Jinak si totiž nelze vysvětlit, proč argumentuje, že OSVČ se základem daně, zjednodušeně tedy příjmy minus výdaji, do 200 tisíc Kč nemohou využít slevu na dani, a proto má činit hranice pro offline režim 200 tisíc Kč hotovostních příjmů.
Jak má offline režim vypadat
Jednou z novinek, které přináší novela zákona o evidenci tržeb, tvoří zvláštní offline režim evidence. Podmínky, aby podnikatel mohl evidovat tržby ve zvláštním offline režimu, jsou nyní navrženy takto:
- je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu,
- není plátcem DPH,
- má maximálně 2 zaměstnance,
- výše jeho hotovostních příjmů z evidovaných tržeb v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 200 000 Kč.
V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:
- vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na účtence, a nad rámec povinností uložených poplatníkům evidujícím tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu se zakládá povinnost poplatníka uchovávat stejnopis vystavené účtenky pro kontrolní účely,
- podat informace o evidovaných tržbách správci daně, kdy poplatník namísto datové zprávy s údaji o evidované tržbě podá za každé čtvrtletí správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20. dne po skončení daného kalendářního čtvrtletí na stanoveném formuláři v papírové nebo elektronické podobě,
- provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
- oznámit správci daně údaje o provozovnách,
- umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.
Ten, kdo bude chtít evidovat ve zvláštním režimu, nebude povinen podat žádost o autentizační údaje a generovat certifikát pro evidenci tržeb. O samotný zvláštní režim však musí požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem.
Základ daně nejsou jen příjmy
Když před několika dny prošla novela zákona o evidenci tržeb konečně do druhého čtení, vydalo k ní ministerstvo financí poměrně rozsáhlý komentář. Minimálně v oblasti zmíněného tzv. offline režimu, respektive limitu pro jeho využití, však použilo naprosto nesmyslnou argumentaci. Buď omylem či cíleně v ní totiž smotalo dohromady pojmy příjem a základ daně a dle potřeby je zaměnilo.
Aktuálně je navrhováno, aby offline režim mohly využít podnikající fyzické osoby s hotovostními příjmy do 200 tisíc Kč ročně. Zvolení této hranice vysvětlilo ministerstvo vskutku svérázně, zvolilo ji totiž prý kvůli slevě na dani na pořízení pokladny k EET. A právě možnost uplatnit tuto jednorázovou slevu na dani z titulu nabytí pokladního zařízení, která je definovaná již ve stávající podobě zákona, byla rozhodujícím faktorem pro stanovení hranice 200 tis. hotovostních příjmů jako jedné z podmínek pro získání speciálního režimu EET. Aby totiž podnikatel mohl tuto slevu uplatnit v plné výši, musel dosáhnout základu daně nejméně 199 tis. Kč. Podnikatelé, kteří měli menší zisk, na tuto slevu nedosáhli. Podle novely zákona již budou moci využít offline režim a pokladní zařízení si nebudou muset pořizovat,
uvedlo ministerstvo na svém webu.
Ano, je pravda, že při základu daně ve výši 200 tisíc Kč může podnikatel teoreticky slevu plně využít. Právě při této úrovni totiž činí daň před započtením slev 30 tisíc Kč a po započtení základní slevy 5160 Kč. Sleva na dani na pořízení EET činí 5000 Kč, takže to za předpokladu, že podnikatel už neuplatňuje jiné slevy, vychází. Pokud ale využívá i další slevy na dani, tak se tato hranice zvyšuje. Ale to není ten hlavní problém.
Potíž je v tom, že základ daně nejsou příjmy, ale jde o příjmy minus výdaje. Základ daně 200 tisíc Kč tak například může mít řemeslník s příjmem milion korun a 80% paušálem. S nižšími příjmy řemeslník (či další OSVČ s 80% paušálem) na plnou výši slevy nedosáhne, protože základ daně bude mít nižší. Obdobně živnostníci s 60% paušálem zase musí mít minimálně příjmy 500 tisíc Kč, aby si na slevu sáhli. Argument, že výše hotovostních příjmů má být na úrovni 200 tisíc kvůli slevě na dani, tak jednoduše nedává smysl. Neobstojí ani námitka, že jde o hotovostní příjmy. Samo ministerstvo totiž ve zprávě RIA přiznalo, že netuší, jaký je u podnikatelů, pro které EET chystá, podíl hotovostních a bezhotovostních příjmů.
Hranici 200 tisíc Kč neumí MF vysvětlit
Důvod, proč ministerstvo zvolilo zrovna hranici 200 tisíc Kč, se nedozvíte ani z důvodové zprávy ani ze zprávy RIA k zákonu. Ve své podstatě je ale jedno, že ji podle všeho jen tak střelilo od boku a zpětně se snaží najít nějaké argumenty. Podstatné je, že pokud by zůstala hranice na této úrovni, byl by offline režim využitelný prakticky jen OSVČ vedlejšími. 200 tisíc Kč ročně totiž znamená 548 Kč denně, což je vskutku značně nízký limit. Nicméně se zdá, že se tento limit nakonec zvýší.
Čtěte více: Hranice pro offline režim EET se zřejmě zvýší, bude činit 600 tisíc Kč?
Přesto bude zajímavé sledovat, kolik podnikatelů offline režim nakonec skutečně využije. Vzhledem k relativně vysoké administrativní náročnosti (nutnost vyzvednout bločky, ty pak vypisovat, následně vést evidence, kterou bude nutné jednou za čtvrt roku poslat na úřad) je možné, že i tak zvláštní režim využijí maximálně ti, kteří mají několik tržeb měsíčně. O to pak bude absurdnější, pokud finanční správa skutečně nakoupí bločky na offline režim za 250 milionů Kč, jak plánuje ve veřejné zakázce. Kdo by se tomu ovšem ještě divil?
ČLÁNKY DO MAILU