V současné době řada studentů nedostuduje zvolený obor vysokoškolského studia. Buďto nedokončí studia vůbec, anebo pokračují v nově zvoleném oboru. Důvodem mohou být nedostatečné schopnosti či motivace ke studiu, ale i ztráta zájmu o obor atd.
Co se dozvíte v článku
Studijní neúspěšnost má samozřejmě ekonomické důsledky, každoročně jde o desítky milionů korun, které stát zaplatí za neúspěšná studia na veřejných vysokých školách. Dnešní článek je věnován uplatnění daňového zvýhodnění či slevy na studium právě v situacích, kdy student ukončí studium na jedné škole a „bezprostředně“ pokračuje ve studiu na jiné vysoké škole či v jiném zvoleném oboru, respektive jak je to se statusem studenta, pokud je mezi ukončením a zahájením dalšího studia několikaměsíční prodleva.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
Pro uplatnění daňového zvýhodnění či slev na dani z titulu studia musí být splněny podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání. Zákon o státní sociální podpoře popisuje v ustanovení § 14, že soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy (zápis ke studiu), a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium (poslední složená státní zkouška).
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
- a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
- b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
- c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
- d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
Opětovné zahájení studia
Je tedy zřejmé, že v souladu s výše uvedeným písmenem c) je možné za soustavnou přípravu považovat ještě tři měsíce následující po ukončení studia na vysoké škole. V zákoně není zmíněno, že by studium muselo být ukončeno řádně, tj. státní zkouškou. Uvádí se zde pouze, že se uznávají ještě další tři měsíce po ukončení studia na vysoké škole v případě, že dojde bezprostředně k zapsání na další studium na vysoké škole. Není tu ani uvedeno, jestli je doba mezi studii ohraničena kalendářním nebo akademickým rokem. Zákon však používá slovo „bezprostředně“.
Co znamená bezprostředně?
Podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (zveřejněno např. v měsíčníku Mzdová účetní 01/2020, ANAG) je smyslem takového ustanovení, aby byla doba mezi skončeným a novým studiem pokryta obdobným způsobem, jako je tomu mezi jednotlivými ročníky studia, popř. mezi studiem na střední a vysoké škole. Proto by se mělo při výkladu pojmu „bezprostředně“ vycházet ze situace, kdy se novým studiem navazuje v nejbližším možném termínu (čemuž odpovídá právě doba 3 měsíců).
Podle tohoto poměrně nového právního výkladu se za bezprostřední navázání studia na téže nebo jiné vysoké škole po ukončení předchozího studia na vysoké škole má považovat doba nejdéle 3 kalendářních měsíců, a to bez ohledu na to, zda předchozí studium vysoké školy bylo úspěšné či neúspěšné, ovšem za předpokladu, že navázání dalšího vysokoškolského studia se uskuteční nejpozději do 3 kalendářních měsíců po ukončení předchozího studia na vysoké škole.
Původní právní výklad
Dřívější výklad byl ke studentům benevolentnější. Avšak jak již bylo zmíněno, změnil se i přístup řady studentů ke studiu a výrazně přibylo přechodů z jedné vysoké školy na jinou, bez snahy ukončit alespoň semestr. Nejeden student ukončil studium již v měsíci únoru či březnu a teprve v podzimních měsících zahájil studium na jiné vysoké škole. V takovém případě není dle zmíněného stanoviska důvod uznávat následující 3 kalendářní měsíce jako soustavnou přípravu na budoucí povolání, když prodleva mezi studiem na jedné a druhé vysoké škole činí několik měsíců (často i 10 kalendářních měsíců).
Posouzení soustavné přípravy na budoucí povolání samozřejmě není důležité jen z hlediska daňového zvýhodnění a slevy na studium. Status studenta je nezbytný rovněž pro kategorii státních pojištěnců ve zdravotním pojištění. Pokud se dítě nepřipravuje studiem na budoucí povolání, nemůže se jednat o nezaopatřené dítě. Na takovou osobu se vztahuje povinnost odvodu zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu.
Příklady opakovaného zahájení studia a soustavné přípravy
- Student ukončil vysokou školu složením poslední státní zkoušky (např. obhajoba bakalářské práce) v únoru 2021. Další studium zahájí v říjnu 2021 (zápis ke studiu). Podle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí nelze nové studium považovat za bezprostředně navazující na předchozí studium, jelikož doba mezi ukončením jednoho a začátkem druhého vysokoškolského studia je delší než 3 kalendářní měsíce.
- Studium na vysoké škole bylo ukončeno ze strany studenta v průběhu měsíce června 2021. Studium na další vysoké škole zahájil v září 2021 (zápis ke studiu). Doba mezi ukončením jednoho studia a začátkem dalšího studia v tomto případě bude soustavnou přípravou na budoucí povolání, protože doba mezi skončením jednoho a začátkem dalšího studia netrvala déle než 3 kalendářní měsíce bez ohledu na skutečnost, že nedošlo k řádnému ukončení studia.
ČLÁNKY DO MAILU