OSVČ dělají v přehledech za rok 2020 spousty chyb. Známe ty nejčastější

Zdravotní pojišťovny se shodují, že se letos chybovost vyplněných přehledů výrazně zvýšila. Zeptali jsme se jich a také České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), jaké chyby OSVČ letos nejčastěji dělají.

Lhůty pro přehledy se letos posunuly

Přehledy se sice tradičně podávají do začátku května (a případný doplatek se hradí do 8 dnů od podání přehledu), letos je však vše jinak. Přehled pro ČSSZ je nutné odevzdat už do 30. června a do tohoto dne je nutné i sociální pojištění doplatit. Přehled pro zdravotní pojišťovnu stačí odevzdat až do 2. srpna 2021 (a případný doplatek pojistného uhradit do 8 dnů od podání přehledu).

Zatímco ministerstvo zdravotnictví zvolilo cestu novely, ministerstvo práce a sociálních věcí využilo toho, že ministryně je zmocněna promíjet penále za opožděné platby sociálního pojištění a lhůtu tak prodloužilo tímto způsobem. Aby ale byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je nutné nejpozději do 30. června 2021 tento přehled nejen podat, ale současně také do 30. června uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Kdo však podá přehled dříve, platí pro něj stále podmínka do 8 dnů pojistné doplatit. Kdo navíc nestihne termín, sankce se mu budou počítat už od začátku května.

Odpuštěné zálohy matou u zdravotka OSVČ

Ačkoli jsou letos posunuté lhůty, přehledy již velká část OSVČ podala. Jak však upozorňují zdravotní pojišťovny, oproti předchozím rokům v nich podnikatelé dělají mnohem více chyb. V jiných letech byl chybně vyplněn zhruba každý šestý přehled, ale počínaje letošním rokem to byl každý druhý. Někdy plátce na přehledu uvádí informace tak zmateně, že je nutné ho kontaktovat, čímž se doba opravy přehledu ještě značně prodlouží, potvrdil serveru Podnikatel.cz Vlastimil Sršeň, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP). Zpracování přehledů za rok 2020 je mnohem náročnější. Přibylo velké množství dotazů na správné vyplnění přehledů, na výsledné vyúčtování přehledů, na termíny podání přehledů atd., připojila se Nicol Lenertová, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP).

Důvodem větší chybovosti je pak dle zdravotních pojišťoven půlroční odpuštění záloh, a to především u OSVČ, které nemají podnikání jako hlavní činnost.

Časté chyby u přehledu pro zdravotní pojišťovny

OSVČ vedlejší uplatňují minimální zálohy v plné výši OSVČ hlavních

Jak serveru Podnikatel.cz uvedla Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny, OSVČ, které mají souběh se státní kategorií nebo jsou zároveň zaměstnány, se často mylně domnívají, že odpuštěné zálohy za měsíce březen až srpen jsou vždy uhrazeny státem v minimální výši, tj. 6 × 2352 Kč a žádají o vrácení přeplatku. Chybně bývají vyplněné „covid zálohy“, tedy řádek 41a. Např. chybně uvedená maximálně možná částka 14 112 Kč nebo vůbec nevyplněno, souhlasí Nicol Lenertová, mluvčí OZP.

U zdravotního pojištění je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci). Osoby, kterým platí pojištění stát, platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Tyto OSVČ nemusely zálohy platit a byly jim odpuštěny. Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu. Odpuštění záloh se těchto OSVČ netýkalo, nicméně i tyto OSVČ si mohou zpětně zdravotní pojištění odečíst.

Pokud OSVČ po celý rok 2020 podnikala a současně za ni platil pojistné stát a byla jí předepsána záloha, například 1500 Kč, zdravotní pojišťovna jí zálohy za 3–8/2020 předepíše ve výši 0 Kč. Při zpracování přehledu za rok 2020 se zjistí skutečná výše pojistného za tento rok, jakou by tato OSVČ měla zaplatit.

Pro stanovení odpuštěného pojistného není relevantní výše původní zálohy (v tomto případě 1500 Kč), ale skutečná výše pojistného připadajícího na měsíce 3–8/2020. Od celého pojistného za rok 2020 se proto odečte skutečné pojistné připadající na měsíce 3–8/2020, v tomto případě tedy polovina celkového pojistného. Pokud by však OSVČ vyšlo vzhledem k výši příjmů měsíční pojistné za rok 2020 vyšší než stanovené minimální, tj. vyšší než 2 352 Kč, pak se odpouští pojistné pouze do této částky, tedy 2 352 Kč x 6.

U zaměstnaných OSVČ úprava zálohy na částku 0 Kč kvůli předepsání penále zde odpadá, ale postup při stanovení odpuštěného pojistného za 3–8/2020 je stejný jako u OSVČ, za které platí pojistné stát. Pojistné, které se považuje za uhrazené (tzn. plátcům bylo odpuštěno), je vypočteno obdobně jako u OSVČ, za které pojistné platí stát, a uvedeno také v přehledu OSVČ v řádku 41a.

