Více než dvě třetiny podnikatelů porušují zákon. Vyplývá to ze šetření, které provedl veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Ombudsman se zaměřil na zákonnou povinnost firem zveřejňovat ve sbírce listin obchodního rejstříku účetní závěrky. Míra naplněnosti sbírky listin činí podle Varvařovského pouze 28 %. Jenom 9 % společností pak dodalo účetní závěrky za všechny roky své činnosti. Více než polovina firem naopak nedodala v průběhu své existence účetní závěrku do obchodního rejstříku ani jednou.
Ze šetření ombudsmana rovněž vyplynulo, že na neutěšeném stavu obchodního rejstříku mají podíl i rejstříkové soudy. Ty mají dohlížet na správnost zapsaných údajů v obchodním rejstříku a na úplnost sbírky listin. Podle veřejného ochránce práv však soudy neprovádí kontrolu naplněnosti sbírky listin v odpovídajícím rozsahu, systematicky a z vlastní iniciativy (s výjimkou Krajského soudu v Hradci Králové). Jakoukoli kontrolu provádí fakticky jen na základě podnětu, který se týká konkrétní firmy. O situaci na rejstříkových soudech svědčí například i to, že většina z nich nebyla schopna poskytnout ani hrubé odhady, u kolika podnikatelských subjektů bylo zkontrolováno doložení účetních závěrek,
uvedla Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejného ochránce práv.
Na druhou stranu nedisponují rejstříkové soudy v současnosti účinnými právními instrumenty, ani odpovídajícím personálním a materiálním zabezpečením. Nemají efektivní nástroje, kterými by na podnikatelích mohly splnění zákonné povinnosti vynutit. V současnosti systém funguje tak, že pokud soud zjistí absenci účetní závěrky, zašle podnikateli výzvu k doplnění. Následně může za nesplnění povinnosti udělit pokutu. Jak však ukazuje praxe, nejde o účinný postup. Žádný soud nedisponuje informacemi o tom, kolik takových výzev ročně pošle a zejména, nakolik je tento postup efektivní, tj. kolik podnikatelů na základě výzvy sbírku listin doplnilo,
upozornila Iva Hrazdílková.
Rejstříkové soudy proto chtějí změnu legislativy. Požadují například, aby mohly za nedodržení zákonné povinnosti zveřejnit účetní závěrku zrušit obchodní společnost. Ministr spravedlnosti přislíbil vhodně upravit samotný informační systém obchodního rejstříku a iniciovat po poradě s předsedy rejstříkových soudů odpovídající legislativní opatření, která by vedla k vyšší naplněnosti sbírky listin,
doplnila Hrazdílková.
V úvahu přichází třeba změna daňových předpisů, kdy by povinnou součástí daňového přiznání právnických osob již nebyla účetní závěrka sama, nýbrž prohlášení o jejím založení do sbírky listin. Nezaložení účetní závěrky by pak mohlo být chápáno jako nesplnění daňové povinnost.
Foto: www.isifa.com