OSVČ má vzrůst sazba daně na 19 %, 3/4 pojistného ale půjdou uplatnit jako výdaj

Zaměstnancům se má zase zrušit superhrubá mzda a mají se zavést dvě sazby daně, které se budou počítat z hrubé mzdy. Změny přináší návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019, který před několika dny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo financí.

Čtěte také: Babiš zřejmě sní i o DPH u točeného piva, opět navrhuje její snížení na 10 %

Superhrubá mzda má skončit

Přestože ministerstvo financí chystá zbrusu nový zákon o daních z příjmů, poslalo před několika dny do připomínkového řízení novelu, která má od roku 2019 zavést celou řadu novinek. Mezi ty hlavní patří zrušení konceptu superhrubé mzdy a 15% sazby daně. Nově se má daň počítat z hrubé mzdy a sazba má činit 19 %. Nynější solidární zvýšení daně má zase nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice.

Koncept tzv. superhrubé mzdy komplikuje podle ministerstva způsob stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a je prý označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než zatížení ostatních poplatníků. Z hlediska komparace s daňovými systémy ostatních států Evropské unie i mimo ni se jedná o nestandardní postup pro stanovení základu daně, neboť existují značné rozdíly mezi tuzemským pojistným na sociální zabezpečení a pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zahraničními zákonnými pojistnými systémy (např. z hlediska povinností zúčastněných subjektů, v sazbách, v pojistných výjimkách, ve způsobu stanovení maximálního vyměřovacího základu). Stejně nevhodné a nestandardní je i solidární zvýšení daně, uvádí se v důvodové zprávě.

Zrušení superhrubé mzdy by mělo zaměstnancům přinést mírné snížení daní. Nynější efektivní sazba daně přepočtená na hrubou mzdu totiž činí 20,1 %. Daňová sazba by tak pro zaměstnance, kteří nedosahují příjmů, kterých se týká solidární zvýšení, klesla o 1,1 procentního bodu. Těch, kteří nyní platí solidární přirážku, by se pak netýkala povinnost podat přiznání, kterou mají v současnosti.

Kromě zrušení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob plánuje ministerstvo i znovuzavedení samostatného základu daně pro vybrané příjmy fyzických osob plynoucí ze zahraničí, přičemž na tento základ daně se bude uplatňovat sazba 15 % (stejná jako v případě daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně). Poplatník má možnost tyto příjmy zahrnout do samostatného základu daně nebo je může ponechat v obecném základu daně s vyšší sazbou daně, píše se v důvodové zprávě.

OSVČ se zvýší sazba, ale budou moct do výdajů dát 3/4 pojistného

Změna zdanění se ale netýká jen zaměstnanců, ale i OSVČ. Těm se totiž zvýší sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %. Ministerstvo financí ovšem navrhuje tento nárůst kompenzovat tím, že pro podnikatele zavede daňovou uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost mají mít i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné totiž bude daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů.

Osoby samostatně výdělečně činné si podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení určují vyměřovací základ pro odvod pojistného samy a jsou při tom limitovány zdola minimálním vyměřovacím základem a shora maximálním vyměřovacím základem. Přestože by tedy v praxi nemělo docházet k situacím, kdy by osoba samostatně výdělečně činná odvedla na pojistném více, než činí pojistné z maximálního vyměřovacího základu, nelze takový případ vyloučit. Vzhledem k tomu, že případný přeplatek, který by osobě samostatně výdělečně činné vznikl, by činil problémy při zdaňování daní z příjmů, neboť by část tohoto přeplatku byla poplatníkem uplatněna jako výdaj, navrhuje se zakotvit pojistku, že uplatnit jako výdaj je možné zaplacené pojistné maximálně do výše ¾ pojistného vypočteného z maximálního vyměřovacího základu určeného pro toto pojistné, uvádí se v důvodové zprávě.

Co se týče uznatelnosti výdajů, bude jedna výjimka. Zdravotní pojištění, které hradí poplatník s příjmy z nájmu, se do daňově uznatelných výdajů počítat nebude.

Přesné dopady na OSVČ s otazníky

Server Podnikatel.cz zkusil propočítat dopady novely na OSVČ, problém však je, že v návrhu zákona nejsou některé věci specifikovány. Návrh novely zákona přináší možnost uplatnění 3/4 zaplaceného pojistného (nejvýše z vypočteného z maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění). Jedná se tedy o zaplacené pojistné v příslušném zdaňovacím období. Z toho plyne, že se bude jednat jak o měsíční zálohy na pojistné, tak eventuální doplatek pojistného za předchozí zdaňovací období.

Na druhou stranu tvůrci novely nekalkulují s případným přeplatkem na zálohách pojistného. Především u zdravotního pojištění, kde si OSVČ nemohou stanovit vyměřovací základ. Návrh novely zákona nepopisuje povinnost OSVČ zahrnout tento přeplatek následující zdaňovací období do příjmů (např. ve výši 3/4). Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by to vést k navyšování výdajů záměrným placením vyšších záloh na pojistném, které budou pojištěnci následující období vráceny formou přeplatku.

K zákonu sice ministerstvo zveřejnilo zprávu RIA, v ní však není o zrušení superhrubé mzdy a o změně zdanění ani čárka. Následující výpočty jsou tak pouze orientační.

Příklad (bez slev na dani, které se nijak nemění)

Podnikatel – OSVČ:

• Příjmy 400 000 Kč
• Paušál 40 %
• Výdaje 160 000 Kč
• Zaplacené zálohy na sociální pojistění 35 040 Kč
• Zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 24 288 Kč

Nyní OSVČ

Základ daně 240 000 Kč, z toho daň 15 %, tedy 36 000 Kč. Plus pojistné – bez slev na dani nyní podnikatel zaplatí na odvodech 36 000 + 24 288 + 35 040 = 95 328 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Nově OSVČ

Příjmy minus výdaje opět 240 000 Kč. Základ daně ale má jít snížit o 3/4 pojistného – tedy o 3/4×(24 288 + 35 040). Základ daně tedy 195 504 Kč (240 000 – 44 496). Po zaokrouhlení na celé stovky dolů 195 500 Kč. Z toho daň 19 %, tedy 37 145 Kč (po započtení slevy na poplatníka činí odvody o 24 840 Kč méně).

Díky tomu však, že se zaplacené sociální pojištění počítá do uznatelných výdajů, snižuje se i vyměřovací základ pro pojistné. V uvedeném příkladu by pak podnikatel měl na sociálním pojištění zaplatit 28 543 Kč (0,292×0,5×195504). Na zálohách však zaplatil o 6497 Kč více. Pokud by se tento přeplatek podnikateli jen vrátil, klesly by OSVČ v daném příkladě celkové odvody o více než pět tisíc korun. Jiná situace by ovšem nastala, kdyby se tento přeplatek zařadil do příjmů roku, kdy došlo k jeho vyplacení. Jak to má správně být, však zákon nespecifikuje.

Změny se mají týkat i dalších daní

Návrh se ale netýká jen daně z příjmů. Změny mají nastat také u DPH, kde chce MF změnit systém uplatňování DPH v případě poukazů a přeshraničního poskytování digitálních služeb. U spotřebních daní chce ministerstvo zavést daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Novinky se mají dotknout také zákona o dani z hazardních her, kde se má změnit způsob, jakým se do základu daně započítávají vrácené vklady.