Chybně vyplněné prohlášení pojištěnce

Výše uvedená chyba souvisí s další častou chybu, kterou pojišťovny registrují u prohlášení pojištěnce. V prvním řádku k označení křížky má OSVČ přesně označit ty měsíce, ve kterých pro ni neplatila povinnost hradit zálohy z důvodu souběžného zaměstnání nebo nemoci. Neplatila-li pro něj ani jedna z těchto skutečností, pak má zůstat řádek bez označení. Nicméně OSVČ často nesprávně křížky označí „covidové“ měsíce 03–08/2020, aniž by splňovaly podmínku souběhu se zaměstnáním nebo byly po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti. Správně se úleva v hrazení záloh státem v období 03–08/2020 v prohlášení nevyplňuje, upřesnil Vlastimil Sršeň, mluvčí VZP.

Chybuje se v druhém řádku v prohlášení pojištěnce, kde má OSVČ křížky přesně označit měsíce, kdy pro ni v roce 2020 nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Často, přestože v některých měsících nemusela minimální vyměřovací základ skutečně dodržet, řádek vůbec nevyplní a nebo vyplní pouze měsíce, kdy byl jako OSVČ veden u zdravotní pojišťovny, pro kterou přehled zpracovává. Musí se zde označit všechny měsíce bez ohledu na to, u které zdravotní pojišťovny byla v průběhu kalendářního roku pojištěna, dodal Sršeň.

Na chybné vyplnění prohlášení pojištěnce navazuje další chyba, kterou je nesprávné vyplnění řádku č. 6, tedy počet měsíců ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ. Přitom OSVČ jednoduše tento počet zjistí jako počet políček neoznačených křížkem v „Části 2. Prohlášení pojištěnce – druhý řádek k označení křížky“. Opět platí, že OSVČ hlavní píšou 12, i když jim byly zálohy na půl roku odpuštěny.

Chybně uvedená nová výše zálohy

Standardně se vyskytuje chybné označení nové zálohy. V letošním roce ještě přibyla chyba u OSVČ, které vstoupily od 1. ledna 2021 do paušálního režimu úhrady daně a veřejných pojistných plateb – musí být uvedena taková výše zálohy, která by odpovídala situaci bez vstupu do paušálního režimu (tedy ne vždy nutně 0 Kč).

Nedoložení dokladů

Další chyby patří mezi tradiční. OSVČ, kterých se v některých měsících minimální vyměřovací základ netýkal kvůli tomu, že patřily mezi státem hrazené pojištěnce, zapomínají k přehledu dodat doklad o tom, tedy například potvrzení o studiu a pobírání rodičovského příspěvku.

Stejně tak OSVČ zapomínají doložit doklady o nároku na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. Pokud tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, mají vliv na snížení minimálního vyměřovacího základu na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců.

U sociálka odpuštění záloh nemátlo

Zatímco u zdravotního pojištění zvýšilo odpuštění záloh chybovost, u sociálního pojištění k ničemu takovému dle ČSSZ nedošlo. Důvodem zřejmě je, že u sociálního pojištění jsou taxativně stanovené minimální zálohy jak pro OSVČ hlavní (loni 2544 Kč), tak pro OSVČ vedlejší (loni 1018 Kč). U sociálního pojištění se navíc OSVČ vedlejší mohou za polovinu roku, kdy byly odpuštěny zálohy, označit za OSVČ hlavní a tím tak ušetřit na pojistném.

Nejčastější chyby v přehledech pro ČSSZ

Nejčastější chyby OSVČ, ke kterým při vyplňování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 dochází, jsou každopádně podle ČSSZ shodné jako v předešlých letech.

Chybný variabilní symbol

Variabilní symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale číslo, které OSVČ obdržela při její registraci.

Chybné určení měsíců

U sociálního pojištění OSVČ chybují u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce za podmínky, že se kryje období trvání důvodu s obdobím výkonu SVČ alespoň jeden den.

Další chybu dělají při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost.

Omylem se přihlásí k důchodovému pojištění

OSVČ, které vykonávaly SVČ jako vedlejší a jejich příjem nedosáhl takové částky (částky rozhodného příjmu pro daný rok), aby vznikla účast na důchodovém pojištění, se mohou k tomuto pojištění prostřednictvím přehledu dobrovolně přihlásit. Často ovšem dochází k situacím, kdy se k tomuto pojištění OSVČ dobrovolně přihlásí v přehledu, avšak ve skutečnosti takto učinit nechtěla. Přihlášku k důchodovému pojištění již nelze vzít zpět a je tak stanoveno pojistné, uzavřela Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.