Menší likérky a lihovary končí, alespoň podle svých slov. Nejsou schopny čelit neuvěřitelným požadavkům, kterými je po metanolové kauze drtí zákon. Některé novinky v něm obsažené navíc nebyly až dosud známé. Ale pěkně popořadě. Koncem loňského roku musely všechny firmy složit minimálně půlmilionovou kauci, za kterou získaly 25 000 kolků na označení lahví s alkoholem. Kdo peníze nedal dohromady, ten skončil. Kdo chtěl kolků víc, musel složit 5 milionů korun. Problém je v tom, že likérkám a lihovarům kolky mnohdy nebudou stačit. A zatím neví, jak budou postupovat dál, až jim kolky dojdou. Zavřou? Vezmou si úvěr? Mnozí lidé z oboru nejsou schopni tak vysokou kauzi zaplatit.
A to není vše. Zákon o povinném značení lihu totiž nařizuje, aby lihovary a likérky instalovaly všude tam, kde se líh stáčí nebo značí, kamery. Toto ustanovení schválili ještě předchozí poslanci předtím, než si Poslaneckou sněmovnu rozpustili. Podrobnou technickou specifikaci kamerových systémů ale Celní správa zveřejnila až 24. ledna. A majitelům firem zmizel i poslední úsměv z tváří. Podle uvedených parametrů budou kamery a s nimi spojené náklady vycházet na statisíce korun. Navíc to vypadá, že se jedná o předem připravený obchod, protože na českém trhu splňuje dané parametry jen jeden typ kamery. Dalším problémem je to, že na nákup, instalaci a uvedení kamer do provozu mají lihovarníci jen jeden měsíc. Účinnost zákona o povinném značení lihu je od 1. prosince 2013 s tím, že přechodné období končí 3. března 2014,
řekla serveru Aktuálně.cz mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.
Ilustrační obrázek.
K podivné specifikaci kamer pak dodala, že individuálně po posouzení určitého subjektu lze poskytnout na splnění všech podmínek maximálně šestiměsíční lhůtu od vydání rozhodnutí o registraci. Technické požadavky podle ní nejsou nijak mimořádné. Výrobci lihovin budou mít možnost navrhovat řešení, která by měli konzultovat s místně příslušným celním úřadem. Ten pak také posoudí vhodnost tohoto zařízení. Jak napsal deník E15, monitorovací systém má celníkům umožnit stálý daňový dozor. To znamená jejich nepřetržité on-line monitorování se současným pořizováním obrazového záznamu ze sledovaných míst, přičemž kvalita obrazu na výstupu od subjektu musí zaručit čitelnost na straně správce daně.
I odborníci na kamerovou techniku se ale shodují, že podmínky jsou přehnané. Jaké tedy jsou? V celém znění jsou k dispozici na webu Celní správy. Zde je jen několik bodů:
- každé povolené místo značení lihu a každý daňový sklad provozovatele, musí být vybaveno sledovacím zařízením (podle § 22 zákona kamerovým systémem, který umožňuje správci daně sledovat dálkovým a nepřetržitým přístupem, že osoba povinná značit líh stáčí nebo značí líh v souladu s právními předpisy).
- návrh řešení kamerového systému musí obsahovat také situační plán sledovaných míst s vyznačením umístění jednotlivých komponent systému (tj. kamer vč. zakreslení jejich záběrů, videoserveru, atd.) a s jeho popisem. Obrazový záznam pořízený jednotlivými kamerami musí být ukládán ve videoserveru, který je součástí kamerového systému, připojeného k síti internet. Kamerový systém musí být také připojen k záložnímu zdroji elektrické energie s výdrží cca 6 hodin.
