Offline režim místo #EET? Podnikatelům přinese paradoxně více papírování

Podnikatel bude vystavovat účtenky z bloku, který si bude muset vyzvednout na finančním úřadě. Na konci každého dne zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každý měsíc pak zašle tento formulář na finanční úřad.

Kromě offline režimu chce ministerstvo financí vrátit na účtenky DIČ, zavést EET pro podnikatele s 3. a 4. vlny a přeřadit vybrané zboží a služby do druhé snížené sazby DPH. S novinkami počítá novela zákona o evidenci tržeb, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení.

Čtěte také: Ministerstvo upletlo na drobné podnikatele byrokratický bič. Týká se EET

Zvláštní režim EET pro nejmenší

Ministerstvo financí poslalo koncem minulého týdne do připomínkového řízení návrh novely zákona o evidenci tržeb, který má přinést řadu změn EET. Ministerstvo chce například zavést alternativní řešení evidence pro nejmenší podnikatele, pro které má vzniknout možnost tzv. zvláštního režimu offline evidence. Podle ministerstva je cílem zvláštního režimu eliminovat nepřiměřený dopad a zátěž elektronické evidence tržeb na drobné podnikatele.

Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, musí splnit tyto podmínky:

• je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
• není plátcem DPH,
• má maximálně 1 zaměstnance,
• výše jeho příjmů z evidovaných tržeb (tzn. platby v hotovosti, šekem, poukázkou a dalšími způsoby, které spadají do zákona o evidenci tržeb) v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a
• v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících uskuteční maximálně 1000 evidovaných tržeb.

Zvláštní režim pak spočívá v tom, že podnikatel bude místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Na konci každého dne zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každý měsíc pak zašle tento formulář na finanční úřad.

V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:

• evidovat tržby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu a zakládají rozhodný příjem poplatníka,
• vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na účtence, a nad rámec povinností uložených poplatníkům evidujícím tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu se zakládá povinnost poplatníka uchovávat stejnopis vystavené účtenky pro kontrolní účely. Na účtence ve zvláštním režimu se bude muset uvádět daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve a celková částka tržby v české měně.
• podat informace o evidovaných tržbách správci daně, kdy poplatník namísto datové zprávy s údaji o evidované tržbě podá za každý měsíc správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20. dne po skončení daného kalendářního měsíce na stanoveném formuláři v papírové nebo elektronické podobě. V oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést (za každou provozovnu zvlášť) své identifikační a kontaktní údaje, označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, pokud má více než 1 provozovnu, údaje týkající se bloku účtenek a údaje týkající se evidovaných tržeb.
• provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
• oznámit správci daně údaje o provozovnách,
• umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.

Ten, kdo bude chtít evidovat ve zvláštním režimu, nebude povinen podat žádost o autentizační údaje a generovat certifikát pro evidenci tržeb. O samotný zvláštní režim však musí požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem.

Přestože má zvláštní režim eliminovat nepřiměřenou zátěž podnikatelů, vyžaduje po nich další byrokratické úkony. Podle některých asociací tak zvláštní režim drobným podnikatelům příliš nepomůže. Offline režim není žádnou úlevou, protože je nemístné a zbytečné, aby malí podnikatelé a živnostníci shromažďovali tržby a potom je museli měsíc co měsíc předkládat. Dosavadní praxe přece byla stejná, jen s ročním dokládáním současně s daňovým přiznáním. Trochu to vypadá jako škodolibá pomsta ministerstva financí v duchu, když se vás, podnikatelé, Ústavní soud zastal, tak my vám zatopíme, domnívá se Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků.

S principem offline režimu sice souhlasí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), také ona ale připouští, že i offline režim zatíží podnikatele administrativou. Podle asociace by ale měla být profitem podstatná úspora v nákladech, které souvisí s nákupem a provozem pokladního zařízení a s připojením k internetu.

Asociaci se nicméně úplně nezamlouvají navrhované parametry a prosazuje v případě offline režimů měsíční a ne denní záznamní povinnost. AMSP ČR navrhla již v minulosti limit 500 tisíc Kč a bude i nadále tento limit jako hranici pro možnost využití zvláštního režimu prosazovat. Zvláštní režim podle nás využijí drobní podnikatelé jako jsou řemeslníci, malé obchůdky na vesnicích apod., upřesnil server Podnikatel.cz Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu AMSP ČR.

Podle AMSP ČR je limit 200 tisíc Kč, který je navržený v připomínkovaném textu novely, příliš nízký a týkal by se tak spíše lidí, kteří si podnikáním přivydělávají vedle svého zaměstnání. Pokud však jde o drobné podnikatele, kteří nemají možnost jiných příjmů než z podnikání, pak by se navrhovaná výjimka minula účinkem. Smyslem by mělo být mj. i udržení podnikání na venkově či zachování obslužnosti venkova a také nevytvářet bariéry těm, kteří chtějí teprve začít podnikat, ať už v řemeslech, obchodu či službách, a nemají v začátcích potřebné finanční prostředky a ani netuší, jaké příjmy mohou v následujících 12 měsících očekávat, dodal Sobotka. AMSP ČR se rovněž staví proti limitu počtu účtenek.

