Dle jedné z definic se za malého podnikatele považuje podnikatel, který zaměstnává maximálně 50 zaměstnanců, u drobného podnikatele je tento počet omezen číslem 10. Pokud podnikatel začíná podnikat a nemá příliš zkušeností s personálními činnostmi, mohou jeho myšlenky směřovat k zaměstnání osob jemu blízkým. Přece si do podniku nevezme úplně cizí osobu, takhle aspoň ví, na čem je a jak schopného pracovníka zaměstnal.
Výběr možných zaměstnanců se zužuje v případě, kdy podnikatel – fyzická osoba – se rozhodl zaměstnat manžela či manželku – zákoník práce zakazuje pracovněprávní poměr mezi manželem a manželkou. Ještěže to tak naši zákonodárci stanovili, dovedete si představit, že 24 hodin trávíte neustále s jedním člověkem? A což teprve, pokud se doma pohádají, kdo půjde na nákup. Jak by se asi potom tyto hádky projevily v jejich společném podnikání? Uzavírání pracovního poměru mezi jinými rodinnými příslušníky však žádný právní předpis nezakazuje. Takže pokud víte o schopných tetičkách, strýčcích nebo prarodičích, nic vám nebrání je pěkně zapřáhnout do pracovního procesu vašeho podnikání.
Správný chod každého malého podniku je díky malému počtu pracovníků závislý na každém z nich. Jakýkoliv špatně fungující článek může mít fatální důsledky, které se následně projeví na výsledcích hospodaření podniku. Proto je nezbytné, aby podnikatel pečlivě zvážil, koho ve své firmě zaměstná. Podnikatel si může myslet, že povaha mezilidských vztahů bude nutit příbuzné či přátele v pozici zaměstnanců k vysokým a efektivním výkonům. Opak však může být pravdou…. Pokud by mi měl šéfovat příbuzný nebo přítel, spíše se budu spoléhat na to, že mi vše projde a když mě má rád, tak mě přece nevyhodí.
I když vzniku pracovního poměru s příbuzným či přítelem zřejmě nepředchází žádný přijímací pohovor, podnikatel by neměl ustupovat z kvalifikačních požadavků na pracovníky, přehnaná shovívavost také není na místě. Bez kvalifikovaných zaměstnanců, schopných plnit své pracovní úkoly, se kýžené výsledky nedostaví. Těžko může podnikatel počítat s tím, že strejda pekař mu vypomůže s účetnictvím nebo že jeho introvertní kamarádka bude řídit tým několika dalších spolupracovníků.
Další problémy mohou nastat, jakmile se podnik bude dále rozrůstat a začne přijímat pracovníky i „zvenku”. Podnikatel by se měl řídit jednoduchým pravidlem: jednat se všemi rovnocenně a hodnotit podle stejných kriterií. V opačném případě je to pro ostatní pracovníky značně demotivující a v podniku se může rozšířit velmi rychle krize, jejíž nemilou součástí může být i ukončení pracovního poměru. A to je další z komplikací, které mohou nastat.
Vyhodit zaměstnance, ke kterému nemá podnikatel žádný bližší vztah, může být značně jednodušší, než propustit rodinného příslušníka či přítele. Zde se podnikatel může setkat i s vyhrožováním dotyčných osob. Například jestliže je propustí, ať už příště na návštěvu nechodí nebo z rodinného soudku: že budou vyškrtnuti ze závěti, v horším případě budou až do konce života bez teplé večeře a podobně. Proto by si měl podnikatel velmi dobře rozmyslet, zda převažují výhody či nevýhody a zda je schopný ustát případné krize.