Ohlédnutí za rokem 2014. Pro zaměstnavatele nebyl vůbec jednoduchý

29. 12. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Rok 2014 přinesl řadu legislativních novinek, ale také nejasných právních výkladů. V některých případech je již jasno, jiné přetrvávají. Zde je jejich souhrn.

Rok 2014 nebyl z pohledu zaměstnavatelů na první pohled ničím výjimečným. Jako každý rok se museli vypořádat s řadou legislativních novinek a zejména rozdílných právních výkladů. Největší potíže však přinesla rekodifikace soukromého práva. Spolu s novým občanským zákoníkem, zákonem o obchodních korporacíchzákonem o mezinárodním právu soukromém, nabylo 1. ledna 2014 účinnosti Zákonné opatření Senátu, které novelizovalo související zákony.

Nový občanský zákoník

Na počátku roku 2014 stály obchodní korporace před rozhodnutím, zda ukončit pracovní poměry svých členů statutárních orgánů. Podle některých právních názorů byl souběh výkonu funkce v pracovním poměru možný i nadále, jiné názory od počátku tvrdily, že je to po zrušení pověření obchodním vedením dle ustanovení § 66d spolu s celým obchodním zákoníkem nemožné. Jasno do celé věci vneslo až stanovisko ministerstva spravedlnosti zveřejněné v měsíci červenci (pozdě, ale přece …). Definitivně potvrdilo, že souběh funkcí je od roku 2014 nepřípustný. Člen statutárního orgánu obchodní korporace nemůže vykonávat svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, a to z důvodu ustanovení § 1791 nového občanského občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to, že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru, vysvětlilo ministerstvo spravedlnosti na svém webu.

Podrobněji v článku: Souběh funkcí opět není od roku 2014 možný. Poradíme, jak se vyhnete problémům 

Další spornou záležitostí byl (a dosud je) souběh exekučních srážek s dohodami o srážkách ze mzdy uzavíranými podle nových podmínek, tj. podle nového občanského zákoníku. Této problematice se server Podnikatel.cz věnoval opakovaně a publikoval názory, které se průběžně měnily a ustálily se na aktuálním výkladu Exekutorské komory ČR a Komise pro aplikaci nové civilní legislativy ministerstva spravedlnosti. Nutno dodat, že se tento nejnovější výklad neshoduje s výkladem některých odborníků na problematiku exekučních srážek ze mzdy. Jasněji bude zřejmě až v okamžiku prvního soudního rozhodnutí, případně po novele příslušných ustanovení zákona.

Čtěte více: Exekuční srážky a jiné srážky ze mzdy v roce 2014. Aktuální právní výklady 

Pro zaměstnavatele byly důležité i jiné novinky nového občanského zákoníku. V řadě případů se využije tento právní předpis namísto dosavadního zákoníku práce. Nově je zde například přesunuta dolní hranice sjednání pracovního poměru nebo dohody konané mimo pracovní poměr s mladistvým apod.

Čtěte více: Nový občanský zákoník ovlivní i pracovněprávní praxi

Daň z příjmů fyzických osob

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Rok 2014 provázela řada důležitých právních novinek.  

Zákonným opatřením Senátu byl novelizován zákon o dani z příjmů fyzických osob. Zřejmě největší změnou byl nový způsob zdanění, kdy se zrušil pětitisícový limit pro uplatnění srážkové daně. Srážkovou daní aktuálně zdaní pouze dohoda o provedení práce s úhrnnou odměnou do 10 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele při nepodepsaném Prohlášení k dani. Všechny ostatní příjmy, včetně nejrůznějších přivýdělků, se nyní daní daní zálohovou. To se ostatně projeví při ročním zúčtování daní za rok 2014, kdy si řada zaměstnanců uvědomí, že nemůže žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daní, jelikož mají povinnost v souladu s § 38 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání. Stačil jeden přivýdělek současně se zaměstnáním – kupříkladu dohoda o pracovní činnosti, odměna zastupitelstva, odměna za účast při volbách apod.

Čtěte také: 

„Malérem“ roku 2014 je nesporně nová úprava zdanění autorských honorářů při výplatě plátcem. V roce 2014 se jednalo o jakékoliv autorské honoráře, nikoli příspěvky mediím. Určení, kdy jde o živnost a kdy se již jedná o autorský honorář vyplacený fyzické osobě, který má být zdaněn plátcem při výplatě, není vůbec jednoduché. Naštěstí to uznali i legislativci a od roku 2015 se budou při výplatě autorům danit opět jen příspěvky do médií (obdobně jako tomu bylo do konce roku 2013, jen limit 10 000 korun zůstává zachován).

Podrobněji v článku: Podnikáte jako fotograf či lektor? Víte jistě, zda nejste autorem? 

Nelze opomenout ani „šlamastiku“ kolem omezení slevy na dani u starobních důchodců. Ta byla postupně zrušena rozhodnutími Ústavního soudu pro rok 2013 i 2014. Mzdoví účetní se s novou situací museli chtě nechtě vypořádat. Rok 2014 lze dorovnat ročním zúčtováním, případně daňovým přiznáním. Rok 2013 v některých případech musí zaměstnavatelé automaticky opravit, v jiných si musí důchodci sami podat řádné (případně dodatečné) daňové přiznání.

MM 25 baliček

Čtěte také:

Která oblast byla z vašeho pohledu v roce 2014 nejproblematičtější?

Elektronická komunikace

Strašákem roku 2013 a následně roku 2014 byla povinná elektronická komunikace s ČSSZ. Od roku 2013 byla pro zaměstnavatele (ale i pro OSVČ a lékaře) zavedena povinnost předávat pouze elektronicky příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje, které se předávají tomuto orgánu na předepsaných tiskopisech. Zároveň mohla ČSSZ stanovit výjimku z této povinnosti, nebo určit, která podání lze činit písemně na předepsaném tiskopise. Výjimka byla nakonec stanovena pro oba dva roky. V současné době jsou právnické osoby zpravidla schopny zasílat údaje elektronicky bez zvýšení administrativy a finančních nákladů (mají rovněž zřízenu datovou schránku). Ovšem někteří zaměstnavatelé fyzické osoby dosud nemají ani datovou schránku a ani elektronický podpis. Novela daňových zákonů s účinností od roku 2015 ruší povinná elektronická podání České správě sociálního zabezpečení, a tím v podstatě zachovává současný stav.

Jistě by se dalo najít mnohem více problematických ustanovení zákonů v oblasti zaměstnávání a zdaňování příjmů fyzických osob. Zde je jen krátké poohlédnutí za některými z nich. Naštěstí jsou v řadě případů již (definitivně ?) vyřešeny. Nezbývá než doufat, že v roce 2015 bude takových situací méně. 

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).