Rozšíření výjimek z evidence

Kromě možnosti zvláštního režimu pro malé podnikatele obsahuje novela rozšíření výjimek z povinnosti evidence tržeb. Jde třeba o těžce zrakově postižené osoby, pro které je v současné době výjimka stanovena nařízením vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, které bude k 31. prosinci 2018 zrušeno. Dále pak o platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní sítě, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Navrhuje se také vynětí z evidence tržeb pro tržby z hazardních her a tržby z obchodní letecké dopravy.

Snížení DPH pro vybrané zboží a služby

Návrh přináší kromě změn EET také úpravu sazeb DPH. Nově se navrhuje, aby se do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařadily vybrané služby a zboží:

• úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné),
• odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné),
• stravovací služby a podávání nápojů (s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o dani z přidané hodnoty, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů),
• točené (sudové) pivo podávané jako stravovací nebo cateringová služba,
• služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech,
• služby mytí oken prováděné v domácnostech,
• domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany,
• drobné opravy obuvi a kožených výrobků,
• drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků převážně pro domácnost,
• drobné opravy jízdních kol,
• kadeřnické, kosmetické a podobné služby,
• řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené,
• listoví, listy, větve a jiné části rostlin, bez květů nebo poupat, a trávy, mechy a lišejníky, na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené.

3. a 4. vlna se EET nevyhne

Ve zbytku novely reaguje ministerstvo na prosincový nález Ústavního soudu. Ministerstvo chce například opět zavést EET pro podnikatele, kteří se původně měli zapojit do evidence letos v březnu a v červnu, ale díky rozhodnutí Ústavního soudu bylo jejich zařazení do EET prozatím zrušeno. Podnikatelé, kteří spadají do 3. a 4. fáze, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna tři měsíce po platnosti zákona. Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. března 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu, uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Novela totiž počítá se zrušením § 37 zákona o evidenci tržeb, který upravoval tržby dočasně vyloučené z povinnosti evidence tržeb a stanovil tak jednotlivé fáze náběhu evidence tržeb. Po zrušení tohoto ustanovení budou všechny evidované tržby podléhat povinnosti evidence tržeb bez ohledu na to, z jaké činnosti budou pocházet. Ve zprávě RIA k zákonu sice ministerstvo uvádí, že vzniku evidenční povinnosti pro podnikatele z 3. a 4. vlny bude předcházet analýza dopadů EET na jednotlivé poplatníky, v návrhu zákona se však již počítá s jejím zavedením bez ohledu na její výsledek.

Čtěte také: Co rozhodnutí Ústavního soudu znamená? Změny #EET v otázkách a odpovědích

Platby přes elektronické peněženky a spol. se opět mají evidovat

Nálezem Ústavního soudu se kromě zastavení náběhu 3. a 4. vlny zrušila i povinnost evidovat platby kartou a dalšími obdobnými způsoby. Ani v tomto bodě se ale ministerstvu stávající úprava nezamlouvá a některé druhy plateb chce do evidence opět zařadit. Ministerstvo navrhuje, aby se EET opět vztahovala také na platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.

Různé elektronické peněženky se uplatňují především u online obchodníků. Podle Jana Vetyšky, šéfa Asociace pro elektronickou komerci, ale nezpůsobí jejich opětovné zařazení do evidence výraznější problémy. Uvedené způsoby platby, tedy elektronické peněženky či vouchery a další, nesplňují zřejmě dostatečně podmínku dohledatelnosti, a potom je jejich zahrnutí do EET logická. S ohledem na to, že e-shopy již tyto tržby evidovaly v uplynulém roce, věříme, že ekonomický dopad by v případě schválení tohoto návrhu pro ně nebyl nijak likvidační. Přesto bychom upřednostnili, aby evidence zahrnovala opravdu jen ty nejnutnější platby. E-shopy v oblasti tržeb nijak nepodváděly ani v minulosti a EET je tak pro ně zátěž navíc, uvedl serveru Podnikatel.cz Vetyška.

DIČ se v některých případech na účtenku vrátí

Ústavní soud rovněž zrušil povinnost uvádět na účtence DIČ, a to z důvodu ochrany osobních údajů, neboť daňové identifikační číslo v některých případech obsahuje jako svou kmenovou část rodné číslo. I zde ale chystá ministerstvo financí „nápravu“. Byť může správce daně teoreticky v systému evidence tržeb dohledat dle ostatních zasílaných údajů konkrétního poplatníka, který účtenku vystavil, je takový postup pro správce daně nad míru administrativně náročný. Obdobně bude významně obtížnější identifikaci poplatníka vystaven i zákazník, kterému byla účtenka bez daňového identifikačního čísla vystavena a který, na rozdíl od správce daně, nemá přístup do systému správce daně, píše se v důvodové zprávě.

Ministerstvo tak navrhuje, aby se na účtence opět uvádělo DIČ, ovšem s výjimkou případů, kdy toto daňové identifikační číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Tato povinnost tak bude dopadat zatím pouze na poplatníky daně z příjmů právnických osob a zahraničních fyzických osob. Bude-li v budoucnu tvořeno daňové identifikační číslo s využitím bezvýznamového identifikátoru, bude povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo poplatná i pro ostatní fyzické osoby bez nutnosti měnit zákon, uzavírá ministerstvo.