OSVČ platí na penze méně než zaměstnanci. Jenže podnikatelů je také méně

Jak se počítá sociální pojištění u OSVČ

Vláda zvažuje zvýšit odvody OSVČ na sociální pojištění. Jedním z důvodů zvažovaných změn je snížit rozdíl ve zdanění OSVČ a zaměstnanců. Aktuálně se sociální pojištění OSVČ počítá z 50 % vyměřovacího základu, tedy z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba sociálního pojištění sice činí 29,2 %, (28 % je důchodové pojištění, 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zároveň však OSVČ musí platit minimální pojistné, a to bez ohledu na výši zisku. 

Minimální vyměřovací základ se u sociálního pojištění počítá jako 25 % průměrné mzdy, což pro rok 2023 znamená minimální zálohu 2994 Kč pro OSVČ hlavní (a 1178 korun pro OSVČ vedlejší, kde je minimální vyměřovací základ 10 % průměrné mzdy). U sociálního pojištění pak ještě platí strop, kdy maximální vyměřovací základ činí 1 935 552 korun.

Ne všechny OSVČ vedlejší však musí zálohy, a dokonce samotné pojistné hradit. V prvním roce podnikání totiž OSVČ vedlejší platit zálohy nemusí, a pokud nedosáhnou jejich příjmy rozhodné částky, neplatí pojistné vůbec. Pro rok 2023 činí rozhodná částka 96 778 korun.

Kdo jsou OSVČ vedlejší

Ještě připomeňme, kdo jsou OSVČ vedlejší. Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Jak se počítá sociální pojištění u zaměstnanců

U zaměstnanců se pak sociální pojištění počítá z hrubé mzdy jako 31,3 %, 2,3 p.b. z této sazby je však nemocenské pojištění, které mají OSVČ dobrovolné. Sazba důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je tak u zaměstnanců a OSVČ stejná – 29,2 %. Sociální pojištění se dělí formálně na odvody za zaměstnance a zaměstnavatele, v dalším textu jsou odvody zaměstnance (= odvody, které zaplatili zaměstnavatelé za zaměstnance) myšleny oboje dohromady.

Kolik odvedli na pojistném zaměstnanci a OSVČ

Server Podnikatel.cz připravil srovnání, kolik odvádí na sociálním pojištění v průměru OSVČ a zaměstnanci. Srovnání je na základě dat roku 2019, tedy posledního předcovidového roku. V letech 2020 a 2021 totiž platily různé úlevy (půl roku například bylo odpuštěno pojistné OSVČ ve výši minimálních záloh) a podpory spojené s pandemií. Za rok 2022 pak ještě data nejsou k dispozici. 

Na první pohled vypadá rozdíl dramaticky, zaměstnanci odvedli na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2019 celkem 468 miliard korun, zatímco OSVČ pouze necelých 32 miliard korun (6,8 % toho, co zaměstnanci). Ve skutečnosti však rozdíl není tak dramatický, OSVČ je totiž výrazně méně.

Zaměstnanci v průměru zaplatili 101 256 Kč

Zaměstnanci odvedli podle dat, která serveru Podnikatel.cz poskytla ČSSZ, v roce 2019 přes 468 miliard korun (468 421 803 400 Kč). Zároveň jich ČSSZ evidovala ke konci roku 2019 4 626 110. V průměru tak jeden zaměstnanec odvedl 101 256 Kč.

U OSVČ je situace složitější, chybí přesná čísla za OSVČ hlavní

OSVČ celkově odvedly v roce 2019 necelých 32 miliard korun (31 636 916 989 Kč). Počet OSVČ však byl značně nižší než počet zaměstnanců. Porovnání navíc komplikuje, jaké OSVČ budete počítat. Ne všechny registrované OSVČ jsou totiž aktivní a u OSVČ vedlejších platí zálohy například jen čtvrtina. OSVČ vedlejší si navíc často podnikáním jen přivydělávají a mají tak výrazně nižší zisky (a platí tak i na odvodech výrazně méně) než OSVČ hlavní. Data celkových odvodů pouze za OSVČ hlavní však ČSSZ neeviduje.

Pokud vezmeme počet všech OSVČ působících ke konci roku 2019 (1 031 365), zaplatila jedna OSVČ v průměru 30 675 korun, tedy 30 % toho, co zaměstnanec. V tomto počtu však jsou i OSVČ, které sociální pojištění vůbec neplatí, jelikož nevyvíjí žádnou činnost nebo vyvíjí pouze marginální činnost.

Jestliže by se naopak počítaly pouze OSVČ hlavní (598 086), vyjde průměr 52 897 Kč, tedy 52 %. V počtu OSVČ však chybí OSVČ vedlejší, které sociální pojištění také platí.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Poslední možností je vzít v úvahu OSVČ, které platí zálohy (705 627). V takovém případě dosahuje průměr 44 835 Kč (44 %). Ani toto číslo ale není úplně přesné, protože i v tomto počtu chybí některé OSVČ, konkrétně ty, které sice neplatí zálohy, ale následně pojistné doplácí.

Do důchodů se nižší pojistné plně nepropisuje

Nižší odvody OSVČ se sice odráží v nižších důchodech, ne však úplně rovnoměrně. Do první redukční hranice (44 % průměrné mzdy), kam se mnoho OSVČ se svým vyměřovacím základem vejde, se totiž počítá 100 % vyměřovacího základu. Nad 1. redukční hranici (do 2. redukční hranice) se započtení příjmů snižuje na 26 %. Ačkoli tak sice odvody zaměstnanců rostou přímou úměrou, důchody od určité hranice rostou výrazně méně a od další vůbec. Nízký důchod navíc mohou dorovnat dávky.

Jaké by byly dopady změn na OSVČ

Návrh na změny sociálního pojištění OSVČ, který nyní řeší vláda, počítá v první variantě s postupným zvýšením minima u sociálního pojištění ze stávajících 25 % průměrné mzdy na 40 %. Při stávající průměrné mzdě by to znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4709 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 4709 Kč na sociálním pojištění. Tato změna by se tak dotkla hlavně OSVČ s minimálními zálohami, kterých je podle odhadů České správy sociálního zabezpečení 30 až 40 % a kterým by pojistné vzrostlo o 60 %. Úprava by se naopak nijak nedotkla OSVČ s vyššími zisky, které platí už nyní zálohy vyšší než 4709 Kč.

Jak spočítal server Podnikatel.cz, pro OSVČ s minimálními zálohami by změna znamenala roční zvýšení odvodů o 21 180 korun.

Druhou možností je pak zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu by se měl zvýšit až na 70 %. Na rozdíl od první varianty by se tato změna nijak nedotkla nejmenších OSVČ, jelikož ty by stále platily minimální zálohy. Od určité hranice by se naopak týkala všech OSVČ, přičemž například pro OSVČ se ziskem 500 000 korun by to znamenalo zvýšení sociálního pojištění o 29 200 korun ročně a pro OSVČ se ziskem 1 000 000 korun pak 58 400 korun ročně.

Přečtěte si také:

Spočítali jsme dopady zvažovaného zvýšení odvodů. Jaké OSVČ vyjde na desítky tisíc?