OSVČ se na půl roku zcela odpustí minimální sociální i zdravotní pojištění

Od března do srpna nebudou muset OSVČ platit žádné zálohy. OSVČ, které platí pouze minimální zálohy, nebudou navíc muset ani nic doplácet. Ty, které mají vyšší zálohy, pak zpětně doplatí rozdíl mezi tím, co skutečně měly odvádět, a minimální zálohou. Příslušné zákony schválila 24. 3. poslanecká sněmovna a 25. 3. o nich bude rozhodovat senát a případně je podepisovat prezident.

Minimální sociální pojištění se OSVČ na půl roku odpustí

Původně ministerské návrhy zněly, že se OSVČ u sociálního pojištění odpustí komplet pojistné, zatímco u zdravotního pojištění se odpustí jen zálohy a pojistné se bude muset zpětně doplatit. Na jednání vlády ale došlo ke změně a u obou pojistných bude stejný systém. OSVČ se na půl roku odpustí minimální zálohy i minimální pojistné jak na zdravotní, tak na sociální pojištění. Zpětně, příští rok po podání přehledu za rok 2020, pak budou muset OSVČ doplatit rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měly odvádět. Kdo tedy platí pouze minimální zálohy, bude mu pojistné na 6 měsíců plně odpuštěno. Minimální zálohy nyní činí 2544 korun u OSVČ hlavních a 1018 u OSVČ vedlejších.

Návrh na odpuštění sociálního pojištění je nyní koncipován tak, že OSVČ nebudou muset platit zálohy za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. Sociální pojištění za rok 2020 se pak určí tak, že se od standardního výpočtu odečte za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, částka

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

OSVČ s minimální zálohou tedy nemusí půl roku platit zálohy, ani nic zpětně doplácet. OSVČ s vyšší než minimální zálohou od března do srpna nemusí platit celé zálohy. V ročním vyúčtování příští rok pak zpětně doplatí rozdíl mezi tím, co skutečně měly odvádět, a minimálními zálohami.

Dále se stanoví, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné, se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu, aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodu.

Důvodem, proč se odpouští pojistné jen v minimální výši, je podle ministerstva to, aby neúčelně vysoká podpora nebyla poskytnuta těm podnikatelským subjektům, které udrží zisk z podnikání na přijatelné úrovni. Bylo by nevyvážené, pokud by tyto subjekty žádnou podporu nezískaly, nicméně neměla by být vyšší než u subjektů postižených krizí nejvíc, doplňuje se v důvodové zprávě.

Zdravotní pojištění po vzoru sociálního

Také návrh na úlevy zdravotního pojištění doznal změn a nyní je postaven stejně jako u sociálního pojištění. Žádné zálohy se nemusí půl roku platit, přičemž zpětně se nebude doplácet pojistné v minimální výši. Ti, kdo mají vyšší než minimální zálohy, budou muset zpětně doplatit (po podání přehledu za rok 2020) jen rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného. I u zdravotního pojištění platí, že kdo zaplatí zálohu na březen, bude mu započítána jako záloha na září. Minimální záloha u zdravotního pojištění nyní činí 2352 Kč.

Návrh dále obsahuje ustanovení, které posouvá termín podání přehledu na zdravotní pojištění za rok 2019 o tři měsíce do začátku srpna.

Příklad 1

Pan Novák v roce 2020 platí minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění, v případě zdravotního tedy 2352 Kč a v případě sociálního 2544 Kč. Od března do srpna (včetně) zálohy platit nemusí a pan Novák je tedy platit nebude. Od září opět začne zálohy platit. 

Pan Novák bude mít za rok 2020 nakonec příjmy 300 tisíc korun a uplatní 60% paušál. Až bude pan Novák příští rok dělat přiznání a přehledy za rok 2020, vyjde mu zisk 120 tisíc korun. Na sociálním pojištění by mu normálně vyšlo, že má zaplatit 30 528 Kč (2544 × 12 ). Na zálohách sice pan Novák zaplatil 15 264 Kč, ale rozdíl nebude muset doplatit, jelikož 15 264 Kč (2544 × 6) může od pojistného odečíst. Doplatek mu tak vyjde 0.

U zdravotního pojištění je situace obdobná. Standardně by panu Nováku vyšlo pojištění 28 224 Kč (2352 × 12). Na zálohách sice zaplatil jen 14 112 Kč, ale od pojistného bude moct odečíst 14 112 Kč, takže doplatek mu vyjde 0.

Příklad 2

Pan Blažek platí v roce 2020 na sociálním pojištění 5840 Kč a 2700 Kč na zdravotním pojištění. Od března do srpna (včetně) zálohy platit nemusí a pan Blažek je tedy platit nebude. Od září opět začne zálohy platit. 

Pan Blažek bude mít za rok 2020 nakonec příjmy 800 tisíc korun a uplatní 40% paušál. Až bude pan Blažek příští rok dělat přiznání a přehledy za rok 2020, vyjde mu zisk 480 tisíc korun. Na sociálním pojištění by mu normálně vyšlo, že má zaplatit 70 080 Kč (5840 × 12 ). Na zálohách sice pan Blažek zaplatil jen 35 040 korun, ale celý rozdíl nebude muset doplatit. Od pojistného totiž kromě záloh odečte i 15 264 Kč (2544 × 6). Celkově tak příští rok doplatí na sociálním pojištění 19 766 Kč.

U zdravotního pojištění je situace obdobná. Standardně by panu Blažkovi vyšlo pojištění 32 400 Kč (2700 × 12). Na zálohách sice zaplatil jen 16 200 Kč, ale celý zbytek doplácet nemusí. Od pojistného bude moct odečíst 14 112 Kč, takže doplatek mu vyjde 2088 Kč.