Zkušenosti v módním průmyslu posbírala Natália Krätsmar-Šmogrovičová v Paříži. I když ve svém oboru byla úspěšná, rozhodla se odmítnout povýšení a rozjela v Česku vlastní byznys pod značkou Circlle, která se zaměřuje na sportovní oblečení. To se vyznačuje vysokou funkčností, ekologickým materiálem a udržitelností při jeho výrobě.
Natálie, co vám osobně říkají pojmy udržitelnost a ekologie?
Pod těmito pojmy si každý může představit něco jiného. Udržitelnost z mého hlediska je, ať už v byznysu nebo v životě, něco, co můžeme dělat dlouhodobě. Nevykořisťujeme lidi, které zaměstnáváme, nebo dodavatele, se kterými spolupracujeme. Konkrétně v módě to může být o tom, že nebudeme podporovat výrobu v Asii, kde si nemůžeme zkontrolovat, jak ti lidé pracují. Jsme v jednadvacátém století, víme, jaké jsou problémy, a existují technologie a lepší řešení.
A co se týká ekologie, ta může být podkategorií té udržitelnosti. Udržitelnost jako taková má sociální aspekty, má finanční aspekty, má určitě kulturní aspekty a ekologie je jedna z těch částí, kdy bychom se zaměřovali například na udržitelnost pouze z hlediska environmentálního.
Proč jste se vlastně vrhla na výrobu sportovního oblečení? Co vás k tomu vedlo?
Odešla jsem z Paříže, kde jsem pracovala pro luxusní značku Bottega Veneta. Odmítla jsem povýšení, protože jsem cítila nátlak na konzumerismus a už mi to nedávalo smysl. Sama jsem začala řešit i etické hodnoty, co se týká zvířat, přírody a podobně. Odjela jsem proto na Bali udělat si teacher training na jógu, která mi v té době hrozně pomáhala. Když jsem se vrátila, tak jsem si tady neměla co koupit. Hledala jsem typ oblečení, které by bylo eticky vyrobeno. Hodně značek sice používá ekologické materiály, ale mohou to nechávat šít v Číně, protože chtějí nižší náklady na výrobu.
Takže jsem chtěla najít značku, která by byla nejen ekologická ve výběru materiálů, ale také jsem hledala značku, která deklaruje, s jakými dodavateli pracuje, jak šije, jestli se stará o podmínky zaměstnanců. Jenže jsem žádnou takovou značku nenašla.
Nemám nic proti tomu, když firma vyrábí v zahraničí. Kolikrát v zahraničí můžeme najít lepší technologie, ale nelíbí se mi, pokud firma šije v Asii a přitom tvrdí, že tady na to nejsou technologie. Je to jenom o nákladech.
U vašich výrobků konkrétně operujete s pojmy, jako je ECONYL, to znamená recyklovaný materiál, který se vyrábí ze starých rybářských sítí a odpadů ze Středozemního moře, ale také recyklovaných nití rPet. Pokud jsem to všechno správně pochopil, tak se jedná výhradně o umělá vlákna? Je to tak?
Ano. Jsou to umělá vlákna. U sportovního oblečení, na které se specializujeme, nemají přírodní materiály funkčnost. Když se podíváme na bavlnu, tak nemá pružnost, co potřebujeme, a roztrhla by se. V dnešní době už vznikají i přírodní materiály, do kterých se přidávají složky pružnosti. Takové trendy sledujeme, proto v budoucnu nabídneme i jiné materiály, ale u sportovního oblečení mají zatím nejlepší funkčnost umělá vlákna.
Máme spočítáno, že výroba tohoto materiálu sníží emise oxidu uhličitého až o 80 procent. Materiál je z velké části tvořen plasty z oceánu a ze Středozemního moře, ale jsou tam i pozůstatky dalších textilních materiálů.
Foto: David Stejskal
Další fotky hledejte na našem Instagramu.
Rád bych se vrátil k té funkčnosti. Tvrdíte, že přírodní oblečení není dostatečně funkční, přesto je tu spousta lidí, kteří sice chtějí myslet na planetu, ale na druhou stranu jejich pokožka nesnáší umělé materiály a vlákna, protože z toho dostávají například vyrážku. Myslíte i na tyto zákazníky? Budete jim v budoucnu nabízet jiné alternativy použitých materiálů?
Určitě. Myslíme na to. Podobné dotazy jsme už od našich zákazníků dostali. Sama jsem jako malá trpěla atopickými ekzémy, ale i v té době, kdy jsem měla atopické ekzémy, jsem nosila běžné sportovní oblečení. A většina sportovního oblečení je vyráběno z nylonu, což je syntetický materiál. Samozřejmě ale bereme v potaz to, že některý ze zákazníků je náchylnější na typ materiálu, ale zase nechceme jít na úkor té udržitelnosti.
Pro nás je strašně důležité, aby materiál byl převážně recyklovaný. Vznikají však už materiály třeba na bázi dřeva nebo jiných přírodních materiálů nebo i z recyklované bavlny, která se dá smíchat s recyklovaným elastanem a poté už můžeme funkčnost vytvořit. Takže myslíme na to a do budoucna chceme i jiné typy materiálů do nabídky zařadit.
Takže myslíte v prvé řadě na planetu, nebo na zákazníka?
Myslíme na oboje. Nechceme dělat kompromisy jinde. Mysleli jsme na to, jak vytvořit alternativu k fast fashion řetězcům, které produkují nadbytek produktů ve zběsilé rychlosti, tedy nová kolekce každý měsíc.
