Pan Rostislav z Libereckého kraje měl na krku exekutora, přitom byl v insolvenci. Proto se se stížností obrátil na Exekutorskou komoru ČR. Je tedy exekuce přípustná i v insolvenci?
Jak říká prezident Exekutorské komory Jiří Prošek, souběh exekuce a insolvence je poměrně častý. Samozřejmě, že osobní bankrot může soud povolit i v případech, kdy je proti dlužníkovi vedena exekuce. Jestliže věřitel přihlásí do insolvenčního řízení, které má být řešeno formou oddlužení, pohledávku, kvůli které soud nařídil exekuci, musí být uspokojena minimálně ze 30 %. Pokud soud povolí dlužníkovi oddlužení, exekuce se neprovádí. To ale neznamená, že ji soud nemůže zahájit a že nemohou být vydávány exekuční příkazy například ke srážkám ze mzdy nebo odstavení účtu,
říká Prošek.
Vše tedy záleží výhradně na soudu. Ten také rozhoduje o osobním bankrotu, který je jednou z možností, jak úpadek řešit. To se děje nejčastěji tzv. oddlužením prostřednictvím splátkového kalendáře, nebo dražbou majetku.
Obě možnosti nastávají, pokud dlužník nemá na zaplacení dluhů. Rozdíl mezi exekucí a osobním bankrotem je v tom, že exekuce řeší pouze pohledávku jednoho věřitele, zatímco u osobního bankrotu mají nárok na úhradu všichni věřitelé.
Dlužník ale u osobního bankrotu, pokud to soud schválí, musí zaplatit všem věřitelům minimálně 30 % z pohledávek, a to do pěti let. Pokud nesplácí, hrozí mu zpeněžení celého jeho majetku. V tomto ohledu je tak osobní bankrot mnohem přísnější.
Jak varuje Exekutorská komora, osobní bankrot bývá prezentován jako snadný „únik před soudním exekutorem“. Osobní bankrot rozhodně není procházka růžovým sadem. Řekl bych dokonce, že pro dlužníka je leckdy horší variantou než exekuce. Režim oddlužení je dost přísný. Mluvit o osobním bankrotu jako o vítané záchraně před soudním exekutorem je i podle názoru samotných dlužníků, kteří tuhle možnost zvolili, nesmyslné,
dodává prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek. Navíc soud dlužníkovi povolí oddlužení jen v případě, že dotyčný prokáže transparentní přístup a poctivý záměr.
Obecné podmínky pro oddlužení:
- Hodnota majetku povinného je nižší, než součet jeho dluhů. Jedná se o úpadek a dlužník může podat návrh na povolení oddlužení – osobní bankrot.
- V souladu s insolvenčním zákonem se osobní bankrot týká pouze zaměstnanců (nepodnikatelů).
- Veškeré informace o průběhu konkrétního insolvenčního řízení jsou veřejně přístupné v insolvenčním rejstříku (pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis).
- Osobní bankrot se zahajuje na žádost dlužníka, ale neznamená, že soud o úpadku musí rozhodnout. Zahájení insolvenčního řízení znamená zkoumání majetkových poměrů dlužníka soudem. Je třeba dodat řadu dokladů, přehledy o příjmech, majetku, souhlas manžela atd.
- V případě vyhlášení osobního bankrotu obdrží věřitelé alespoň 30 % pohledávek (případně alespoň 50 % v případě snížení zákonem určených měsíčních splátek). Nezajištění věřitelé hlasováním rozhodnou, zda dojde k prodeji dlužníkova majetku nebo zda dlužník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat nezajištěným věřitelům své příjmy při zachování životního existenčního minima. Existenční minimum závisí od počtu vyživovaných osob. Čtěte také: Jak na správné zaokrouhlení nezabavitelných částek a ukončení exekuce?