evidence dotknout mnoha drobných OSVČ, pro které je každá koruna výdajů navíc znát a EET opravdu zdarma není. Ano, od ledna se má sice i spustit zvláštní tzv. papírový režim evidence, který sice oproti EET nic nestojí (“jen” čas), ale je takovým byrokratickým peklem, že řada podnikatelů raději zvolí EET.
Zvyšme limit pro registraci k DPH
Další změnou, která by podle dřívějších odhadů vyšla rozpočet na 3 až 4 miliardy korun, tedy v kontextu plánovaného deficitu skoro nic, a pomohla by desítkám tisíc podnikatelů, je zvýšení hranice pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun obratu.
Bez zajímavosti proto není připomenout si vývoj limitu. Ještě v roce 1994 totiž činil 3 miliony korun. Se vstupem do EU v roce 2004 se hranice snížila na 1 milion korun a na této úrovni vydržela až dodnes. Přitom jen od roku 2005 do 2018 činila kumulovaná inflace přes 30 %. Vzhledem k reálnému ekonomickému růstu navíc rostly i příjmy podnikatelů a dosáhnout tak úrovně milionu korun obratu je výrazně “jednodušší”. V květnu 2004 bylo k DPH registrováno z důvodu dosažení obratu 42 971 subjektů, před rokem ke konci srpna již šlo o 115 673 podnikatelů.
Právě inflací často ministerstvo financí zdůvodňuje zvyšování daní a poplatků. Výše správních poplatků by měla být průběžně upravována v závislosti na inflaci a zejména nákladů spojených s úkonem, za které jsou poplatky vybírány. V případě správních poplatků za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí došlo jak k nemalému nárůstu inflace od jejich posledního zvyšování před více než sedmi lety, tak k navýšení nákladů spojených s řízením o vkladu, a to mj. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která nabyla účinnosti 1. ledna 2014,
hájilo ministerstvo například zdvojnásobení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. Podobnou argumentaci zvolilo u zvýšení spotřební daně z lihu o 13 %.
Pokud by ministerstvo bylo argumentačně poctivé, mělo by stejnou argumentaci přijmout i u zvyšování limitu pro registraci k DPH.
Limit pro registraci k DPH by měl
Ačkoli chce sice vláda snížit byrokracii podnikatelům zavedením paušální daně pro neplátce DPH, skutečná administrativa začíná až tehdy, kdy se podnikatel stane plátcem – vyplňovat každý měsíc (či čtvrtletí) přiznání k DPH a kontrolní hlášení totiž opravdu není činnost, kterou by zvládl levou zadní každý řemeslník. Pokud tak jde o OSVČ, vesměs si na daně v případě DPH musí někoho najmout, což jim zvyšuje náklady.
Zvýšení limitu by v neposlední řadě zpřehlednilo i využití výdajových paušálů, u kterých je mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, právě 2 miliony korun.
Návrh na zvýšení limitu navrhovala už v lednu opoziční ODS, tehdy to však odmítala ministryně financí s tím, že by to rozpočet vyšlo na 3 až 4 miliardy Kč. Před několika dny však ODS návrh opět podala, tentokrát jako pozměňovák k novele, která zavádí paušální daň.
Na rozdíl od zrušení EET pro řemeslníky je však, pravda, zvýšení limitu pro registraci k DPH komplikovanější. Dle směrnice EU je totiž hranice pro registraci stanovena na 35 tisíc EU. Nicméně platí, že rada může na návrh komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně. Takto ostatně například byla zvýšena hranice pro registraci pro Slovinsko.
Abychom tedy mohli zvýšit hranici, je nutné podat komisi žádost o zvláštní opatření odchylující se od směrnice. Vzhledem k lhůtám je tak zvýšení limitu práce alespoň na rok. Kdy jindy ji ale začít než právě teď?
ČLÁNKY DO MAILU