Zákoník práce byl s účinností od 1. října 2015 novelizován. Změny se dotkly odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tato problematika byla do 30. září 2015 řešena zákoníkem práce, přestože byl již v roce 2007 připraven speciální zákon, který měl tuto část upravovat, a to zákon o úrazovém pojištění. Jeho účinnost byla několikrát odložena a v současném znění již prakticky nepoužitelná. Právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je i po novele integrální součástí pracovněprávní úpravy zákoníku práce, přestože zde byla původně pouze na přechodnou dobu. Jde o nově upravené paragrafy 248 až 275 zákoníku práce, kde jsou přenesena dosavadní přechodná ustanovení, včetně drobných úprav reagujících na některé změny souvisejících předpisů, kterými se napravují nepřesnosti v pojmosloví jako reakce na nový občanský zákoník účinný od ledna roku 2014.
Zákoník práce nyní více než dosud akcentuje poskytnutí náhrady rovněž s ohledem na psychickou a citovou újmu nejen poškozeného, ale i jeho blízkých. Například jednorázové odškodnění pozůstalých se nově vztahuje i na registrovaného partnera podle zákona o registrovaném partnerství. Dříve nebylo právo na odškodnění pozůstalých deklarováno zákoníkem práce a tito se museli domáhat odškodnění u soudu (podávali žaloby na ochranu osobnosti a s tím souvisela i povinná úhrada soudních poplatků).
Odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se změnilo.
Odškodňování za úrazy od roku 2014 změnil nový občanský zákoník. Podle tohoto zákona se mají případy posuzovat individuálně, ne podle právního předpisu. Ovšem úrazy v práci a nemoci z povolání se nadále odškodňují podle zákoníku práce. Aktuálně byla vydána vyhláška i nové nařízení vlády nahrazující dosavadní vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tyto nové právní předpisy stanovují postupy pro výpočet a určení bolestného a ztížení společenského uplatnění, jejich cílem je především zachování rychlosti a jednoduchosti výpočtu odškodnění. Vychází přitom z podstatné části ze zrušené vyhlášky. Ročně je totiž nutné odškodnit několik desítek tisíc pracovních úrazů. Výpočet odškodnění dle těchto předpisů sice nemusí být tak přesný jako odškodnění dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, který provádí specializovaní znalci. Ovšem vzhledem k množství pracovních úrazů, které je třeba odškodnit, a nedostatku specializovaných znalců, je tento postup velmi účelný. Musí být jasně stanovená, jednoduchá a transparentní pravidla, umožňující přezkoumatelný výpočet vedoucí k včasnému odškodnění pacienta v době, kdy to nejvíce potřebuje. Po určité době by měly být analyzovány výsledky procesu odškodnění újmy na zdraví dle nového občanského zákoníku a zákoníku práce. Zákonodárci tím nevylučují možnost, že v budoucnu dojde ke jednocení systému odškodnění újmy na zdraví. Nové nařízení vlády a vyhlášku najdeme ve Sbírce zákonů pod čísly 276/2015 Sb. a 277/2015 Sb.
Zvýšené bodové uplatnění
Nové právní předpisy zvýšily hodnotu bodu vyjadřujícího náhradu za utrpěnou bolest a případné ztížení společenského uplatnění ze 120 na 250 korun. Současně má vláda povinnost pravidelně valorizovat náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Výše odškodného se totiž nezvedala od roku 2001. Podle ministerstva zdravotnictví byla ale hodnota jednoho bodu neúměrně nízká a neodpovídala reálným životním nákladům. Zatímco před 14 lety byla průměrná mzda kolem 14 600 korun, nyní překročila 25 000 korun.
V případech, kdy nemoc nebo úraz způsobilo více poškození, hodnotí se každé zvlášť. Samozřejmě se může stát, že nemocný měl již před pracovním úrazem či chorobou z povolání menší pracovní uplatnění, proto se bodové ohodnocení přiměřeně sníží (dle závažnosti o deset až třicet procent). Počet bodů za bolest a ztráty uplatnění je stanovena v posudku, který vyhotoví lékař.
Podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání odpovídá například:
- Bolestné za ztrátu předního zubu či za lehký otřes mozku 20 bodům a 5000 korunám.
- Bolestné za poranění spojivky a abraze rohovky bez cizího tělesa 20 bodům a 5000 korunám.
- Bolestné za těžký otřes mozku 60 bodům a 15 000 korunám.
Ztížení společenského uplatnění z důvodu poškození menisku odpovídá 100 bodům a 25 000 korunám.
Nové nařízení vlády včetně přílohy s bodovým hodnocením pracovních úrazů a ztížení společenského uplatnění stahujte zde: Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Odškodnění a již posouzené úrazy či nemoci z povolání
Přestože bude odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání výrazně vyšší, zaměstnavatelů se nedotkne. Zákonné úrazové pojištění budou platit ve stejné výši jako dosud. Určenou pojišťovnou je stále pojišťovna Kooperativa (u zaměstnavatelů se sjednaným pojištěním do 31. prosince 1992 Česká pojišťovna). Vyšší odškodnění se týká nově posouzených pracovních úrazů a nemocí z povolání. Novela samozřejmě obsahuje i přechodná opatření, která vysvětlují, jak to bude s již posouzenými úrazy a nemocemi z povolání. Píše se zde, že pokud byla bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.
To ostatně pro server Podnikatel.cz aktuálně potvrdil i Milan Káňa za pojišťovnu Kooperativa. Vláda schválila nové vládní nařízení č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s účinností od 26. října 2015. Podle tohoto nového vládního nařízení se postupuje u nároků na bolest a ztížení společenského uplatnění (ZSU) vzniklých od 26. října 2015. V případech, kdy byl úraz nebo ZSU způsoben přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a před dnem nabytí účinnosti nařízení nebyl vydán lékařský posudek, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění také podle tohoto nového nařízení. Rozhodující je tedy den vydání lékařského posudku,
uzavřel Milan Káňa.
ČLÁNKY DO MAILU