A kdy začnete vyrábět oblečení pro muže? Všiml jsem si, že jste zaměřeni výhradně pro ženy. Chystáte i řadu pánského sportovního oblečení?
Ano, chystáme a rádi bychom uvedli pánskou řadu příští rok. Nechci zatím slibovat, zda to bude první nebo druhý kvartál, protože s koronou může dojít k hodně zpožděním. Proto raději nic neslibujeme, ale určitě na to myslíme, protože chceme mít celou škálu sportovního oblečení nejen pro ženy, ale i pro muže. Ale například naše trička jsou unisex, takže to si můžete pořídit i vy.
Výborně. Pojďme se podívat na výrobu. Vy tvrdíte, že materiály máte sice ze zahraničí, ale oblečení se vyrábí výhradně v České republice. Jak jste vlastně sehnala výrobce, který byl ochotný z těchto materiálů vyrábět?
Hodně googlování. K tomu ale připomínka, materiály máme sice ze zahraničí, ale pouze z Evropy. Podobné materiály bychom sice mohli získat levněji v Americe nebo v Asii, ale to už nedává smysl z hlediska udržitelnosti. Chceme snížit uhlíkovou stopu, proto koukáme na co nejbližší okruh dodavatelů (ECONYL pochází z Itálie, pozn. redakce).
Výroba v Čechách byla o velkém hledání. Navíc jsme se na místo přijeli podívat osobně. Chtěli jsme si ověřit, v jakých podmínkách tam lidé pracují, a pobavit se s nimi, zda mají běžnou pracovní dobu a zda jsou dobře ohodnoceni.
Je důležité i při výrobě oblečení myslet na planetu?
Prozatím tedy vyrábíme v Čechách, ale konkrétně u sportovního oblečení jsme narazili na to, že ne všechno se v Česku dá vyrábět. Proto hledáme i možnost vyrábět v rámci Evropy. Nikdy však nebudeme koukat na výrobu v Asii.
Dennodenně nám chodí dotazy a nabídky na výrobu přes Instagram nebo na email, a to z takových zemí, jako je Pákistán nebo Čína. Ze začátku jsme na všechny zprávy odpovídali, teď už nereagujeme, protože bychom nedělali nic jiného. Takže to jenom ukazuje, jak je jednoduché do toho spadnout. Proto raději vyrábíme v Čechách a na Moravě, spolupracujeme s dvěma dílnami. A kdybychom chtěli posunout technologii výroby, tak koukáme na možnosti spolupráce v Německu či v Portugalsku.
A nepřemýšlela jste o tom, že byste si třeba tu výrobu rozjela úplně sama?
Přemýšlela. Úplně nejlepší by bylo tu rozjet znova velký textilní průmysl, superinovativní stroje a získat udržitelné certifikace, ale na to by byl momentálně potřeba hodně velký a štědrý investor. Takže z tohoto hlediska to bohužel nejde.
Rozumím, a když už jsme u toho kapitálu, kolik toho vstupního jste pro tento byznys model potřebovala?
Neřeknu asi úplně konkrétní čísla, ale částka se pohybovala pod milionem korun.
Pojďme k marketingu. Jak a kde se snažíte oslovit vaše potenciální zákazníky? Spolupracujete například s některými jógovými studii? Protože jsem si všiml, že vaší specializací je právě jógové sportovní oblečení. Kam své oblečení dodáváte nebo kde ho doporučujete?
Ze začátku nám bylo jasné, že v dnešní době je budoucnost v e-commerce a sociálních médiích. I když se člověk dívá na nějaké předpovědi a trendy do budoucnosti, tak bylo jasné, že lidé hodně nakupují online. Proto jsme se chtěli vyvarovat kamenným obchodům.
Jsme proto hodně aktivní na sociálních médiích přes jógovou komunitu a byli jsme i na mnoha akcích. A máme i nějaká selektovaná jógová studia, kde je pár kousků taky na prodej či na vyzkoušení.
Je ekologie a udržitelnost u sportovního oblečení jednodušší na marketing, než kdybyste prodávala klasické oblečení?
Naopak si myslím, že je to těžší. Lidé jsou totiž skeptičtí, co se týká funkčnosti. Protože pokud nosím například legíny, kdy jedny sají a druhé ne, tak ten rozdíl je opravdu znát. Takže je to opět o tom edukovat a informovat.
Vy máte na svých webových stránkách motto, že prodáváte sportovní oblečení, které miluje planetu. Milují toto oblečení také vaše zákaznice? Jaké máte vlastně ohlasy?
Ohlasy máme super pozitivní. Jednak jsou spokojeny se střihem, což jsme samozřejmě rádi, protože vzorkování produktů není jednoduché, a taky každá postava je úplně jiná, tak jsou i příjemně překvapeny právě tou funkčností. Chtěla jsem oblečení, které jsem sama chtěla nosit, a že to chtějí nosit i ostatní, tak to je pro mě ten nejlepší dárek. Proto to děláme.
A proč vlastně Circlle s dvěma L, proč ne české jméno vaší firmy, když už tedy zdůrazňujete, že i třeba převážnou většinu výroby máte tady v Čechách?
Od začátku jsme chtěli jméno, které by bylo mezinárodní, protože už i teď máme zákazníky z Německa, Rakouska, Anglie a také ze Švédska. Circlle také vychází z cirkulární ekonomie, z cirkularity, že něčemu dáváme nový život. A proč dvě L? Vypadá to lépe a také to reprezentuje minimálně dvojí použití. Nekoupíme si něco jenom proto, abychom to vzali pouze jednou na sebe.
Děkuji vám za rozhovor a ať se vám daří.
Děkuji.
ČLÁNKY DO MAILU