Otazníky kolem výpovědí podaných před a v době ošetřovného

19. 11. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Čerpání ošetřovného komplikuje eventuální podání výpovědi i skončení pracovních poměrů u výpovědí již podaných. Doslova chaos způsobily podzimní prázdniny.

Aktuálně nejeden zaměstnanec čerpá takzvané krizové ošetřovné z důvodu uzavření školských nebo sociálních zařízení. Některým zaměstnavatelům tyto pracovní pozice schází, jinde díky aktuální situaci přebývají. Uvažují o podání výpovědi, část zaměstnanců na ošetřovném výpověď již obdržela. Co na to zákoník práce? Je vůbec možné dát zaměstnanci na ošetřovném výpověď? A co když již byla doručena před čerpáním této překážky v práci?

Výpověď v době čerpání ošetřovného zaměstnanci dát nelze

Zákoník práce chrání zaměstnance před možností podání výpovědi ze strany zaměstnavatele ustanovením § 53. Jde pouze o podání výpovědi zaměstnavatelem. Pokud má pracovní poměr v době čerpání této překážky v práci skončit uplynutím sjednané doby, dohodou obou smluvních stran nebo výpovědí ze strany zaměstnance, zákon zde žádnou ochranu neposkytuje. Pracovní poměr končí. Obdobně je možné rušit pracovní poměr zaměstnanci ve zkušební době.

Ochranná doba dle § 53 odst. 1 písm. f) zákoníku práce: Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči v případech podle § 41a a 41c zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

Výpověď byla podána před čerpáním ošetřovného

Výpověď v době čerpání ošetřovného jednoznačně dát nelze (šlo by o neplatně podanou výpověď). Avšak řada výpovědí byla řádně podána před počátkem čerpání ošetřovného. Pracovní poměr měl kupříkladu končit 31. října 2020. Také na tuto situaci zákoník práce pamatuje.

Jestliže zaměstnanec dostal výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se dle zákoníku práce do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Jednodušeji řečeno, pokud byla zaměstnanci výpověď před začátkem ochranné doby doručena a následně čerpá překážku v práci (zde ošetřovné), pracovní poměr skončí až po uplynutí (vyčerpání) výpovědní doby (prodlužuje se trvání pracovního poměru). Zde je však rozhodující, zda:

  • čerpání ošetřovného skončí v průběhu výpovědní doby (nic se neprodlužuje, pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby).
  • ošetřovné v době posledního dne výpovědní doby trvá (pracovní poměr se prodlužuje o ochrannou dobu, tj. o její „nevyčerpané“ kalendářní dny, pokud zaměstnanec neprohlásí, že na prodlužování pracovního poměru netrvá.

Přerušily podzimní prázdniny překážku v práci?

Ale jak vyřešit situaci, kdy zaměstnanec neprohlásil, že na prodlužování pracovního poměru netrvá, ale v době podzimních prázdnin ošetřovné nečerpá (29. a 30. října). Prodlužuje se o 18, 16 nebo snad jen o jeden den, (tj. o 31. října)?

Jde o poměrně nestandardní situaci. O vyjádření jsme proto požádali ministerstvo práce a sociálních věcí. Andrea Vašáková potvrdila, že v případě, kdy byla dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době (například doba ošetřování dítěte do 10 let věku, doba péče o dítě do 10 let věku z důvodu uzavření školy), ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Trvání pracovního poměru se v tomto případě prodlužuje o dobu trvání ochranné doby. S ohledem na zákonnou dikci ochranné doby uvedenou v zákoníku práce a s přihlédnutím k jejímu účelu jsme toho názoru, že trvá tento ochranný institut pracovního práva po celou dobu existence mimořádného opatření při epidemii, jímž došlo k uzavření škol (tzn. včetně prázdnin, ředitelského volna apod.), protože zde není žádná vazba mezi ochrannou dobou a poskytováním dávky nemocenského pojištění – ošetřovného, ale vazba na konkrétní důvod zakládající potřebu péče.

Bude výpověď podaná o podzimních prázdninách platná?

Podle názoru zmíněného ministerstva se ochranná doba v tomto případě chová stejně jako při dočasné pracovní neschopnosti, dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce, vojenském cvičení, mateřské dovolené atd., proto za ochrannou dobu považujeme celé období uzavření škol na základě mimořádného opatření při epidemii. To tedy znamená, že pracovní poměr zaměstnance neskončí, bude pokračovat až do skončení mimořádných opatření a následně poté doběhne ve zbytku výpovědní doba. Proto se pracovní poměr v dotazovaném případě prodlouží o ochrannou dobu 18 kalendářních dní (14.–31. 10.), protože takto ochranná doba zasáhla do výpovědní doby. Pokud tedy došlo k uzavření školy na základě usnesení vlády v rámci mimořádného opatření proti epidemii, pak po celou tuto dobu je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci bez ohledu na to, zda mu přísluší ošetřovné nebo nepřísluší. Andrea Vašáková dodala, že totéž platí i pro ochrannou dobu podle zákoníku práce – tedy existuje po celou dobu uzavření škol na základě uvedeného opatření. V případě, že byla zaměstnanci dána výpověď v době výše uvedeného ošetřování nebo péče (tj. v ochranné době), je výpověď neplatná, neboť platí zákaz výpovědi.

Závěrem upozorňujeme, že vyjádření je pouze nezávazným stanoviskem ministerstva práce a sociálních věcí, neboť resortu nepřísluší závazný výklad pracovněprávních předpisů.

Propouštění zaměstnanců z důvodu nadbytečnosti

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).