Offline režim je byrokratická „chuťovka“, podnikatelé raději využijí EET

Aby totiž podnikatelé mohli místo EET evidovat v offline režimu (řečí zákona ve zvláštním režimu), musí podat žádost, ve které musí doložit, že splňují podmínky pro zvláštní režim. Komplikované bude především doložení odhadu budoucích tržeb, kdy úřady odmítají poskytnout návod, jak to mají podnikatelé udělat. Nejasná je navíc podoba formuláře, ve kterém budou muset podnikatelé tržby evidovat a jednou za čtvrt roku jej doručit na finanční úřad. Zatím to tak vypadá, že i pro nejmenší podnikatele bude snazší (a díky ušetřenému času v konečném důsledku i levnější) využít EET místo offline režimu.

Požadavek Ústavního soudu má splnit zvláštní režim EET

Když Ústavní soud zrušil v prosinci roku 2017 náběh 3. a 4. vlny EET, argumentoval mimo jiné tím, že zvolené řešení evidence pro podnikatele z posledních dvou vln bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů. Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoli plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu (kdo, kdy a jak), neboť rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo, uvedl v nálezu soud a doplnil: Bude nyní na zvážení zákonodárce, jaký další postup pro tyto dvě předpokládané fáze zavádění elektronické evidence tržeb zvolí, a jak přímo v zákoně vymezí skupiny osob z této povinnosti vyňatých, popř. povinných vést jen zjednodušenou evidenci.

Ministerstvo financí se nakonec rozhodlo vyřešit vše zvláštním offline režimem, který mám být podle ministerstva zjednodušením hlavně pro ty nejmenší živnostníky nebo také pro ty, pro které je podnikání přivýdělkem k zaměstnaneckému poměru. Offline režim bude konkrétně spočívat v tom, že podnikatel bude moct místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Do speciálního formuláře („Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu“) pak bude zaznamenávat údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každé čtvrtletí pak zašle tento formulář na finanční úřad.

I čas jsou náklady

Jak uvedlo ministerstvo ve zprávě RIA k novele zákona o evidenci tržeb, zvláštní režim nezpůsobí podnikatelům prakticky žádné náklady a vzhledem k tomu, že podnikatel nebude muset obsluhovat žádné pokladní zařízení, nemusí být po technické stránce zdatný. Při troše nadsázky lze říci, že jediným materiálním nákladem je pořízení psacích potřeb k vypsání účtenky a čtvrtletních oznámeních o tržbách. Jediným nákladem zde může být náklad na administraci žádosti o povolení evidování tržeb ve zvláštním režimu, píše se ve zprávě RIA.

Výše zmíněné tvrzení máš však jedno velké „ale“. Jednak opomíjí administraci Oznámení o evidovaných tržbách, které musí podnikatel vyplnit a každé čtvrtletí doručit na finanční úřad, a jednak bagatelizuje zásadní poučku, kterou si naopak plně uvědomuje většina podnikatelů, že „čas jsou peníze“.

Aby totiž mohl podnikatel offline režim využít, musí o něj požádat, jít o OSVČ a splnit několik podmínek. A zde přichází první kámen úrazu. Nestačí totiž jen podat žádost, ale musíte podmínky pro zvláštní režim složitě doložit. Jediné, co si zjistí sám finanční úřad, je to, že nejste plátci DPH. Všechno ostatní musí doložit sám podnikatel. Tedy, že

• neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
• výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb nepřesáhla za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesáhne 600 000 Kč.

Dokládat žádost bude byrokratická „chuťovka“

Počet zaměstnanců ještě není takový problém. Lze jej doložit podklady ze mzdové agendy či podklady osvědčující počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění. Stejně tak i u výše minulých hotovostních tržeb, kde úřady doporučují předložit evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu či výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů.

Přesto je s podivem, proč většina podnikatelů musí tyto věci dokládat. Informace o zaměstnancích si mezi sebou mohou předat například s ČSSZ a informace o tržbách zase ví finanční úřad sám z předchozích daňových přiznání. Proč podnikatel, který měl v posledních letech každý celkové příjmy 500 tisíc, musí dokládat, že nemá hotovostní tržby vyšší než 600 tisíc Kč? Takových podnikatelů – fyzických osob je přitom podle statistik samotné finanční správy většina.

Opravdové byrokratické peklo však nastane u dokládání odhadu budoucích tržeb. Přestože tuto podmínku doporučovali ze zákona „vyhodit“ jak právníci z Úřadu vlády ČR, tak i podnikatelské asociace, ministerstvo si ji do zákona prosadilo. Nebude stačit předložit předchozí daňová přiznání, která ukážou, že už 20 let má pan Novák příjmy 500 tisíc ročně, ale má jít o „kvalifikovaný odhad poplatníka, který má zejména vycházet z podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka.“ Jak přesně má tento kvalifikovaný odhad vypadat, se však od úřadů nedozvíte.

Čtěte více: Jak odhadnout budoucí tržby u offline režimu EET? Poraďte si sami, říkají úřady

Tím ovšem administrativa nekončí. Podnikatel totiž bude muset tržby zaznamenávat do „Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu“, které bude muset každé čtvrtletí doručit na finanční úřad. Doposud ale není známo, jak detailní informace budou úřady chtít a jak oznámení bude vypadat. Pokud například bude muset každou tržbu detailně rozepisovat, stane se tato povinnost kratochvílí nejen na dlouhé zimní večery. A samozřejmě se nic nemění na povinnosti podat jednou ročně daňové přiznání, přestože údaje o hotovostních tržbách bude mít od vás úřad už k dispozici a údaje o převodech na účet si může sám zjistit.

Většina podnikatelů raději využije EET

Těžko odhadovat, kolik výše zmíněné povinnosti budou stát podnikatele času a nervů, pokud se úřadům například nebude pozdávat kvalifikovaný odhad budoucích příjmů a budou chtít po 30 let podnikajícím truhláři před důchodem, aby vyšel ze svého podnikatelského záměru, ideálně detailně rozpracovaného. Stejně tak podnikatelé určitě ocení, když například překročí podmínku výše příjmů a úřad jim dá pokutu ve výši desítek tisíc, že mu neoznámili dopředu, že překročí limit, když to zajisté věděli dopředu.

A to nezmiňujeme, že si blok účtenek bude muset podnikatel dojít vyzvednout na finanční úřad a čeká ho vyplňování každé účtenky, na které bude nutné uvádět:

• daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má více než 1 provozovnu,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, a
• celkovou částku tržby v české měně.

Podle ministerstva financí bude moct offline režim využít až 340 tisíc podnikatelů, kteří aktuálně splňují podmínky. Vzhledem ke všemu řečenému a k tomu, že existují řešení EET aplikacemi zdarma, které pro potřeby řemeslníků a spol. bohatě stačí, autor tohoto textu očekává, že drtivá většina podnikatelů z posledních dvou vln se přikloní ke klasickému EET než offline režimu. Vše ukáže až květen příštího roku, kdy odstartují poslední dvě vlny EET a také začne platit možnost zvláštního režimu.