OSVČ s 40% paušálem mohou na paušální dani vydělat 85 tisíc, s 80% by tratily

Letos by paušální daň činila 5378 Kč

Vláda včera schválila návrh novely zákona o daních z příjmů, který zavádí paušální daň. Novela počítá s tím, že OSVČ, které nepřekročí určitý roční příjem, by získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Na druhou stranu by OSVČ paušálním odvodem ztratily možnost uplatňovat slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné částky.

Paušální odvod by se měl dle představ MF skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně. Pro příští rok ministerstvo odhaduje, že by paušální odvod činil 5740 Kč měsíčně. Podle varianty preferované ministerstvem budou moct paušální daň využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč.

Kdo bude moct paušál využít

Institut paušální daně bude dobrovolný, nebudou jej však moct využít všechny OSVČ. Kromě již zmíněného limitu příjmů ve výši 800 tisíc Kč nebudou moct paušální daň využít ani plátci DPH a nemají ani registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby. Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Jak paušál získat

Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Správce daně o tomto oznámení nijak nerozhoduje ani vstup do paušálního režimu nepotvrzuje. Poplatník si tak musí sám posoudit splnění podmínek, doplňuje se v důvodové zprávě. Oznámení o vstupu do paušálního režimu ovšem bude nutné podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat.

Samotná záloha se bude platit do 20. dne příslušného zálohového období. Zároveň je stanovena výjimka pro zálohové období, ve kterém poplatník zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti; taková záloha je splatná až 20. den bezprostředně následujícího zálohového období, což znamená, že první dvě zálohy jsou splatné ve stejný den.

Paušál budou moct využít i začínající OSVČ

Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

S paušálem nebudete muset podávat přiznání a přehledy

OSVČ, která bude podmínky pro vstup do paušálního režimu splňovat celý rok, nebude muset podávat daňové přiznání a pojistné přehledy. Jestliže OSVČ během roku naopak přestane splňovat podmínky paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných, může sice i ve zbytku roku platit paušální zálohu, po skončení zdaňovacího období však musí podat daňové přiznání a přehledy a pro určení daně a pojistného vycházet ze skutečných příjmů (standardní režim).

Režim paušální daně sice podle ministerstva financí znamená především administrativní úsporu, některým OSVČ může přinést i výrazně nižší odvody státu, a to až o 85 tisíc korun ročně. Stejně tak ale platí, že řada OSVČ by po přechodu na paušální odvod platila státu více než v současnosti. Hranice, od které se paušální odvod vyplatí i finančně, se přitom odvíjí od výše příjmů, výdajového paušálu a také množství uplatňovaných daňových slev, zvýhodnění a nezdanitelných částek.

Jaké OSVČ na paušální dani vydělají a jakým se nevyplatí

Samo ministerstvo financí ve zprávě RIA k novele uvádí, že bod zlomu (výše příjmů, od které se paušální daň vyplatí i finančně) je u 40% paušálu při příjmu 350 000 Kč, u 60% paušálu 520 000 Kč a u 80% paušálu vůbec nenastane. OSVČ, které nyní využívají 80% paušál, se tak paušální daň čistě finančně nevyplatí. Nutno však poznamenat, že zmíněné výpočty bodu zlomu jsou koncipovány pro OSVČ, které využívají jen základní slevu na poplatníka a žádné další slevy, daňová zvýhodnění či nezdanitelné částky. Pokud například OSVČ uplatňují daňové zvýhodnění na děti, bod zlomu se výrazně zvyšuje. 

Server Podnikatel.cz proto spočítal, jak se paušální daň (ne)vyplatí při různé výši příjmů, výdajového paušálu a také počtu dětí, na které OSVČ uplatňuje daňové zvýhodnění.

Jak spočítal server Podnikatel.cz, paušální daň se výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Pokud takováto OSVČ má příjem těsně pod milion, může díky paušálnímu odvodu ušetřit až 120 tisíc korun ročně. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, které poplatník uplatňuje. Záleží pak i na tom, zda může třeba daňové zvýhodnění místo OSVČ využít jeho/její manželka/manžel.

Na druhou stranu, zdaleka ne každá rodina OSVČ by o daňové zvýhodnění při paušálním odvodu přišla, jelikož by zvýhodnění mohl uplatňovat druhý z rodičů, který je například v pracovním poměru.

(Ve výpočtech byla použita teoretická výše paušálu pro letošní rok, která se skládá z minimální zálohy na zdravotní pojištění, 1,15násobku minimální zálohy na sociální pojistné a 100 Kč. Letos by šlo o částku 64 536 Kč za rok)

OSVČ s jedním dítětem

OSVČ s dvěma dětmi

Jak ukazují výpočty, paušální daň se výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, které poplatník uplatňuje. Záleží pak i na tom, zda může třeba daňové zvýhodnění místo OSVČ využít jeho/její manželka/manžel.