OSVČ s daňovým poradcem nyní řeší daňová přiznání. Čtěte, co a kdy musí udělat

Přestože má většina podnikatelů v červenci jiné starosti než řešit daňové přiznání, existují OSVČ, kterým právě začíná “daňová sezóna”. Jedná se o podnikatele, kteří využili služeb daňového poradce a měli díky tomu posunutou lhůtu pro podání přiznání, doplatek daní a také vyřízení povinného pojištění. Server Podnikatel.cz připomíná všechny termíny a povinnosti, které se OSVČ s daňovým poradcem týkají.

Čtěte také: Nevíte si rady s daňovým systémem? Pomůže daňový poradce

Přiznání už mělo být podáno

Autor: isifa/Lidové noviny/

Ilustrační obrázek

Základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů sice vypršela 1. dubna, některé OSVČ ale mají termín posunutý. Konkrétně se jedná o podnikatele, kterým pomáhají daňoví poradci. Pro ně se lhůta posouvá o tři měsíce, letos tedy na 1. červenec. Podnikatelé s daňovým poradcem tak měli přiznání podat do tohoto pondělí. Kdo to však nestihl, nemusí se ještě bát žádných sankcí. Daňový řád totiž umožňuje se s přiznáním beztrestně o několik dní opozdit a sankce hrozí až od šestého dne po termínu. Na rozdíl od předchozích let navíc podnikatelům nehrozí automatická minimální pokuta ve výši 500 Kč. Přesto by OSVČ ale neměly riskovat a přiznání odevzdat nejpozději v úterý 9. července. Daňový řád úřadům dovoluje v případě pozdního odevzdání přiznání udělit pokutu až ve výši 5 % ze stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč).

Za den podání se považuje den, kdy podnikatel donese přiznání na úřad, pošle ho elektronickou cestou či ho podá na pobočce České pošty. Pozor ale na to, že v případě odevzdání přiznání až po vypršení základní lhůty (po 1. červenci) se za den podání považuje den, kdy úřad přiznání obdrží. Kdo se tedy nyní rozhodne poslat přiznání poštou, neměl by to dělat až v poslední možný den, tedy 9. července.

Doplatek má stejné lhůty jako přiznání

Pro doplacení samotné daně z příjmů pro OSVČ s poradcem platí stejná lhůta jako pro podání přiznání, tedy 1. červenec. Stejně jako v případě přiznání se podnikatelé mohou opozdit, a to o 5 dní. Rozdíl ale existuje v tom, že případný úrok z prodlení nabíhá už od pátého dne. Nejpozději v pondělí 8. července by finanční úřad měl mít peníze na svém účtu. U platby převodem nebo složenkou by si podnikatel proto měl nechat časovou rezervu. Na pokladně finančního úřadu stačí peníze zaplatit v poslední možný den.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí uhradit, jestliže nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

U doplatků daní by podnikatelé neměli zapomenout, že se od nového roku změnila struktura finanční správy. S tím souvisí i nová čísla bankovních účtů jednotlivých úřadů.

Na přehledy je ještě měsíc čas

Po vyřízení daně z příjmů se také OSVČ s poradcem musí věnovat zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Termíny pro podání přehledů platí pro obě pojistné stejné. Oba přehledy musí OSVČ podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy měla podat daňové přiznání. OSVČ, které využily služeb daňového poradce, musí přehledy odevzdat do čtvrtka 1. srpna. Podobně jako u přiznání se za den podání považuje, v případě zaslání poštou, den, kdy pošta tiskopis přijala. U osobního nebo elektronického podání se za den podání bere tento den. Pokud se podnikatel s podáním přehledů opozdí, hrozí mu pokuta. Jak ČSSZ, tak zdravotní pojišťovny ji však neudělují automaticky a podnikatele zpravidla nejprve upozorní na pochybení. Kdo se ale rozhodne výzvy ignorovat, může dostat od zdravotní pojišťovny penále až do výše 50 000 korun a od ČSSZ až 20 000 korun (při opětovném nesplnění povinnosti až 100 000 korun).

Doplatek do 8 dnů od přehledu

Zatímco lhůty pro podání přehledů jsou již dlouho shodné, u termínu pro doplatky pojistného to vždy neplatilo. Dlouho se lišily a teprve před několika lety se sjednotily. Podnikatelé každopádně musí doplatit pojistné do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. To znamená, že pokud podnikatel podá přehled v poslední možný den, 1. srpna, musí pojistné doplatit do 9. srpna. V případě, že ale přehled odevzdá například už 18. července, má za povinnost uhradit nedoplatek do 26. července.

Poslední možný den, který máte na doplacení, musí mít ČSSZ a zdravotní pojišťovna již peníze na svém účtu. V případě platby složenkou nebo převodem se vyplatí nechat si alespoň jeden den k dobru. Také u pozdě doplaceného pojistného vzniká penále. Výši sankce mají ČSSZ a zdravotní pojišťovny shodnou a činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Sankce nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.