Jak na kombinaci několika druhů příjmů plátcem daně z přidané hodnoty a povinnost odvodu DPH na výstupu? S touto problematikou samozřejmě souvisí i otázka, které z příjmů podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vstupují do obratu pro povinnou registraci k DPH?
Důležitý není druh příjmu, ale ekonomická činnost
Čtenářka paní Renata zjišťuje v diskuzním fóru, z jakých příjmů odvádí daň OSVČ (plátce DPH), který má příjmy z podnikání dle § 7, dále jako zaměstnanec podle § 6 a bude mít občasné příjmy dle § 9 a 10 zákona o daních z příjmů (příjmy z pronájmu a ostatní příjmy). Bude muset odvádět DPH i z příjmů dle § 9 a 10, jenž bude mít jako fyzická osoba – nepodnikatel? Dle § 9 bude pronajímat majetek, který vlastní jako soukromá fyzická osoba a podle § 10 bude mít občasné příjmy z prodeje vlastní vypěstované zeleniny (přebytky ze zahrádky). Je mi jasné, že daň z příjmu bude odvádět ze všech svých ročních příjmů, ale u DPH si nejsem jistá,
doplňuje čtenářka. Čtěte také: Tuzemský reverse – charge: od ledna 2012 i pro stavební a montážní práce
Jak je to s DPH v případě kombinace různých druhů příjmů jsme zjišťovali z daňového poradce Jana Molína ze společnosti MIVO s.r.o.. Vysvětluje, že plátci DPH se rekrutují z množiny „osob povinných k dani“. Jedná se o osoby uskutečňující „ekonomické činnosti“ ve smyslu § 5 zákona o DPH. Ekonomickou činností se rozumí SOUSTAVNÁ činnost, ale i využití hmotného a nehmotného majetku k získání příjmů. Znamená to, že pronájem majetku, je zařazen do množiny „ekonomických činností“ za podmínky, že je takto využíván SOUSTAVNĚ. Čtěte také: Nakupujete pro firmu a přesto neplatíte silniční daň? Můžete na to doplatit
Co naopak není ekonomickou činností?
Z § 5 zákona o DPH dále vyplývá, co ekonomickou činností není. Z takového příjmu se nebude nikdy platit DPH, respektive kvůli takovému příjmu se osoba povinná k dani nestane plátcem DPH(příjem nevstupuje do obratu pro povinnou registraci). Jde o příjmy:
- ze závislé činnosti
- autorské honoráře zdaněné srážkovou daní dle § 36 odst. 2 písm. t zákona o daních z příjmů (honoráře uvedené v § 7 odst. 6 do částky sedm tisíc korun měsíčně od jednoho plátce, tj. například jedné redakce, jednoho vydavatelství atd.).
Které příjmy do obratu a základu pro DPH vstupují?
Přistoupíme k činnostem, které naopak do obratu pro DPH a základu pro výpočet daně z přidané hodnoty vstupují. Na základě výše uvedených skutečností lze zjednodušeně konstatovat, že příjmy z ekonomických činností, které jsou vykonávány soustavně, budou muset být brány v úvahu ve vztahu k DPH,
potvrzuje Jan Molín.
Prakticky tedy půjde podle osloveného daňového poradce tyto příjmy:
- všechny příjmy generované podnikáním, včetně pronájmu majetku, který je zahrnut do obchodního majetku – tam pak u samotného pronájmu nesledujeme „soustavnost“, jelikož k pronájmu dochází v rámci podnikání, a to je jako soustavná činnost už definováno obchodním zákoníkem, resp. živnostenským zákonem,
- soustavný pronájem majetku, který FO zdaňuje pod § 9 zákona o daních z příjmů,
- pokud jde § 8 zákona o daních z příjmů, jde zřejmě většinou o „nesoustavné“ příjmy. Respektive jestliže jsou generovány soustavně (obchodování s CP), pak je osoba nucena mít licenci, živnostenské oprávnění atp. a vlastně se dostáváme do § 7 zákona o daních z příjmů. Poznamenáváme, že finanční služby/činnosti objevující se v § 8, jsou od DPH osvobozeny dle § 54–55 zákona o dani z přidané hodnoty, pokud podnikající fyzická osoba provozuje finanční činnost v rámci § 7 zákona o daních z příjmů, pak jsme samozřejmě zároveň v předmětu DPH, jen s tím specifikem, že je pravděpodobné osvobození příjmů od DPH – a krácení nároku na odpočet daně koeficientem…,
- příjmy z činností uvedených v § 10 jsou svou povahou vesměs „příležitostné“, tedy nesoustavné, vyjma podnikání, které by chtělo být fyzickou osobou „schováno“ do tohoto paragrafu. Čtěte také: Otazníky kolem paušálu na dopravu a spolupracujících osob
Obrat pro účely registrace je definován v § 6 zákona o DPH: Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 milion korun za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
- zdanitelné plnění,
- plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
- plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Jasné rovnítko co vše vstupuje do obratu u podnikatele s příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů nelze podle Jana Molína položit. Do obratu se například nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku atp. Jinak jsou obecně do obratu počítány úplaty za uskutečněná plnění (kromě vyjmenovaných plnění – např. některých plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet),
uzavírá daňový poradce. Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce
ČLÁNKY DO MAILU