Evropská byrokracie o sobě dává opět vědět. České řidiče podnikající na živnostenské oprávnění tak možná čeká malá apokalypsa. Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci totiž poslancům navrhl, aby se šoféři-živnostníci řídili stejnými předpisy jako firmy či řidiči kamionů. To by znamenalo, že například zásobovači potravin, rozvážeči pizzy a květin, poštovní kurýři a další by museli přesně měřit čas nakládky a vykládky, pravidelně odpočívat či si vést kalendář své pracovní doby. Opatření by se podle odhadu odborníků mohlo v Česku dotknout až deseti tisíc živnostníků v oblasti dopravy a v podstatě nikdo si nedokáže představit jeho aplikaci v praxi.
Navrhovaná směrnice se zabývá úpravou pracovní doby, kterou by měli mít omezenou i řidiči-podnikatelé na 48 hodin týdne (tedy maximálně 8 hodin přesčasů). Tvůrci návrhu argumentují především vyšší bezpečností na silnicích. Žádná statistika však nepotvrzuje, že by řidiči-živnostníci měli větší nehodovost než šoféři, kteří podléhají přísnějším předpisům. Čtěte také: Další Jobovy rány pro autodopravce. Hrozí celoroční omezení.
Sociální ochrana pro podnikatele
Přitom normy EU týkající se doby řízení a odpočinku šoférů platí už v současnosti pro všechny stejně a zcela nezávisle na tom, zda jde o zaměstnance, či OSVČ. Argument větší bezpečnosti na silnicích tak pokulhává na obě nohy. Přesto Evropský parlament možná prosadí nové podmínky pro živnostníky-řidiče ohledně jejich pracovní doby. Podnikatel by pak musel sám sebe omezovat v délce maximální pracovní doby a musel by hlídat, zda požadovanou hranici nepřekračuje. Mohlo by pak docházet k nespočtu absurdních situací. Stačí, kdyby podnikatel vyčerpal svůj osmihodinový limit práce přesčas. Jestliže by pak třeba chtěl komunikovat s klienty, zajistit si nové zakázky nebo jen udělat účetnictví, měl by problém. Oficiálně by si tuto činnost musel sám sobě zakázat.
Zároveň se tvůrci opatření ohánějí rovnoprávností pro všechny řidiče. Jenže stejné podmínky pro naprosto odlišné náplně práce, i když se povolání nazývají zjednodušeně shodně řidič, patří mezi další ukázkové absurdity „made in EU“. V rámci této logiky by se mohla zavést třeba tatáž pravidla pro úklid jaderného zařízení a silnic nebo pro opraváře obuvi a televizorů. Navíc přikazovat podnikatelům délku pracovní doby již hraničí se zdravým rozumem a dává vzpomenout na nedávné časy centrálně plánovaného hospodářství. Jen Moskvu střídá Štrasburk, respektive Brusel.
Kdo by podnikatele kontroloval?
Pokud jde o naše stanovisko, neumíme si realizaci takového předpisu v praxi představit, naopak se obáváme, že by jakákoliv definice „závislých OSVČ“ mohla být zneužitá proti normálním podnikatelům, kteří si svoje auto sami řídí,
komentoval serveru Podnikatel.cz Jan Medvěď ze Sdružení ČESMAD Bohemia. A není sám, také další odborníci z řad dopravců si klepou na čelo a označují evropskou směrnici za nesmyslnou. Čtěte také: exPRESS: Evropská byrokracie stála podniky už 1 bilion eur.
Zajímavé též bude, pokud Evropský parlament návrh podpoří, kdo bude pracovní dobu podnikatelů kontrolovat. Vznikne nějaký evropský inspektorát, který na dodržování nových pravidel bude dohlížet? Nebo dostanou řidiči-podnikatelé nějaké čipy, které budou kontrolovat jejich činnost? Právě kontrola případného dodržování pracovní doby však tvoří dobrou zprávu pro všechny podnikatele. V reálu totiž zřejmě nepůjde uskutečnit. Český živnostník si tak v případě jejího schválení jen povzdechne a místo přizpůsobení pracovního režimu začne pozměňovat výkazy a dokumenty. Ukázkový příklad teorie v praxi jako dohoda o provedení práce. Podnikatelům by však přibyla další administrativa. Kam mizí ony sliby, že byrokracie se bude snižovat? Čtěte také: Přerušení živnosti se nebude muset hlásit, pomůže to statisícům živnostníků.
ČLÁNKY DO MAILU