Mladiství zaměstnanci mají v zákoníku práce speciální právní úpravu. Zaměstnavatel jim při jejich zaměstnávání musí věnovat zvláštní pozornost. A to i při vstupních a periodických prohlídkách. Pracovnělékařské prohlídky mají jasně daná pravidla, avšak právě u mladistvých se právní názory aktuálně liší. Oslovili jsme ministerstvo práce a sociálních věcí i ministerstvo zdravotnictví. Získaná vyjádření mnohé zaskočí.
Co se dozvíte v článku
Vstupní lékařské prohlídky u mladistvých
V ustanovení § 247 zákoníku práce se píše, že zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb
- a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
- b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci je zaměstnavatel povinen řídit se lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
O podmínkách zaměstnávání mladistvých více v článku: Při zaměstnávání mladistvých musí být zaměstnavatelé opatrní
Aktuální rozdílné právní názory
Ve zmíněném ustanovení se hovoří pouze o pracovním poměru. Dohody konané mimo pracovní poměr zde zmíněny nejsou. Odborná veřejnost se v názorech na jejich provedení neshoduje. Podle názoru JUDr. Šubrta a MUDr. Tučka (např. publikace Pracovnělékařské služby, ANAG, akt. 2022) stále platí, že problematika vstupních prohlídek u dohod s mladistvými se řídí obecnými podmínkami dle § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Jiný právní názor se opírá pouze o výklad zákoníku práce. Podle § 247 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci nebo pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Toto ustanovení se vztahuje nejen na pracovní poměr, ale i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. A to na základě ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého se i na dohody použijí ustanovení zákoníku práce, pokud nejsou pro dohody výslovně vyloučena a toto ustanovení § 247 zákoníku práce vyloučeno není.
Podle MPSV jsou prohlídky povinné vždy
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Jakub Augusta za ministerstvo práce a sociálních věcí, zákoník práce upravuje zvláštní podmínky některých zaměstnanců, kterým je poskytována zvýšená ochrana. Z § 77 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že pokud není stanoveno jinak, vztahuje se na práci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru. Protože v zákoníku není uvedeno, že se na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nevztahují ustanovení o zvláštních podmínkách mladistvých zaměstnanců, musí zaměstnavatel i mladistvým zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod, zabezpečit, aby byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb (v souladu s § 247 zákoníku práce).
Avšak závěrem Jakub Augusta dodává, že výklad zákona o specifických zdravotních službách je v gesci ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví prohlídky u dohod obecně nevyžaduje
Naopak ministerstvo zdravotnictví se ve svém výkladu kloní k názoru publikovaném ve zmíněné publikaci o pracovnělékařských službách. Pokud se jedná o práci prováděnou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, platí ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách, které stanoví, že v případě uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, pokud je osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Z uvedeného tedy podle ministerstva zdravotnictví vyplývá, že osoba uzavírající se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na práci zařazenou do kategorie první nebo druhé nerizikové, a zároveň součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny zvláštním právním předpisem podle § 60 zákona o specifických zdravotních službách nebo jinými právními předpisy, vstupní prohlídku absolvovat nemusí. Prohlídku by musel mladistvý zaměstnanec absolvovat pouze v případě, když by uzavíral se zaměstnavatelem pracovní poměr. Dále upozorňujeme na vyhlášku č. 180/2015 Sb., která dále specifikuje práce, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání,
uvedl Ondřej Jakob a doplnil, že vyhláška o pracovnělékařských službách ve svém ustanovení § 11 odst. 5 stanoví povinnost provedení periodické prohlídky v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.
Dvě ministerstva, dva rozdílné právní názory
V případě rozporu mezi výklady jednotlivých ministerstev nelze stanovit, který názor či ministerstvo má přednost, a to bez ohledu na to, pod které ministerstvo daný zákon spadá. Pro server Podnikatel.cz uvedl Pavel Fabian za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář, že ministerstva obecně nemají možnost, jak závazně vykládat právní předpisy. Tato pravomoc náleží pouze soudům. Soudní výklad se vyskytuje ve dvou formách: pravomocné rozhodnutí v konkrétní věci – jedině tento právní výklad je právně závazný pro všechny účastníky řízení, ve kterém bylo takové rozhodnutí vydáno. Výklad Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu – tento výklad obecně závazný není a působí pouze „silou své argumentace“, ovšem v praxi se postupuje, jako by závazný byl, tzn. soudy se těmito závěry řídí.
S prohlídkou, nebo bez?
Konečné rozhodnutí, tedy zda budou zaměstnavatelé vždy vyžadovat vstupní prohlídku u mladistvých v případě dohod konaných mimo pracovní poměr, je na zaměstnavateli. Může se jednat o krátkodobě uzavřené dohody, např. jen na několik dnů a povinná vstupní prohlídka tento pracovněprávní vztah zkomplikuje a prodraží. Nicméně, jak uzavřel Pavel Fabián, pokud by se on měl jakožto podnikatel přiklonit k nějakému výkladu (v případě neexistence relevantní judikatury), volil by výklad ministerstva k zákoníku práce dle MPSV.
ČLÁNKY DO MAILU