Když jsme začínali (1992, -OSVČ) podnikat, platili jsme na soc. a zdravku taxativně 500,-Kč/měsičně, zbytek se zdanil dle výše zisku - 15%. 20, 25, 32, 40, 47% a hotovo. Co nedostal stát přímo - 500,-Kč/měsíčně, tak vybral na daních.
Žádného zaměstnance nezajímá kolik mu strhne zaměstnavatel na socku a zdravku, ale kolik dostane do ruky. Ani doktora nezajímá kolik pacient odvedl, a léči ho. Dle mého, by měl stát stanovit jednu pevnou měsíční částka na pojištěnce, za tu by stát garantoval základní zdravotní, sociální služby a stejnou výši důchodu. Čím víc si člověk vydělá tím víc si může sám odložit i na důchod. Jsme si rovni. Ostatní "nadstandard" si každý může, dle svého rozhodnutí, zajistit sám, ať vhodnou investici nebo svým pojištěním. Jedno osobní číslo pro identifikaci pojištěnce (žádné rodné č.) jeden účet u státu na vše.
Pokud někde v tomto systému chybí peníze, stát je tam stehně musí dosypat a nemůže si dovolit aby zkolaboval. A kde vezme peníze? Zase z daní. Peněz je dost, ale užírají je zbytečná, uměle vytvořená tuzexová pracovní místa. Má nějaký vedoucí úřadu zájem ztenčovat svůj aparát, když je placen podle počtu podřízených?
Zjednodušilo by se ale vše, a těch báječných křesel co by ubylo, to by bylo najednou lidí do práci. Žádné pracovní agentury. Muselo by se ale chtít vyházet.
Tyto změny k ničemu nevedou, jen se plýtvá penězi lidským potenciálem.
Proti vám stojí makroekonomie. Konrétně křivka rozdělení příjmů. Tenhle stát, podobně jako většinu dalších, živí střední třída. Na lidech s příjmem do 15 tisíc Kč si moc nevezmete, lidí s příjmem nad 100 tisíc Kč zase není dost. Většina daní tedy jde od střední třídy - lidí s platy, ze kterých už je co vzít, a zároveň lidí, kterých je hodně.
Pevná daň narazí na neschopnost významené části populace ji zaplatit. Takže nakonec budete muset vymýšlet, jak ji té části snížit nebo odpustit - a to jsme rázem u progresivního zdanění. To už je to současné procento lepší systém.
Stád by neměl existovat, když už něco. Zrovna mám zase čerstvou zkušenost se zdravotním systémem - přeříz sem si ruku vejpůl (no dobře, jenom takovej větší řez dlaně), sem si řikal že v tomdle případě výjimečně zajdu k obvoďákovi, ať to prohlídne.
Po hodinovým čekání sem se dozvěděl, že v žádným případě to nesmí dělat, že to dělávali, ale pak s tím budou problémy, takže je nám líto milej pane. I přes to, že sestra je původně sestra chirurgická; a tak mám jít zase sedět hodinu na chirurgii, poté, co se tam potáhnu další půl hodiny. Tak jsem rád, že platím daně, koupil sem si obvazy za 6 pětek a vážu se sám, na todle zdravotnictví se jim můžu vysrat. Hlavně, že na to platím už nějak 1500 měsíčně.
Doufám aspoň, že mě berňák nepojebe, že si dám ty 4 obvazy na odpočet ve výši á 8 káčé do firemního účetnictví, když už sem si tu ruku rozjebal během práce na firemním ve firemním, ze kterýho platíme daně.
Žádný základní služby nikdo garantovat nebude - zaprvý, na ambulancích už to pomalinku začíná být jako v UK - tzn. systém se zcela hroutí, dokud z člověka nechčije krev, tak tam jako neprivilegovaná podřadná kasta (bílej pracující) může klidně sedět půl dne, o nic nejde - čili systém nezvládá ani to základní ošetření. A to ani když zaměstnává nějaký Syřany nebo Pákistánce, kteří vám lámanou češtinou řeknou, že vám vlastně nic není (aby vám po x návštěvách konečně někdo sdělil, že máte utrženej meniskus). Hlavně ale kvůli tomu, že socialistickej systém slibuje nesplnitelný, vše „zdarma“ a každej má nárok na vše, tzn. jak jsme mohli vidět, snaha o definici nějakýho základu je přece diškriminacééé! Takže to bude tak, že všichni si budou platit randál, aby je stejně nechali zdechnout. Ti ostatní budou před dochtora pokládat tisícovky tak dlouho, dokud jim nenapíše, co chtějí, resp. potřebují.