Osvobození zaměstnaneckých benefitů podle nových podmínek v roce 2024

Nová úprava popisovaného ustanovení

Od roku 2024 budou (v případě schválení vládního konsolidačního balíčku) od daně na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (průměrná mzda pro rok 2024 činí 43 967 Kč) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Poznámka: Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění ve formě podle tohoto ustanovení a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. 

Zájezd či rekreace a omezení dvacetitisíci korunami

Z uvedeného ustanovení zmizela věta, že při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období. Původně bylo navrženo pouze využití vzdělávacího a rekreačního zařízení, bez rekreace nebo zájezdu. Záměrem bylo zúžení části množiny vyjmenovaných forem nepeněžitého plnění, která jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny, jelikož poskytnutí rekreace nebo zájezdu je považováno za podmnožinu „použití rekreačního zařízení“. Nakonec však byly v rámci technického pozměňovacího návrhu přijatého při třetím čtení v Poslanecké sněmovně z důvodu právní jistoty rekreace a zájezd doplněny. Aby v praxi nevznikaly nejistoty, zda lze skutečně rekreaci či zájezd v rámci osvobozených zaměstnaneckých benefitů poskytnout. Samozřejmě již bez omezení dvacetitisícovým limitem, jelikož všechny tyto benefity jsou omezeny jednotným limitem.

Daňová uznatelnost nákladů na straně zaměstnavatele

Jak již bylo uvedeno, na straně zaměstnance je výše uvedený výčet forem nepeněžitého plnění poskytovaného zaměstnavatelem osvobozeným příjmem do limitu poloviny průměrné mzdy vyhlašované pro dané zdaňovací období. Případné benefity poskytnuté nad tento limit budou jeho zdanitelným příjmem, včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Na straně zaměstnavatele budou tato nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů daňově neuznatelná, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 zákona o daních z příjmů.

Nad rámec pro osvobození již budou tato plnění daňově uznatelná. V reálu to znamená, že pokud budou plnění na straně zaměstnance osvobozená, na straně zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný náklad. A naopak, pokud se bude jednat o plnění nad limit, tj. na straně zaměstnance zdanitelný příjem, na straně zaměstnavatele bude daňově uznatelný náklad.

Pořádání večírků, sportovních dnů a jiných zaměstnaneckých akcí

Technický pozměňovací návrh vyřešil rovněž omezení pořádání zaměstnaneckých akcí. Nejeden zaměstnavatel pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky pořádá vánoční či mikulášské večírky, sportovní či jiné firemní akce. Pořádání akcí spadá pod § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů a bylo by rovněž limitováno. Ovšem sledování výše příjmů v úhrnu s dalšími zaměstnanci nebo jejich rodinným příslušníky do stanoveného limitu by bylo v praxi nereálné. Proto se do novely zákona dostalo speciální ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů, které říká, že na straně zaměstnance jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené (zde bez omezení osvobození do limitu poloviny průměrné mzdy). Musí se ale jednat o akce neveřejné (pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky), pořádané za přiměřených okolností a nikoli pravidelně, např. na týdenní bázi atd.