Okamžik „držby“ dokladu zákon o DPH nespecifikuje

Počínaje prvním dubnem se změnila možnost uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Nezbytnou podmínkou je doručení daňového dokladu. Bez řádné držby dokladu nelze nárok na odpočet DPH uplatnit. Co je ale tím pravým okamžikem „držby“ dokladu, už zákon blíže nespecifikuje. Jedná se o okamžik zúčtování nebo snad zaevidování ve firemní evidenci došlé pošty? Čtěte také: Velká novela zákona o DPH odstartovala

Nárok na odpočet v okamžiku „držby“ dokladu

Podnikatel má z časového hlediska možnost uplatnit vzniklý nárok na odpočet daně až ve zdaňovacím období, ve kterém jsou splněny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. (podle zásady v § 73 odst. 2). V případě tuzemských zdanitelných plnění, u kterých daň uplatnil podle zákona o DPH poskytovatel plnění, je plátce oprávněn si uplatnit nárok na odpočet této daně nejdříve až za zdaňovací období, ve kterém má k dispozici příslušný daňový doklad (podle § 73 odst. 1 písm. a).

Jednoduše řečeno, pokud plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku zboží a odběratel převezme toto zboží 28. dubna 2011, fakturu však prokazatelně obdrží až 2. května 2011, dnem uskutečnění zdanitelného plnění je sice 28. dubna 2011, ale nárok na odpočet daně na vstupu je možné uplatnit nejdříve v přiznání k DPH za květen 2011. Čtěte také: Plátci DPH, ručíte za dodavatelem nezaplacenou daň 

Jak prokázat okamžik „držby“ dokladu?

Okamžik držby dokladu je důležitý zejména na přelomu měsíce, kdy je nutné posoudit a prokázat, kdy vzniká nárok na odpočet. Zákonem o DPH ani jiným předpisem způsob prokazování doručení dokladu nestanoven není. Konkrétní způsob prokázání této skutečnosti je pak na plátci daně. Podle Petra Tomana, daňového poradce ze společnosti KPMG, lze například doporučit, aby plátce připravil směrnici, ve které stanoví, že veškeré příchozí daňové doklady (faktury) budou označeny datovým razítkem dne doručení. V případě, že bude směrnice naplňována, nemělo by být datum doručení zpochybněno. Obdobně je možné využít i datum uvedené v evidenci došlé pošty (pokud taková evidence existuje), či datum zaúčtování, pokud je jako datum zaúčtování uváděno aktuální datum. Lze však předpokládat, že datum zaúčtování bude vždy pozdější než datum skutečného obdržení daňového dokladu a nárok na odpočet by tedy v takovém případě byl uplatňován později, než je dle platného zákona o DPH možné, upřesňuje Petr Toman.

V praxi pak mohou nastat situace, kdy má společnost více poboček. Například pokud je faktura fyzicky předána poslední den v měsíci v provozovně (obchodě) při dodání zboží a pracovník provozovny fakturu odešle poštou na centrálu. Ovšem s datem doručení v měsíci následujícím. Podle našeho názoru je možno pro uplatnění nároku na odpočet využít již datum, kdy je doklad předán plátci v jakékoliv jeho pobočce či dokonce i mimo pobočku. Okamžik doručení dokladu centrále či účetnímu oddělení není rozhodující, uvádí daňový poradce Petr Toman. Čtěte také: Změny v DPH: Jak se mění místa plnění? Čtěte důležité novinky

Doklad v ruce mám, ale nesplňuje potřebné náležitosti

V zákoně je dále uvedeno, že pokud doklad neobsahuje všechny náležitosti podle zákona, zůstává i nadále v platnosti možnost nárok prokázat jiným způsobem, tj. v rámci obecného prokazování podle daňového řádu (podle § 73 odst. 5). Výjimkou jsou případy, kdy chybějící náležitostí jsou DIČ, a to ať již poskytovatele či příjemce plnění, jestliže zákon ukládá DIČ příjemce na příslušném dokladu uvádět. Jiným způsobem nelze prokazovat nárok na odpočet také v případě, kdy jsou neúplné údaje rozhodné pro výpočet daně, například základ daně, celková částka s daní v případě zjednodušeného daňového dokladu apod. Čtěte také: Potvrzeno. Faktury zaslané mailem jsou daňovým dokladem

Běžný plátce zřejmě nebude mít po přečtení uvedeného odstavce úplně jasno. Server Podnikatel.cz opět hledal bližší vysvětlení u odborníků. Uvedené ustanovení se týká dvou okruhů náležitostí. Jednak se jedná o daňová identifikační čísla (plátce, který uskutečňuje plnění i plátce – odběratele) a v druhém případě se jedná obecně o “údaje rozhodné pro výpočet daně”, přibližuje Jan Molín, daňový poradce ze společnosti MIVO.

Výklad první skupiny pravděpodobně nebude činit potíže. Jedinou spornou otázkou je, jak postupovat v případě, kdy DIČ uvedeno je, ale jedná se o DIČ chybné (například je uvedeno s přesmyčkou dvou čísel). Jazykovým výkladem by bylo možné dojít k závěru, že náležitost “nechybí”, je “pouze” špatně uvedena. Jan Molín doporučuje vždy vyžadovat správné uvedení DIČ. Čtěte také: Strach má velké oči, vyšší DPH podnikatele nezruinuje

Pod pojmem “údaje rozhodné pro výpočet daně” je podle osloveného daňového poradce nutné chápat náležitosti podle § 28 odst. 2 písm. f), j) a k) zákona o DPH. Jednalo by se tedy o případ, kdy na daňovém dokladu chybí například základ daně, popř. sazba daně. Podle mého názoru by se však jednalo i o případ, kdy by na dokladu chyběla identifikace rozsahu a předmětu zdanitelného plnění, neboť i tato náležitost rozhodná pro uplatnění správné sazby daně, dodává Jan Molín.