- technické parametry kamerového systému musí zajistit správci daně možnostnepřetržitě sledovat prostory daňového skladu/místa značení lihu, to znamená jejich nepřetržité (24/7/365) on-line monitorování se současným pořizováním obrazového záznamu ze sledovaných míst, přičemž kvalita obrazu na výstupu od subjektu musí zaručit čitelnost na straně správce daně. A to zajištění bezproblémové a jednoznačnéidentifikace osob pohybujících se v prostoru, zřetelné sledování vstupů a výstupů do nebo z daňového skladu, včetně jednoznačné identifikace vstupujících avystupujících osob a dopravních prostředků, veškeré manipulace se stáčeným nebo stočeným lihem v obalech a s kontrolními páskami právě užívanými ke značení lihu v daném prostoru. Záznamy z kamerového systému musí být archivovány ve videoserveru 70 dnů. Data pořízená kamerovým systémem musí obsahovat informace o tom, kdy byl obraz nasnímán, a identifikátor příslušné kamery, která obraz pořídila. Údaj, o tom kdy byl obraz nasnímán, musí obsahovat informaci o datu (rok, měsíc, den) a času (hodina, minuta, sekunda). Čas se musí při přechodu na letní/zimní čas automaticky aktualizovat.- přípustné parametry sledovacího zařízení: kamera: venkovní/vnitřní/do podhledu, min. 2 Mpx, 30× optický zoom objektiv (4.3 –129 mm), 25 sn./s., snímač kamery: 1/2.8" Progressive Scan CMOS, maximální rozlišení: 1920×1080, komprese videa: H.264/MPEG4, rozlišení HDMI/VGA – 1920 × 1080P, 1600 × 1200, 1280 × 1024, 1280 × 720, 1024 × 768 px, síťové rozhraní: 1 RJ-45 10 /100 /1000 Mbps self-adaptive Ethernet interface, výdrž ukládání záznamů: 70 dnů.
Zdroj: Zufanek.cz
Deník E15 oslovil odborníky a ti se shodli, že takové technické řešení je značně naddimenzované. Podle redaktora magazínu Computer Dušana Kose se kamery s podobnými parametry obvykle umisťují na vysoké budovy, ze kterých pak jsou schopné například na náměstích rozlišit jednotlivé obličeje chodců. Jan Syrovátka ze společnosti Escad Trade pak říká, že technické požadavky celníků dokáže přesně splnit jen jediná kamera čínského výrobce s cenou okolo 26 000 korun. Ceny kamer jiných značek s obdobnými vlastnostmi, které ovšem zadání neodpovídají ve všech ohledech, pak mohou být i dvojnásobné. Naprosto nechápu, proč má kamera mít ty nejšpičkovější parametry, tak obrovský zoom a rozlišení FullHD, když na to, co by měla sledovat, by stačila obyčejná kamera s pevným objektivem a rozlišením HD,
uvedl pro E15 Jan Syrovátka.
Protože celníci vyžadují neustálý přístup k informacím, problémem se stává i přenos dat. Náš poskytovatel internetu nemá takovou linku, která by dokázala zajistit streamování na celní úřad, a nedokáže nám ani zaručit stoprocentní konektivitu,
stěžuje si majitel rodinné pálenice Martin Žufánek. A problém s tím budou mít i jiní. Každá z kamer bude potřebovat datové pole o velikosti několika terabajtů. Jakmile v lihovaru nebude vysokorychlostní připojení k internetu, nepřipojí se ke kamerám ani Celní správa. Nebude jí nic platné, že se na příjem velkého objemu dat připravila, když stejných podmínek nemohou dosáhnout malé regionální firmy. Ani kdyby chtěly. Obrazový záznam pořízený jednotlivými kamerami musí být ukládán ve videoserveru, který je součástí kamerového systému připojeného k internetu. Kamerový systém musí být také připojen k záložnímu zdroji elektrické energie s výdrží zhruba šest hodin. Ze záznamu musí být stále zřejmé, v jakém časovém okamžiku byl pořízen. K videoserveru musí mít stálý přístup správce daně.
Je to poslední hřebíček do rakve těm, kteří se snaží slušně a poctivě podnikat v České republice. Například my, kteří plníme v průměru tři stovky lahví denně, si budeme muset pořídit kamery, jejichž cena se při takto stanovených parametrech pohybuje v desítkách tisíc korun,
rozhořčuje se ve vyjádření pro server Aktuálně.cz Martin Žufánek ze stejnojmenné rodinné likérky. Je to lumpárna a já nic platit nebudu. Mám tři vchody a takové kamery, jaké chtějí, by mě stály půl milionu korun. Budeme se soudit a budeme žádat zrušení těchto nesmyslných nařízení,
doplňuje ho Libor Pastorek, majitel Beskydské likérky ze Starého Města u Frýdku-Místku.
Zdroj: Aktuálně.cz a E15.cz
ČLÁNKY DO MAILU