Aby mohl zaměstnavatel posoudit, zda jsou splněny podmínky pro vznik nároku na řádnou dovolenou, musí spočítat hodiny výkonu práce. Nejedná se jen o skutečně odpracované směny, ale také o některé překážky v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele. Část překážek se však počítá v omezené výši a aby to nebylo tak jednoduché, pod podmínkou odpracování dvanáctinásobku týdenní pracovní doby.
V seriálu k řádné dovolené podle podmínek od roku 2021 jsme již popisovali nárok na dovolenou za kalendářní rok i jeho poměrnou část. Více v článcích:
- Dvě podmínky, které musí zaměstnanec splnit pro řádnou dovolenou za celý rok
- Kdy má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené?
Výkon práce pro účely řádné dovolené
Výkonem práce jsou samozřejmě skutečně odpracované směny, ale i doba, která se považuje za výkon práce, přestože zaměstnanec práci fakticky nekoná. Zákoník práce tuto dobu specifikuje v ustanovení § 348 odst. 1. Jde o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje z důvodu:
- překážek v práci (na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele), s výjimkou pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho nadpracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
- čerpání dovolené,
- že si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek,
- svátku, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Limitované překážky pro účely řádné dovolené
Ne všechny překážky v práci na straně zaměstnance vyjmenované v § 191 až 199 zákoníku práce se pro účely řádné dovolené považují za výkon práce v plném rozsahu. Jedná se o takzvané limitované překážky v práci. Jsou vyjmenovány v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce. Jde o zameškanou dobu v témže kalendářním roce z důvodu:
- a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,
- c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2 (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.).
Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba těchto překážek v práci pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby. Tuto podmínku lze splnit faktickým výkonem práce nebo překážkami, které se pro účely řádné dovolené považují za výkon práce (§ 348 odst. 1 zákoníku práce). Limitované překážky se započítají maximálně dvacetinásobkem stanovené nebo kratší sjednané týdenní pracovní doby.
Vazba, výkon trestu a neplacené volno
Z výše uvedeného tedy plyne, že například doba čerpání mateřské dovolené zaměstnankyní je překážkou v práci, která bude započítána pro účely řádné dovolené plně, její rodičovská dovolená je naopak limitovanou překážkou v práci. Výkonem práce započitatelným plně je rovněž krátkodobé, krizové, ale i dlouhodobé ošetřovné.
Jiné důležité překážky v práci na straně zaměstnance dle nařízení vlády 590/2006 Sb., se rovněž započítají plně. Jde například o pracovní volno k vyšetření nebo ošetření u lékaře, volno na svatbu, pohřeb atd. Za výkon práce bez omezení se považují i překážky typu výkonu veřejných funkcí, překážky v obecném zájmu (např. odběr krve nebo krevní plazmy), volno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež atd.
Poněkud problematické je posouzení výkonu trestu, vazby a neplaceného volna na žádost zaměstnance. Zde se názory některých odborníků liší. Pro server Podnikatel.cz se za ministerstvo práce a sociálních věcí vyjádřila Jaroslava Sladká. V případě neplaceného volna, „sick days“, výkonu trestu odnětí svobody a vazby se lze klonit k tomu, že se jedná o jinou překážku v práci ve smyslu § 199 zákoníku práce, tudíž se takto zameškaná doba započte podmíněně a omezeně (viz § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce).
V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele se započítávají všechny překážky dle § 207 až 209 zákoníku práce, tj. prostoj, jiné překážky na straně zaměstnavatele (uzavření provozu z důvodu koronavirových opatření), částečná nezaměstnanost. Výjimkou je zde doba, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů (§ 348 odst. 1 zákoník práce).
Příklad zápočtu limitovaných překážek v práci
Zaměstnankyně má v roce 2021 stanovenu týdenní pracovní dobou (TPD) 40 hodin a nárok na dovolenou 5 týdnů v kalendářním roce. Její roční nárok na dovolenou by činil 200 hodin (5 × 40). Zaměstnankyně v měsíci lednu odpracovala 4násobek své týdenní pracovní doby (nTPD). Pracovala 19 dnů + jeden placený svátek, tj. 20 směn (160 hodin = 4 nTPD (160/40)).
Koncem ledna byla uznána dočasně práce neschopnou z důvodu rizikového těhotenství a zameškala 129 směn (1032 hodin = 25,8 nTPD) a nastoupila na mateřskou dovolenou, tj. 112 směn (896 hodin = 22,4 nTPD).
Výkonem práce je zde faktický výkon práce a doba čerpání mateřské dovolené, tj. 4 + 22 = 26 nTPD.
Dočasná pracovní neschopnost (stejně jako následná rodičovská dovolená) je limitovanou překážkou v práci dle § 216 odst. 2 zákoníku práce. Podmínka plně započitatelného výkonu práce alespoň 4nTPD pro nárok na poměrnou část dovolené je splněna. Pro zápočet limitovaných překážek v práci je nezbytný výkon práce v rozsahu 12nTPD. Což je zde rovněž splněno. Avšak za limitovanou překážku (zde dočasnou pracovní neschopnost) lze započítat maximálně 20násobek stanovené týdenní pracovní doby.
Započítáme tedy jen 26 + 20 nTPD = 49nTPD
Nárok na dovolenou: (46/52) x 200 = 177 hodin
ČLÁNKY DO MAILU