Ačkoli finanční správa v posledních letech přesně nesleduje inkaso pouze za OSVČ, dřívější analýza ukazuje, že inkaso na dani z příjmů OSVČ bylo vyšší než vykázané odvody z přiznání. V „inkasu daně z příjmů fyzických osob z přiznání“ jsou totiž i údaje od zaměstnanců a dalších skupin, které mají díky podanému přiznání vratky na dani a inkaso daně tak snižují.
Co se dozvíte v článku
Vláda chce zvýšit zdanění OSVČ
Vláda zvažuje zvýšení daní OSVČ, přičemž se hovoří především o nárůst odvodů na důchodové pojištění. Server Podnikatel.cz nicméně připravil sérii článků, ve kterých detailně popisuje statistiky odvodů OSVČ. V prvním díle se věnoval sociálnímu pojištění a v druhém zdravotnímu pojištění. Následující řády se pak týkají daně z příjmů.
Inkaso z přiznání nerovná se inkaso od OSVČ
Podobně jako u sociálního a zdravotního pojištění jsou však problémem data a jejich interpretace. Generální finanční ředitelství (GFŘ) totiž přímo data inkasa daně z příjmů od OSVČ nesleduje. Ve statistikách na webu finanční správy sice naleznete inkaso daně z příjmů fyzických osob (DPFO) z přiznání, to ale neodpovídá inkasu od OSVČ, ačkoli si to řada lidí stále myslí. Přiznání totiž nepodávají pouze OSVČ, ale i další skupiny poplatníků včetně zaměstnanců, které si v něm uplatňují zpravidla slevy a daňové odpočty, a statistiku inkasa tak snižují (viz níže). Podle dat, která serveru poskytlo GFŘ, jen 42 % poplatníků, kteří podali za rok 2021 daňové přiznání, mělo příjmy ze samostatné činnosti.
Co komplikuje údaje o inkasu daně z příjmů od OSVČ?
V případě fyzických osob navíc zákon o daních z příjmů upravuje pět dílčích základů daně, z nichž jeden obsahuje příjmy ze samostatné činnosti – tedy příjmy, které realizují fyzické osoby v roli OSVČ. Daň však není stanovena za každý dílčí základ daně zvlášť, ale z celkového základu daně příslušné fyzické osoby po uplatnění odčitatelných položek, slev a podobně. V případě potřeby proto finanční správa dovozuje přiznanou daň a následně též související inkaso připadající na samostatnou činnost OSVČ prostřednictvím analytické činnosti z celkové daňové povinnosti a z celkově zaplacené částky na účtu daně z příjmů fyzických osob na základě poměrové analýzy. Standardně však tento údaj nezjišťujeme, jde o časově náročnější analýzu, jejíž provádění není pro činnost finanční správy potřebné,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.
Naposledy tuto analýzu provedlo GFŘ v roce 2016 a takto vyšlo inkaso daně z příjmů od OSVČ. Pro srovnání server Podnikatel.cz doplnil inkaso DPFO z přiznání za stejné roky.
Inkaso z přiznání vs. inkaso od OSVČ
| Rok | Inkaso DPFO z přiznání (v Kč) | Inkaso DPFO od OSVČ (v Kč) |
|---|---|---|
| 2006 | 17,9 mld. | 17,7 mld. |
| 2007 | 17 mld. | 19,4 mld. |
| 2008 | 17,8 mld. | 20,5 mld. |
| 2009 | 5,6 mld. | 6,4 mld. |
| 2010 | 8 mld. | 10 mld. |
| 2011 | 2,9 mld. | 5,6 mld. |
| 2012 | 3,3 mld. | 6,3 mld. |
| 2013 | 1,1 mld. | 5,6 mld. |
| 2014 | 2,5 mld. | 7,6 mld. |
| 2015 | 6,8 mld | 8,5 mld. |
Zdroj: GFŘ
Mělo by se zvýšit zdanění OSVČ?
Inkaso od OSVČ bylo vyšší než z přiznání
Jak je vidět z dat, od roku 2007 až do roku 2015 vždy OSVČ odvedly na dani z příjmů více, než kolik ukazovaly údaje inkasa z přiznání, v některých letech šlo dokonce o několikanásobně více. Ačkoli jde o data za všechny OSVČ (tedy včetně vedlejších), inkaso se výhradně týká samostatné činnosti (tedy § 7 zákona o daních z příjmů).
Co se týče srovnání odvodů se zaměstnanci, v roce 2014 vycházelo, že OSVČ hlavní odvádí na daních z příjmů v průměru zhruba 32 % toho, co zaměstnanec. Zásadní informace je, že průměr odvodů za zaměstnance je včetně vysokopříjmových, např. manažerů. apod., zatímco průměr za OSVČ je z pohledu podnikatelů pouze ze skupiny těch s nižšími příjmy, tedy živnostníků. Celkové odvody za všechny podnikatelské subjekty, vč. OSVČ, malých, středních a velkých podniků jsou 127,5 miliardy (120 miliard Kč za právnické osoby, 7,5 miliardy Kč za OSVČ),
komentoval v analýze serveru Podnikatel.cz a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček, tehdejší předseda asociace (později ministr za ANO v Babišově vládě).
Kolik nyní OSVČ odvádí, se bez analýzy přesně neví
Co se týče aktuálnějších dat, finanční správa byla schopná poskytnout informace o celkové výši daňové povinnosti uvedené v posledních letech v daňových přiznáních osob, které realizovaly příjmy ze samostatné činnosti (OSVČ). Jde o daňovou povinnost OSVČ po všech slevách, odečitatelných položkách atd., až na daňový bonus. Řada těchto osob však vedle příjmů ze samostatné činnosti (OSVČ) má i další příjmy, které uvádí v jiných dílčích základech daně (např. příjmy ze závislé činnosti, příjmy z nájmu, obchodování s finančními instrumenty apod.) a které pak ovlivňují jejich celkovou daňovou povinnost,
upozornil Lukáš Heřtus z GFŘ.
Daňová povinnost byla následující:
- Pro zdaňovací období roku 2019 byla „daňová povinnost“ OSVČ = 31,5 mld. Kč
- Pro zdaňovací období roku 2020 byla „daňová povinnost“ OSVČ = 32 mld. Kč
- Pro zdaňovací období roku 2021 byla „daňová povinnost“ OSVČ = 29,5 mld. Kč
Přičemž zároveň platí, že například za rok 2021 byla vyplacena na daňovém bonusu poplatníkům, kteří v daňovém přiznání vykázali příjmy ze samostatné činnosti, částka 3,994 mld. Kč. V tomto výčtu jsou i poplatníci, kteří vykázali i jiné druhy příjmů, např. ze závislé činnosti v kombinaci s příjmy z podnikání. Vyplacený daňový bonus je tak nutné od daňové povinnosti odečíst. Za rok 2021 tak byla daňová povinnost po odečtení bonusu 25,5 mld. Kč.
Kromě výše uvedeného je třeba mít na paměti, že přiznaná daň neodpovídá inkasu daně, jehož výše je úměrná platební disciplíně daňových subjektů. Aby toho nebylo málo, zálohy OSVČ se vypočítávají z posledního vyměřeného daňového přiznání a platí se napříč 2 kalendářními roky (poslední záloha a doplatek daňové povinnosti, resp. vratka se platí až v roce následujícím než, za který se podává daňové přiznání). Dochází tedy navíc k časovému nesouladu. Přesná data za OSVČ v posledních letech tedy stát nemá.
ČLÁNKY DO MAILU