Chlap s gulemi, Mirek Topolánek, si opět naběhl. V neformálním rozhovoru pro gay magazín si otevřel o něco více pusu, než je zdrávo, a umožnil tak vzniknout dalšímu mediálnímu poprasku. V televizi se okamžitě začalo diskutovat s odborníky, na kolik může tato kauza poškodit ODS před volbami a jaký může mít vůbec dopad na budoucí směřování strany. Této absurdní bubliny se ovšem překvapivě chytli také Topolánkovi spolustraníci, z nichž někteří volali dokonce po hlavě svého předsedy. Podle jejich slov Topolánek svými výroky občanské demokraty poškozuje.
Tito strážci etiky si však neuvědomují, že problém relativně nízkých preferencí leží jinde, a to v zatím zoufalé předvolební kampani a v řadě nesmyslných nesystémových programových bodů. Místo toho, aby se ODS držela striktní pravicové linie a její přednosti se snažila vysvětlit lidem, vymyslela nejsilnější pravicová strana ekonomické nápady, které připomínají Mičurinovo křížení ovocných stromů.
Média ráda nafukují bubliny
Že média neodolají pozlátku kontroverzně vypadajících výroků, se dalo čekat. Co na tom, že půlka české populace si o církvích myslí stokrát horší věci. Najednou se zdá jedno, že premiér Jan Fischer zatím ve větších krizových situacích skutečně uhnul. To už se zapomnělo, jak levice s lidovci rozcupovala Janotův balíček a jak z návrhu státního rozpočtu udělali trhací kalendář? Či už si nikdo nevzpomíná na problém kolem zdanění benefitů? V obou těchto případech premiér nesmyslným požadavkům ucouvl a vyzval k jejich splnění. A není vlastně taky šumák, jak o voličích občanských demokratů mluví představitelé socialistů? Topolánkova občasná neohrabanost prostě táhne a faktem i zůstává, že některá jeho vyjádření působí skutečně jako pěst na oko.
Jenže překvapení pro expremiéra přišlo z vlastních řad. Několik významných představitelů se vyjádřilo, že Mirek Topolánek svými extempore poškozuje preference strany a měl by proto raději odstoupit z vedení. Takřka celý včerejší den se grémium občanských demokratů dohadovalo, jak postupovat dál. Topolánek, ten chlap s gulemi, nakonec neuhnul a rozhodl se vytrvat do voleb. To, že ODS povede i nadále on, volební výsledek zase tolik neovlivní. Jestliže totiž budou občanští demokraté pokračovat v kampani a představování svého volebního programu stále ve stejném stylu, vítězství ve volbách by jim nezískal ani kouzelník Gandalf.
Volební galimatyáš ODS nikoho nepřitáhne
Zatímco sociální demokracie masíruje voliče v podstatě už od zrušených předčasných voleb, ODS si dala s představením svého programu na čas. Kdo však čekal novou neotřelou kampaň a volební programové taháky, musel být na výsost zklamán. Místo toho, aby si občanští demokraté zachovali své pravicové „jistoty“ a pouze vymysleli, jak srozumitelně a důvěryhodně lidem vysvětlit přednosti nízké role státu, odprezentovali prozatím neuvěřitelnou směs pseudonávrhů na zvýšení zaměstnanosti. Jedna větší nesystémovost střídá ještě větší a některé z předpokládaných opatření naprosto nereflektuje realitu.
Například plánované prodloužení maximální možné doby práce na dohodu ze 150 hodin na 300 hodin ročně. Velice hezké zpružnění trhu práce, zvláště když čeští zaměstnavatelé už roky 150hodinou hranici obchází tím, že účetně prostě zvednou hodinovou gáži a sníží počet hodin. Avizované zdvojnásobení tedy žádnou změnu nepřinese, jen budou podnikatelé pracovat s o něco jinými čísly. Odpouštění sociálního pojištění na nové pracovní místo, garantování odstupného ve výši 75 % či pobírání podpory v nezaměstnanosti, když při tom začne člověk podnikat, snad připravila občanským demokratům sama ČSSD. Kde je systémovost těchto návrhů? Kam zmizelo šetření, zjednodušování systému, škrty na straně výdajů a zavádění další finanční spoluúčasti, které by pravicová strana měla nabízet?
Místo toho, aby se ODS poučila z krajských voleb a soustředila se na vysvětlování na první pohled nepopulárních kroků, rozhodla se vydat cestou menšího odporu. Prezentuje nudně vypadající a nic neříkající kroky, které sice neurazí, ale rozhodně nikoho nového nepřitáhnou. Nejen že tím neosloví „obyčejné lidi“, po které je slib vytvoření 170 000 pracovních míst pouhou statistikou, ale ani odbornou veřejnost, která by uvítala dlouhodobý koncept ke stabilizaci ekonomiky a vytvoření udržitelné základny pro její další rozvoj.
Nyní se však dá pouze konstatovat, že bez radikální změny nemají občanští demokraté šanci volby vyhrát. A viníkem rozhodně není prostořekost jejich předsedy, nýbrž celková prezentace strany jako takové a především jejího programu.