OSVČ se sníží pokuty u kontrolních hlášení, budou platit jen polovinu

Jaké se nyní platí pokuty

Daňový balíček, který před týdnem poslalo do připomínkového řízení ministerstvo financí, obsahuje kromě zvýšení limitu pro registraci k DPH a nárůstu hranice obratu pro paušální daň OSVČ na 2 miliony i další změny. Jednu z nich tvoří úprava sankčního režimu u kontrolních hlášení k DPH.

Psali jsme: Tři pásma u paušální daně: Jaké OSVČ budou platit 6000 Kč a jaké až 26 000 Kč?

Aktuálně platí, že v případě, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení k DPH ve stanovené lhůtě, vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Správce daně dále uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Kromě těchto pokut pak platí ještě jedna „doplňková“. Tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může finanční úřad udělit další pokutu do výše 500 000 Kč.

Pokuty se dají odpustit, musí se o to ale požádat

Finanční správa nicméně může pokuty v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč odpustit. Nejnižší pokutu ve výši 1000 Kč sice odpustit nelze, v zákoně však je u této sankce doplněn institut vyloučení vzniku pokuty. V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Pokud chce podnikatel pokutu odpustit, musí o to úřad požádat. Samotná žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč podle přílohy zákona o správních poplatcích.

Psali jsme: Chcete prominout pokutu u kontrolních hlášení? Podejte žádost a zaplaťte 1000 Kč

To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn D-29, který byl na konci loňského roku aktualizován pro rok 2022. Aby plátci DPH vůbec měli šanci, že se úřad bude jejich žádostí zabývat, nesmí se jednat o podnikatele, který v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Pokud podnikatel tuto podmínku splňuje, pokuta mu může být odpuštěna až do výše 100 %. Zda a v jaké výši se tak skutečně stane, však závisí na dvou kritériích. Jde o ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Zatímco ospravedlnitelné důvody stanoví procentuální základ, kolik může úřad podnikatelům na pokutě odpustit, druhé kritérium – četnost porušování povinností při správě daní výši procent prominutí snižuje. U všech stanovených porušování povinností jde o snížení o 50 procentních bodů.

Lze například prominout:

• jednu libovolnou pokutu ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy k podání kontrolního hlášení za předpokladu, že povinnost podat kontrolní hlášení plátci skutečně nevznikla,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty na výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v situaci, kdy plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení,
• další pokuty upravené pokynem GFŘ D-29

Automaticky se bude odpouštět i 10 000 Kč (5000 Kč u OSVČ)

Daňový balíček má ovšem sankční režim u kontrolních hlášení od roku 2023 zmírnit. Nově se má automaticky odpouštět i první pokuta v daném roce ve výši 10 000 Kč, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu. Vyloučení vzniku pokuty se stejně jako v případě pokuty ve výši 1000 Kč bude vztahovat na první pokutu vzniklou v daném kalendářním roce bez ohledu na to, k jakému období se váže povinnost podat kontrolní hlášení, jež byla porušena, upřesňuje se v důvodové zprávě.

OSVČ a firmy s jedním společníkem budou mít pokuty poloviční

Dále se mají zmírnit pokuty pro OSVČ a společnosti s ručením omezeným, v nichž je fyzická osoba jediným společníkem. Navrhuje se, aby v případě vzniku pokut ukládaných těmto osobám byla výše pokuty poloviční. V ostatním zůstává systém nastavení fungování pokut (vznik ze zákona, v zákonem stanovené výši atd.) nezměněn. Aby se poloviční výše pokuty aplikovala v případě společnosti s ručením omezeným, musí být splněny následující podmínky

• forma s. r. o.
• jediný společník
• skutečnost, že společník je fyzická osoba

Splnění těchto podmínek se bude zkoumat vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit pokutu, nebo ke dni vzniku společnosti, pokud by tato společnost vznikla po 1. dni tohoto kalendářního čtvrtletí. Zafixování data zkoumání splnění těchto podmínek je dáno z důvodu spravovatelnosti, protože nelze automatizovaně při ukládání každé pokuty zkoumat, zda jsou v okamžiku vzniku pokuty dané podmínky splněny, doplňuje důvodová zpráva.

Příklad

V červenci 2023 vznikla pokuta plátci – právnické osobě existující od roku 2022 v souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení za květen 2023, která byla splněna až v náhradní lhůtě poté, co byl plátce správcem daně vyzván. Se vznikem pokuty se posuzuje, zda byl plátce k 1. červenci 2023 (1. den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit pokutu) společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. 

Pokud plátce tyto tři podmínky k 1. červenci 2023 splnil, vznikne mu pokuta ve výši 5000 Kč. Pokud plátce tyto podmínky k 1. červenci 2023 nesplnil, vznikne mu pokuta ve výši 10 000 Kč. K případným změnám po 1. červenci 2023 se nepřihlíží. Případné změny budou zohledněny až v případě pokut, které vzniknou v dalších kalendářních čtvrtletích.

Další novinku tvoří úprava postupu v situaci, kdy finanční úřad vyzve k podání kontrolního hlášení podnikatele, který to nemá za povinnost. Podnikatel pak dle zákona musí správci daně na výzvu sdělit, že kontrolní hlášení podávat nemusí. V současnosti však zákon přímo nestanovuje, jakým způsobem má podnikatel tuto skutečnost finančnímu úřadu sdělit. Nově má být přímo určeno, že tak musí učinit skrze nulové kontrolní hlášení.

Prodlouží se lhůta na reakci při pochybnostech

Upravit se má také lhůta pro reakci plátce na výzvu správce daně v případě, že má správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení, a doručovanou prostřednictvím datových schránek. Aktuálně platí, že podnikatel musí zareagovat do 5 dnů od oznámení výzvy.

Nově lhůta 5 pracovních dnů zůstane jen pro jiné způsoby doručování než do datové schránky. Pro doručení do datové schránky se lhůta prodlouží na 17 dnů ode dne dodání výzvy. Pokud například správce daně odešle výzvu do datové schránky plátce v úterý 7. února 2023, výzva je v zásadě dodána plátci v tentýž čas, lhůta 17 kalendářních dnů na reakci počne běžet od 8. února 2023 a skončí v pátek 24. února 2023. Pokud plátce datovou schránku neotevře, nastává dnem 17. února 2023 tzv. fikce doručení do datové schránky a plátce bude mít 7 kalendářních dnů na reakci (což se shoduje se stávající lhůtou 5 pracovních dnů).

Naopak plátce, který otevře datovou schránku ještě tentýž den, nebude mít lhůtu na reakci 7 kalendářních dnů od fiktivního doručení, ale bude zvýhodněn tím, že získá 10 kalendářních dní navíc. Samotný den, kdy byla výzva dodána, se do výpočtu lhůty nezapočítává. Tento nově vytvořený reakční prostor se samozřejmě snižuje podle toho, kdy se plátce přihlásí do datové schránky, resp. kdy mu bude datová zpráva doručena, přičemž základní minimální lhůta na reakci na výzvu správce daně v délce 7 kalendářních dnů zůstává pro všechny plátce stejná, vysvětluje se v důvodové zprávě.

Pokud daňový balíček bude schválen dle plánu vlády, měl by nabýt účinnosti 1. ledna 2023.