Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné

Zdravotní pojistné musí v Česku ze zákona platit každý. Jestliže je pojištěnec zaměstnán, platí za něho pojistné zaměstnavatel. O pojistné je postaráno i v případech, kdy pojištěnec patří k osobám, za které platí pojistné stát. Nejhůře jsou na tom samoplátci. Ti si musí úhradu pojistného zajistit sami. Jedná se o osoby samostatně výdělečně činné, které platí měsíční zálohy alespoň v minimální výši a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Osoby bez zdanitelných příjmů jsou specifickou kategorií plátců zdravotního pojištění, kterou neznají ani daně, ani pojištění sociální nebo důchodové, upřesňuje Hana Richterová, vedoucí oddělení výběru pojistného a kontroly Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV).

Kdo je osoba bez zdanitelných příjmů?

Jak už označení této skupiny plátců napovídá, jedná se o pojištěnce bez jakékoliv zdanitelné výdělečné činnosti nebo činnosti, která nezakládá povinnost odvodu zdravotního pojistného. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se za osobu bez zdanitelných příjmů považuje pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného zaměstnavatel, stát a ani pojištěnec sám není plátcem jako OSVČ. Důležitá je přitom podmínka celého měsíce. Jestliže by byl pojištěnec alespoň jeden den v měsíci zaměstnán, nebo byl veden jako OSVČ, případně jako osoba za kterou platí pojistné stát, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Měsíční pojistné OBZP činí 1080 Kč

Přihlášení plátce jako osoby bez zdanitelných příjmů je třeba provést na příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů. To ostatně platí i u jakékoliv jiné změny, kterou je nutné pojišťovně nahlásit. Nesplnění této povinnosti by se nemuselo vyplatit. Pojišťovna může vyměřit pokutu až do výše 10 000 Kč a při opakovaném porušení až dvojnásobek. Pojišťovny se přesto snaží podchytit co nejvíce nesrovnalostí včas, aby se správnímu řízení na pokutu mohlo předejít. Mnohem závažnější je pak zjištění dluhu na pojistném OBZP a penále do dne úhrady pojistného. V takových případech, kdy není pojistné hrazeno po kontrole dobrovolně, musí pojišťovna přistoupit k vymáhání v rámci správního řízení, varuje Richterová.

Pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tj. z 8000 Kč je splatné nejpozději do 8. dne následujícího měsíce. Například pojistné za měsíc říjen musí být uhrazeno nejpozději do 8. listopadu. Protože 8. listopadu připadá na neděli, je možné provést úhradu ještě v pondělí 9. listopadu. Stejně se postupuje, připadne-li splatnost na svátek. O pojistném v roce 2009 více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ 

Čím později budete odhaleni, tím hůře pro vás

Výše pojistného 1080 Kč pro osoby bez zdanitelných příjmů je mnohem nižší než minimální pojistné například osob samostatně výdělečně činných. Riskovat nepřihlášení jako OBZP a neplacení tohoto minima nelze v žádném případě nikomu doporučit. Zdravotní pojišťovna dříve nebo později tyto pojištěnce odhalí. Nejen, že bude požadovat dlužné pojistné, ale doměří i penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Čtěte více: Přiznání neodevzdané v termínu může vyjít pěkně draho

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Podle Hany Richterové neberou pojištěnci na zákonnou ohlašovací povinnost často zřetel a jsou o této skutečnosti informováni až po výzvě pojišťovny. Pojišťovna provádí v rámci vyhodnocování neplatičů i kontroly dob pojištění pojištěnců, zejména mezer v dobách pojištění, kdy ve vyhodnocovaném období není znám žádný plátce pojistného.

V kalendářním roce 2008 evidovala ZP MV 20 tisíc pojištěnců – osob bez zdanitelných příjmů s povinností platit pojistné. Nemalou skupinu těchto pojištěnců má i Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VOZP). Počet OBZP naší pojišťovny je 6 682 k 1. 9.2009­. Jsou mezi nimi jak poctivci, tak ti ostatní, sdělila Stáňa Jelenová, tisková mluvčí VOZP.

Za zmínku stojí i zvláštní případy, kdy se pojištěnci mohou stát OBZP zpětně. A to v případě dlouhodobého pobytu v cizině, kdy na počátku řádně zahájení pobytu v cizině písemně oznámí, ale při návratu již nedoloží doklad o zdravotním pojištění v cizině, nebo se vrátí z pobytu dříve než za 6 měsíců. „Potom musí uhradit pojistné za OBZP i zpětně včetně penále. Na základě odůvodněné žádosti může být penále v takových případech z části nebo zcela prominuto v rámci odstranění tvrdosti zákona,“ vysvětluje Richterová.

Osoba bez příjmů a sociální pojištění

V případě, že občan nemá žádné příjmy, sociální pojistné platit nemusí. Nebude ovšem důchodově pojištěn. V tom případě je vhodné zvážit dobrovolné důchodové pojištění. Sazba pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 % z vyměřovacího základu. Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění činí 1649 Kč.

Dobrovolného pojištění využívají například osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, pokud jim po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doporučuje se i po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na vysoké škole. S výjimkou prvních 6 let. Studentům, kteří studovali před 1.lednem 1996, je náhradní dobou doba studia po dosažení 18 let věku v rozsahu 6 let. Stejně se postupuje i nyní, ovšem pro výši procentní výměry důchodu se tato náhradní doba pojištění počítá jen z 80 procent. Starším studentům se náhradní doba nezapočítává. Čtěte více: S délkou nezaměstnanosti se vzdaluje i nárok na důchod