Od roku 2016 musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení. Zatímco právnické osoby ho podávají každý měsíc, čtvrtletní plátci – fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy jednou za tři měsíce. Hlášení se vždy podává do 25. dne dalšího měsíce po skončení zdaňovacího období.
Co se dozvíte v článku
Kdo podává kontrolní hlášení k DPH?
Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:
- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.
Kdy podat kontrolní hlášení k DPH?
Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Čtvrtletní plátci – fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce, a to 25 dnů od skončení čtvrtletí. Pokud 25. den v měsíci připadá na víkend nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.
Co je obsahem kontrolního hlášení?
Kontrolní hlášení má tři části: A, B a C.
Část A
Po záhlaví s identifikací a kontaktními údaji následuje obsahová část A kontrolního hlášení, kde plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesené daňové povinnosti.
Jednotlivé sektory části A (A1 až A5) se pak vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se pak píší evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.
Část B
Druhá obsahová část se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH. V části B2 se vypíší přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Do poslední položky části B, konkrétně B3, se vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.
Část C
Poslední část kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.
Rozumíte problematice DPH?
Jak se podává kontrolního hlášení?
Kontrolní hlášení lze podat dvěma způsoby:
- prostřednictvím Daňového portálu – aplikace Elektronická podání pro Finanční správu ČR (EPO) – zde s autentizací subjektu pomocí: ZAREP, nebo identifikace, s níž se lze přihlásit do datové schránky podatele, nebo s využitím tzv. E-tiskopisu generovaného aplikací EPO. E-tiskopis bude muset být doručen správci daně (FÚ) nejpozději v termínu pro podání KH (tj. do 25. dne v daném měsíci pro podání)
- datovou schránkou – kde přílohou bude příslušné podání KH ve formátu a struktuře XML (dané právě dokumentací k aplikaci EPO). K dispozici je na webu finanční správy a také na Daňovém portálu.
Jaké jsou pokuty u kontrolního hlášení k DPH?
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Výše pokut je na základě daňového balíčku, tedy v souladu s ustanovením § 101h odst. 2 zákona o DPH ve znění od roku 2023 podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) poloviční, pokud je:
- plátce fyzickou osobou,
- ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí (tj. právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím), nebo
- plátce je společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem:
- 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), nebo
- 2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.
Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Na výzvu správce daně musí poplatník zareagovat do 5 pracovních dní.
Lze pokuty prominout?
V zákoně je od konce července 2016 rovněž institut prominutí pokuty, který se týká pokut v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a institut vyloučení vzniku pokuty, který se týká pokuty v pevné výši 1000 Kč.
V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohledňuje automaticky bez nutnosti podávat žádost.
Na základě daňového balíčku došlo ke zmírnění, kdy se automaticky odpouští i první pokuta v daném roce ve výši 10 000 Kč a 5000 Kč u OSVČ, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu.
To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn finančního úřadu. Aby plátci DPH vůbec měli šanci, že se úřad bude jejich žádostí zabývat, nesmí se jednat o podnikatele, který v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.
Pokud podnikatel tuto podmínku splňuje, pokuta mu může být odpuštěna až do výše 100 %. Zda a v jaké výši se tak skutečně stane, však závisí na dvou kritériích. Jde o ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Zatímco ospravedlnitelné důvody stanoví procentuální základ, kolik může úřad podnikatelům na pokutě odpustit, druhé kritérium – četnost porušování povinností při správě daní výši procent prominutí snižuje. U všech stanovených porušování povinností jde o snížení o 50 procentních bodů.
Lze například prominout:
- jednu libovolnou pokutu ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun,
- pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy k podání kontrolního hlášení za předpokladu, že povinnost podat kontrolní hlášení plátci skutečně nevznikla,
- pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty na výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v situaci, kdy plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení,
- další pokuty upravené pokynem GFŘ D-29
ČLÁNKY DO MAILU