Pod značkou Lesee prodávají manželé Josef a Nela Nogolovi spoustu výrobků s přírodní tematikou. Jedná se například o vyšívané brože, akvarelové malby a reprodukce a mnoho dalšího.
Co se dozvíte v článku
Chtěli spojit společné zájmy
Hlavní impuls k založení Lesee přišel od Josefa, protože ho napadlo, že by skloubili jejich zájmy. On už několik let maloval a chtěl z toho udělat po nějaké době byznys. Nela vyšívala zvířátkové brože a dost ji to bavilo. Já jsem postupně přišel k tomu, že jsem začal malovat zvířata, takže se nám to takhle společně spojilo. A tím, že máme oba rádi přírodu, hodně chodíme po horách a v přírodě a je nám to blízké, tak jsme to rozvíjeli tímhle stylem,
říká Josef na úvod.
Od začátku tak bylo jasné, že budou mít produkty přírodní tematiku. Také za tím stálo to, že nápady sbírali právě na horách. Samotný nápad se zrodil, když byli zrovna na túře. Podle Nely hledali něco, co tady ještě není a co by mělo nějaký koncept a tematiku. Josef přiznává, že při malbě používá referenční fotky, protože vše nejde dělat z hlavy. Někdy je složité namalovat například zvířata správně. Tedy co se týče proporcí a podobně. Vždy mám nějaký nápad, jak by to mohlo vypadat. Najdu si k tomu podklady a spojím třeba více různých fotek. Postupně z toho vznikne hotové dílo,
doplňuje.
Každý tvoří něco
Tím, že Josef maloval, bylo jasné, co bude dělat on. Nela říká, že předtím maloval abstraktní motivy a chtěl zkusit něco nového. Ona dělala rekreačně brože a zkoušela vyšívat. Od malička byla kreativní, chodila do výtvarky i na keramiku, vyráběla náramky a další věci. V té době ji chytly brože. Pepa přišel s tím, že by chtěl změnit práci, dělat něco nového. Pak jsem k tomu přidala svíčky. To byla moje iniciativa. Chtěla jsem dělat něco s čistými, lesními vůněmi, které jsou svěží a nejsou přeplácané. Ty jsem si vymyslela sama,
popisuje Nela.
Nogolovi v e-shopu uvádějí, kdo má jaký produkt na starosti. U každého je napsané, kdo ho namaloval nebo navrhl. Nela například udělala pár motivů u přáníček nebo nálepek. S úsměvem přiznává, že je dělá roztomilejší, nikoliv přímo podle anatomie zvířat. Je tam napsané, že já jsem to navrhla, namalovala a že třeba Pepa to potom zpracuje, vytiskne. To tam máme přiznané,
potvrzuje Nela.
Ve dvou je práce lepší
Josef Nogol si myslí, že se v jejich vztahu, a to i v tom pracovním, vždy na drtivé většině věcí shodnou. V tomto ohledu podle něj nebyla nikdy žádná velká překážka. Když má jeden nějakou výtku k tomu, jak to probíhá, tak to vždycky dokážeme úplně v pohodě vyřešit a vždycky je to ku prospěchu. Když narazíme na něco, co nefunguje, tak se to oba snažíme konstruktivně vylepšit. Vždycky to dopadne dobře,
popisuje Josef. Nela má Lesee jen na vedlejší živnost, takže spoustu věcí nechává na Pepovi, ale když se jí sám zeptá, dá mu konstruktivní kritiku.
Podle Nely je lepší, že jsou dva například na sociální sítě nebo e-mailovou komunikaci a objednávky. Většinou ale třeba e-maily řeší Pepa, já spíše dávám návody, co bychom mohli přidat,
říká Nela s tím, že i když jezdí po trzích, tak je fajn, že jsou dva. Lepší je komunikace, vše se líp přenáší a zkrátka na to není každý sám.
Josef dělá většinu maleb. Kromě svíček a vyšívání se ještě stará o výrobu. Vyšívání nesvedu, tam Nelu nenahradím, protože ta to má natrénované a nazkoušené. Opačně zase ona nenamaluje některé věci jako já,
dodává s úsměvem. Tím, že pracuje na plný úvazek, tak se také stará o celý chod e-shopu, většinu komunikace a fotografování produktů. Nela je pro něj taková podpora a pomoc při komunikaci a například plánování a zpětné vazbě. Většinu technických věcí zajišťuji já,
shrnuje Josef.
Tvořit nelze na povel
S tvořením je to podle Josefa někdy složitější, protože je uspěchaná doba a nejde se do toho úplně nutit. Nápady podle něj musí přijít, když je člověk více uvolněný. Samotná tvorba pak vyžaduje soustředění. Přiznává, že na začátku tohoto roku cítil syndrom vyhoření v kreativní činnosti. Ne co se týče byznysu, ale neměl chuť ani malovat. Říká, že motivace někdy slábne, ale potom se najednou něco změní. Člověk nasbírá inspiraci, po nějaké době se všechno i kreativita vrátí zpátky.
Josef s úsměvem prozrazuje, že nemá rozvržený čas pro tvorbu a administrativu. Je to podle něj spíše free style a dělá, co je třeba. On to má většinou nastavené tak, že ráno odveze objednávky, vše zabalí a potom v průběhu dne řeší ostatní věci jako e-mail a podobně. Jsou dny, kdy nedělám nic jiného, než že se musím zavřít a malovat nebo přemýšlet nad příspěvky a podobně. Takže je to spíše o tom, na co je zrovna nálada nebo co je nutné udělat,
popisuje.
