Od počátku roku 2009 poskytuje zaměstnavatel dočasně práce neschopným zaměstnancům v pracovním poměru náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti. Podmínkám poskytování náhrady mzdy i jejímu podrobnému výpočtu se Podnikatel.cz již věnoval. Stále se však objevují dotazy, které stojí za bližší vysvětlení. Čtete více: Počítáme náhradu mzdy při pracovní neschopnosti krok za krokem.
Postup výpočtu náhrady mzdy
Dotaz čtenáře: Na serveru Podnikatel.cz se hodně věnujete problematice nemocenského pojištění. Jsem živnostník s několika málo zaměstnanci, na kterého spadla povinnost nejen platit, ale i vypočítávat výši nemocenského. Bohužel nikde nemohu najít kuchařku, jak se to přesně dělá. Co je to tzv. redukovaný vyměřovací základ a redukční hranice? Neporadíte mi nějaký rozumný odkaz, kde bych to našel?
Zaměstnavatel platí zaměstnanci jen náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci nebo nařízené karantény. Nemocenské dávky vyplácí od 15. dne OSSZ. K výpočtu potřebujete znát průměrný výdělek zjištěný pro pracovněprávní účely, který budete dále redukovat stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se ovšem vynásobí koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Za odpracovanou dobu se zásadně považuje doba skutečného výkonu práce za kterou se vyplácí mzda. Nezapočítávají se překážky v práci, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci a náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek. Čtěte více: Máte zmatek v průměrech u výdělku? Poradíme.
Dál budete postupovat podle podrobného návodu v článku: Počítáme náhradu mzdy krok za krokem. Jednodušší a rychlejší výpočet umožní kalkulátor Podnikatele cz. pro výpočet náhrady mzdy od 4. dne nemoci. Zaměstnavatel pro výpočet náhrady mzdy s využitím našeho kalkulátoru potřebuje znát pouhé dva údaje: čtvrtletní hodinový průměr zaměstnance a počet hodin náhrady mzdy. Zbytek je vypočten automaticky.
Například u týdenní pracovní neschopnosti od pondělí do neděle s klasickou osmihodinovou pracovní dobou poskytuje zaměstnavatel náhradu jen za 16 hodin. Od pondělí do středy běží třídenní karenční doba. Za sobotu a neděli náhrada mzdy nepřísluší. Pokud tyto dny ovšem nejsou pro zaměstnance dle předem určeného harmonogramu směn pracovními dny. Čtěte více: První den nemoci nemusí zaměstnanec skončit bez peněz .
Příklad výpočtu průměrného hodinového výdělku:
Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou pracoval v posledním kalendářním čtvrtletí roku 2008:
- V měsíci říjnu odpracoval 23 dnů a byla mu vyplacena hrubá mzda 18 700 Kč.
- V měsíci listopadu odpracoval 9,5 dne a čerpal 11,5 dne dovolené. Celková mzda činila 18 385 Kč (odpracovaná doba 8 460 Kč + čerpaná dovolená 9 925 Kč).
- V měsíci prosinci čerpal pouze 5 dnů dovolené a poté onemocněl. Náhrada za dovolenou činila 4 315 Kč.
Výpočet:
Hrubá mzda za výkon práce = 27 160 Kč (18 700 Kč + 8 460 Kč)
Počet hodin = 260 ( 184 za říjen + 76 za listopad )
Průměrný hodinový výdělek = 104,46 ( 27 160 / 260 )
Do kalkulátoru pro výpočet náhrady mzdy zadá zaměstnavatel průměrnou hodinovou mzdu zaměstnance 104,46 a počet hodin náhrady mzdy, tj. 16 hodin. Výsledkem je náhrada mzdy ve výši 903 Kč.
Budete kontrolovat své zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci?
Průměrný výdělek zaměstnance a neplacené volno
Se stanovením průměrného výdělku souvisí další dotaz čtenářky serveru Podnikatel.cz: Všude se u postupu výpočtu náhrady mzdy uvádí už průměrný hodinový výdělek. Někde jsem narazila na jednoduché vysvětlení, jak k tomu dojít. Pak jsem pochopila, že se započítává i svátek. Co jsem nepochopila a nikde psané nebylo, bylo něco o neplaceném volnu. Zaměstnanec příjem v tomto dni nemá, ale započítávají se hodiny, nebo ne?
Při výpočtu náhrady mzdy se použije průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného pro pracovně právní účely v souladu s § 351 zákoníku práce. Vychází se ze stejného průměrného výdělku, který zaměstnavatel používá pro výpočet náhrady mzdy nebo platu při jiných překážkách v práci, pro dovolenou nebo pro příplatky.
Do hrubého příjmu se nezapočítávají: cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí nebo předmětů užívaných zaměstnancem při výkonu práce, výnosy ze zaměstnaneckých akcií a odměny za pracovní pohotovost.
Do odpracované doby se započítává: placený svátek, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec z důvodu svátku nepracuje, doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni dostává zaměstnanec mzdu a práce přesčas.
Nezapočítává se: období, za které zaměstnanec dostává náhradu mzdy při překážkách v práci, doba dovolené, nepřítomnost v práci, přestávky v práci na jídlo a oddech.
Hodiny neplaceného volna se tedy do celkového počtu hodin pro určení průměrného hodinového výdělku nezapočítávají.
Co je redukovaný vyměřovací základ a redukční hranice?
Výši redukčních hranic vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů. Od 1.1.2009 činí: 1. redukční hranice 786 Kč, 2. redukční hranice 1178 Kč a 3. redukční hranice 2356 Kč. Čtete více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku.
Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy se stanoví tak, že se denní redukční hranice pro nemocenské vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru. Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku.
1. redukční hranice: 137,55×0,9 = 123,795 Kč
2. redukční hranice: 206,15 – 137,55 = 68,60×0,6 = 41,16 Kč
3. redukční hranice: 412,30 – 206,15 = 206,15×0,3 = 61,845 Kč
Maximální upravený redukovaný základ: 123,80 + 41,16 + 61,85 = 226,80 Kč
ČLÁNKY DO MAILU