Vlákno názorů k článku Bič na české e-shopy, musejí vracet poštovné. V jakých případech? od Martin P - Tento zákon absolutně nechápu, stále se mluví o...

Tento zákon absolutně nechápu, stále se mluví o okolik příjde zákazník, ale podte taky udělat příklad o kolik příjde prodejce, nejen peněz, ale i času.
Tím, že se to teď zmedializovalo to bude jenom horší a známe Českou povahu, která se snaží šmelit co jde.
Dám příklad na prodeji navigací.....zákazník si řekne zajedu si do Chorvatska, koupím si navigaci od prodejce jedu tam jen na 10dní, tak super...koupím nejdražší a nejlepší navigaci, samozřejmě se k ní budu chovat tak, aby nešlo poznat že byla používána a po dovolené ji vrátím. Příjde mi celá částka zpět takže ani o nic nepříjdu. Super..za to prodejce příjde o poštovné, a balné o čas se zabalováním, o čas vystavování a stornování faktury atp. To už nikdo neřeší. Tak ok dejme zákon, že se musí vracet i poštovné, ale zkratme zakonnou lhutu na 7dní at toho nikdo nezneužívá.

u navigaci bych to nevidel jako problem - pripojenim na satelit/nutnosti registrace k provovozu map ma prodejce moznost ponizit vracenou castku o nezbytne naklady jak na praci, tak na prebaleni, reinstalace, cisteni apod. - v pripade navigaci muze byt opetovna reaktivace mapovych podkladu klidne i 50% ceny navigace, a to nepocitam, ze maly skrabance tam za tu cestu budou tak jako tak, a az tohle nejaky cechacek jednou udela a zjisti, tak si to pak rozmysli si jen navigaci pujcit...

Bohužel známe českou povahu.

Kdykoli jedu do civilizovaných zemí, jsem vždycky překvapen jak špatné služby v Česku máme.

Jak málo si čeští podnikatelé váží zákazníka. A ještě je to v Česku často dražší a nekvalitnější.

Objednával jsem v českých i zahraničních e-shopech nesčetněkrát. Nikdy jsem zboží z e-shopu nevrátil vyjma jednoho nákupu v Mironetu, kde jsem dostal jiné zboží než objednané (objednané české klávesnice přišly se slovenským popisky na klávesách).

Nicméně prostě je vidět a cítit, že české služby – jak v e-shopech, tak v kamenných obchodech – dávají často zákazníkovi v menší či větší míře najevo, že je otrava.

Všude na světě nějaké malé procento zákazníků něco zneužívá, ale jen v Česku si podnikatelé myslí, že kvůli tomu šmahem přiškrtí všechny zákazníky. A všechny zákazníky prohlásí za podvodníky a všem to dají důrazně najevo. To je zase česká podnikatelská povaha.

Ono je to dvousečné. V zahraničí třeba skoro vůbec zákazníci neobjednávají na dobírku. Platí dopředu převodem nebo z účtu na účet. A o zákaznících v Česku byly napsány romány. Navíc u nás máme zákony upraveny tak, že zákazník má právo na vše, obchodník na nic. Zákazník může ve lhůtě do 14 dnů oznámit, že chce zboží vrátit. Ale fyzicky zpět ho může poslat kdy chce - třeba za rok, za dva. I když zboží bude mít známku používání a obchodník si o ni poníží vracenou částku, tak zboží použité těžko prodá /pokud se specializuje na nové/, navíc ještě musí vrátit i cenu za původní poštovné. Takhle vracela mé známé jedna paní zakoupené letní šaty. Zakoupila je v červnu. Do 14 dnů oznámila, že je vrací a vrátila až na podzim se známkami opotřebení. Takže si prostě vypůjčila šaty na léto od e-shopu /ten jí strhl za opotřebení peníze, ale samozřejmě nemůže jejich plnou cenu/. Dostala zpět i cenu za původní poštovné a šaty měla přes léto za 3/4 ceny a příští rok to může udělat zase. Stejně šaty dvě léta po sobě nosit nebude, vyjdou z módy. A pak se prodej na internetu fak vyplatí......

Co neřeší zákon přece upravují obchodní podmínky. A když zákazníkovi dám možnost vracet zboží bez postihu kdykoli nebo vůbec, tak se není čemu divit a stěžovat si mohu leda na sebe. Po tak dlouhé době by se smluvní pokutou za ty šaty nebylo třeba co vracet.

Bohužel, obchodní podmínky nesmí odporovat zákonu a v zákoně je stanoveno, že lhůta 14 dní platí pouze na oznámení, že zboží budu vracet. Ne na dobu, kdy zboží fyzicky vrátím. Pokud si tam dá obchodník lhůtu na vrácení sám, či ještě dá postih, dostane okamžitě pokutu od ČOI, že jeho obchodní podmínky odporují zákonu.

Základní problém je lhaní většiny e-shopů ohledně dodací lhůty.

V Česku neznám snad jediný e-shop, kde jsem nakupoval, který by vždy dodržoval deklarovanou lhůltu dodání. A to jsem nakupoval mnohokrát.

Pokud bylo jasné, že zboží nedodají ve lhůtě, skoro všechny české e-shopy lhaly a namísto aby na rovinu napsali, že to bude později a to tehdy a tehdy – prostě nerovné jednání.

Na druhé straně na většině zahraničních e-shopů bylo jasně napsáno kdy to dodají a v té lhůtě to přišlo až na malé výjimky.

A to nemluvím o tom, že řada českých e-shopů má fakticky nulový popis zboží. I když zde je to tak půl na půl.

---

Zákazníci jsou podvodníci jak v Česku tak jinde. Věřím že chuťovky jsou.

---

Takže je to ironie, ale v zahraničí platím předem, ale v Česku bych to neudělal až na několik málo e-shopů a to ještě jen někdy.

Zde je prostě balkánský přístup k zákazníkům, asijské lhaní v údajech e-shopu, a pak zákazníci prostě nic jiného, než dobírku neakceptují a hojně využívají možnost vrácení zboží.

---

Já to píšu ne proto, že bych chtěl útočit na obchodníky, věřím, že občas mají tvrdý chlebíček, ale pro nevyváženost a nevyvážené deklarace obchodníků typu „Čecháček jako zákazník“. Protože je tu druhá strana „Čecháček jako obchodník“ i když já bych tak obchodníky ani zákazníky nenazval, protože obě strany jsou hodny cti.