Nela dodává, že když vyšívá, nepotřebuje tolik prostoru, stačí jí sednout si na gauč nebo na židli. Když však dělá svíčky, potřebuje, aby jí Pepa uvolnil stůl. Když je více objednávek, musí tak počkat do dalšího dne. Naštěstí to už není kreativní proces, spíše technický. Už vím co a jak, tak si to nachystám a vždycky se nějak domluvíme,
přidává Nela.
V Lesee nejsou nuceni konstantně tvořit. Hlavně se soustředí na prodej reprodukcí, nikoliv originálů. Nejsou na tom závislí. Podle Josefa pomůže, když rozšíří sortiment. Lidé se často ptají, kdy bude motiv, co mají rádi. Nebo když třeba natočím proces toho, jak maluju, vždycky to má úspěch na sociálních sítích. Takže to není nutné, ale je to ku prospěchu,
doplňuje. Nela dodává, že přitom vyhoření, než Josef dostal novou mízu, zařadili do prodeje na zkoušku i originály. Zatím je to úspěch. Když vydrží kreativita, budou s tím pokračovat.
Maluju postupně, co se mi líbí z fauny a flóry tady u nás nebo v evropské sféře. Co se týče inspirace, většinou, když jsme na procházce, hodně přemýšlím. Člověk se uvolní, je na čerstvém vzduchu, je to vždycky lepší než jenom sedět zavřený. Venku ty nápady a kombinace přichází samy,
popisuje Pepa s tím, že by chtěli, aby lidé více přemýšleli nad přírodou. Přijde mu totiž, že se v dnešní době, kdy je hodně pokroku v technologiích, vzdalujeme od toho, co je přirozené a tím pádem i od přírody. Má pak radost, když si lidé vylepší domovy jeho obrazem.
Snaží se nezatěžovat přírodu
Nela s Pepou se snaží nezatěžovat přírodu dalším odpadem. V jejich objednávkách tak zákazníci například nenajdou ani kus plastu. Vždy používají to, co je nezbytně nutné, takže karton, papírové proložky a obecně balení, které se dá zrecyklovat. Také na svíčky používají upcyklované dózy z vinných lahví. Nela popisuje, že se dózičky pak dají použít, když se svíčka vypálí a mají korkové víčko, což je také dobrý materiál. Lidé je nemusí vyhazovat. Používáme čistě dřevěné rámy z dubového dřeva, takže to také není žádná náhražka,
doplňuje Josef.
Snaží se brát vše, co je možné, z okolí, aby ani doprava nebyla velkou zátěží. Jen inkousty se dováží, ale jinak rámy, vosky nebo právě dózy berou od dodavatelů z jejich okolí. Podle Nely jsou například dózy na svíčky, co používá, dražší, než kdyby je dávala do nějakých sklenic nebo klasických dóz. Sledujeme zdražení papíru i samotných dóz. Vosk je stejně drahý, ale určitě se ty ceny zvyšují. Obecně se to dotýká všech,
zmiňuje.
Navíc v Lesee znovu používají obaly, ve kterých jim něco přijde. Obecně jejich tvorbou nevzniká skoro žádný odpad navíc. Máme opravdu velmi pro mě až překvapivě dobrou zpětnou vazbu na to, jak balíme objednávky. Používáme šetrné balení. Podle mě nic extra, ale hodně lidí zmínilo, že jsou to jenom papírové obaly. Lidem se líbí, jak to děláme,
dodává Josef.
Oceňujete u e-shopů ekologické balení?
Největší zájem je o záložky
Na trhy a podobné akce jezdí Lesee většinou na konci roku, od října do prosince. Přibližně tedy šestkrát za rok. Podle Josefa je zdaleka největší zájem o jejich záložky. Je to levný produkt, lidem se líbí a kupují je hodně jako dárečky pro ostatní. Potom vedou přáníčka. Často si od nich lidé berou také vizitky a občas se stane, že je osloví i na nějakou zakázku. Například tak malovali ledňáčky.
Určité procento z objednávek věnují Nogolovi organizacím, které se zaměřují na ochranu a obnovu flory a fauny. Nela podotýká, že tyto organizace přímo nekontaktují. Už víckrát přispěli do Záchranné stanice v Bartošovicích kousek od Ostravy, kde se byli i podívat. Nebo například do Záchranné stanice živočichů do Makova. Snaží se to vždy nějak rozprostřít a podpořit ty, co se starají o zvířata. Měli jsme i edici, kterou jsme se odchýlili od lesa. Zaměřovala se na vodní témata. Potom jsme věnovali částku organizaci, která se zajímá o ochranu oceánu,
vzpomíná Nela.
Josef a Nela Nogolovi mají v plánu pokračovat dál tak, jak fungují nyní. Josef má jako vždycky spoustu plánů s tím, že některé vyjdou a jiné ne, což je podle něj přirozený vývoj. Chtěl bych malovat více originálů. Doufám, že budu mít dost kreativní energie a chuti, abych mohl malovat více a více. Jinak se uvidí,
uzavírá s úsměvem.
Tip na další příběh
Do lesa nechodí na houby, ale na korálky. Sama vyrábí tradiční skleněné šperky
Práci se sklem má Alena Kyrálová v krvi. Když odešla z brusírny, chtěla dělat něco svého. Zjistěte, co za poklady jí pod rukama vzniká. Více v článku.
ČLÁNKY DO MAILU