Příklad krásně ukazuje, jak za zákazníkovu blbost musí platit někdo jiný. Nebo naopak návod na to, jak si krátit dlouhou chvíli a bavit se na úkor někoho jiného. Bohužel i takoví lidé jsou mezi námi a snad každý zkušení vlastník eshopu se s nimi setkal.
Všechno to degraduje zákazníkovu odpovědnost si pořádně pročíst co kupuje a zvážit proč to kupuje a jestli to vůbec potřebuje. Jestli si koupí něco, co vůbec nepotřebuje, tak ho zavřete do nějakého ústavu.
Všechno to kolem vracení zboží považuju za příkladnou diskriminaci v obchodním prostředí, protože jiné, než elektronické obchody takovou povinnost nemají a ve většině případů toho "individua" (zákazník to není ani omylem) jen zneužívají. Pravidla by měla být stejná pro všechny, aby když úředník vymyslí nesmysl byl větší veřejný tlak na jejich zrušení, nebo nesli alespoň všichni stejná rizika a náklady. (Opět bohužel za chybu někoho jiného)
Všichni neustále přemýlají ochranu před nepoctivými prodejci, ale doplácí na to jen ti poctiví obchodníci. A co nepoctivý zákazník? Jak chrání úřady před nimi poctivé obchodníky?
Což samozřejmě po kamenném obchodu chtít může, protože jediný důvod, kdy oprávněně si může vynutit vracení je reklamace. Při reklamaci je samozřejmě ze zákona nárok na vracení nákladnů na reklamaci, tedy i té jízdenky za tramvaj.
Naopak. Půlka českých e-shopů má tak mizerné popisy zboží, že bez jasnovideckých propriet, křišťálové koule a pod. nezískáte potřebné informace.
Až si „zkušení vlastníci e-shopu“ uvědomí, že řádné a detailní popisy zboží a nelhavé doby dodání jim ušetří velmi mnoho peněz – pak si vzápětí nafackují za lži kdy svou neschopnost řádně popsat zboží a řádně plnit dodací lhůty, které deklarují – protože poznají, že černý pešek je z větší strany na obchodníkově straně.
Ačkoli jsem nikdy řádně a správně dodané zboží nevrátil, už mě nebaví jak obchodníci dávající mizerné služby svou neschopnost házejí na zákazníky. Stačí se posunout do zahraničních e-shopů a rozdíl je vidět a bije do očí.
To je, milý pane, ta neviditelná ruka trhu.
Když dáte zákazníkům mylné či nedostatečné informace, oni vám to hodí na hlavu. V zahraničí je naprosto běžný dostatečný popis zboží, o kterém se mi u „českých vlastníků e-shopu se svatozáří typu já nic to zákazník“ v zásadě nikdy nedostává. Běžné jsou i reakce zákazníků na zboží i e-shop a to včetně negativních, které e-shop uveřejňuje a umožňuje.
Když se zákazník mylně rozhodne podle víceméně nulového popisu zboží, pak vám to samozřejmě hodí na hlavu a udělal bych to i já. A rád a vůbec bych se necítil provinile.
České e-shopy počítají s tím, že si technické specifikace, popis a další zjistíte někde jinde a pak si to v daném e-shopu, který se vůbec nějakými informacemi pro zákazníky nebude obtěžovat, si to koupíte.
O dodacích lhůtách a jejich čirém lhaní na českých e-shopech raději nic neříkám, mohl bych se rozzuřit.
Jak se, milý pane, české e-shopy chovají k zákazníkům, tak se zákazníci chovají k e-shopům.
A ano, vždy bude existoval malé procento obchodníků (spíš velké procento v Česku) a malé procento zákazníků, kteří budou dělat problémy. Nicméně české služby obchodníků, to je unikum a na zvracení.
Chtělo by to tu pakáž co zákony tvoří zařadit do pracovního procesu. Berou nehorázný prachy, nudí se a tvoří na papír samý nesmysl. Pak se diví, že nezaměstnaní makaj načerno. No aby ne... Nikdo je nebuzeruje ohledně nějakých papírů, daně neplatí a jsou v klidu. V této republice s poctivostí jsi leda k smíchu.