Jen za poslední měsíc, tedy duben 2021, bylo vyhlášeno 53 firemních bankrotů, 532 bankrotů podnikatelů a 1 402 osobních bankrotů. Aby se podnikatelé vyhnuli této situaci, mnohdy se uchýlí k přerušení nebo úplnému zastavení živnosti. S tím je ale spojena celá řada povinností.
Jak postupovat při přerušení živnosti?
Jestliže se živnostník rozhodne přerušit/pozastavit živnost, není třeba změnu hlásit na živnostenském úřadě. Ohlásit tuto skutečnost je dobrovolné.
Ohlašovací povinnost ohledně pozastavení živnosti se ale týká České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), zdravotní pojišťovny, kde je živnostník registrovaný, a finančního úřadu.
Přesto, že byla povinnost informovat živnostenský úřad zrušena, vyplatí se ho přeci jen navštívit. Funguje zde totiž tzv. centrální registrační místo (CRM). Díky němu a vyplnění jednotného registračního formuláře (JRF) může živnostník oznamovací povinnost vyřídit najednou.
Je také možné využít dvoustránkový změnový list JRF, kterým lze ohlásit změny všech údajů příslušným úřadům, nejen živnostenskému úřadu. Přes změnový list se lze například zaregistrovat při překročení obratu pro DPH na finanční úřad.
Jaké jsou lhůty pro oznámení přerušení živnosti?
Přerušit živnost je možné na libovolnou dobu. Tuto skutečnost je však nutné oznámit ČSSZ, respektive okresní správě sociálního zabezpečení, nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k přerušení živnosti došlo. Živnostník si bude muset udělat výlet také do zdravotní pojišťovny, kde je třeba skutečnost o přerušení živnosti oznámit nejpozději do 8 dnů. V případě finančního úřadu, kde musí být o změně také informováni, je lhůta 15 dnů.
Neoznámit přerušení živnosti se nevyplatí
Pokud živnostník svou oznamovací povinnost zanedbá, může se dostat do problémů. V případě zdravotní pojišťovny, kde platí zdravotní pojištění, a ČSSZ, kde hradí sociální pojištění, tak bude stále povinen platit zálohy. V případě nezaplacení pak po něm může být vymáháno krom záloh také navíc penále.
Hned jak živnostník svou živnost přeruší a nevykonává jinou výdělečnou činnost, není povinen dál platit zálohy na sociální pojištění. U zdravotního pojištění je však povinen minimální zálohy platit jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud za něj tedy nehradí zálohy na zdravotní pojištění stát.