Postup uplatnění nové dávky a podmínky jejího čerpání byly v médiích i odborné literatuře podrobně popisovány. Na zdravotní pojištění se pozapomnělo.
A právě zdravotní pojištění v době čerpání otcovské poporodní péče se ukázalo jako nemalý problém. Tomuto tématu se server Podnikatel.cz věnoval koncem měsíce února. V článku byly popisovány podmínky čerpání nové dávky nejen z pohledu nemocenského a sociálního pojištění, ale také z pohledu zákoníku práce a zdravotního pojištění. Čtěte více: První potíže s otcovskou poporodní péčí
Přesto zaměstnavatelé, ale pravděpodobně i některé pobočky zdravotních pojišťoven stále nemají v postupu jasno. A to by se mohlo nevyplatit. Nejeden zaměstnavatel bude zpětně opravovat, aby se vyhnul doplatkům zdravotního pojištění. O vyjádření jsme požádali ČSSZ, ministerstvo financí i vybrané zdravotní pojišťovny.
Otcovská poporodní péče není překážkou v práci
Otcovská poporodní péče nebyla novelou zákona o nemocenském pojištění promítnuta do zákoníku práce jako překážka v práci. Zaměstnanec čerpající nemocenskou dávku otcovskou poporodní péči musí mít důvod k uvolnění z práce v souladu se zákoníkem práce. Nejčastějším a doporučovaným důvodem bude rodičovská dovolená. Situaci lze eventuálně řešit i neplaceným volnem. To má ale své nevýhody. Například zaměstnanec není na rozdíl od rodičovské dovolené v této době chráněn před možností podání výpovědi zaměstnavatelem.
Ostatně i Česká správa sociálního zabezpečení ve svých tiskových zprávách několikrát upozorňovala, že zaměstnanec musí o dítě „pečovat“. Měl by tedy v souladu se zákoníkem práce požádat o rodičovskou dovolenou, na kterou má ze zákona nárok. Podle Jany Buraňové z České správy sociálního zabezpečení však pracovníci ČSSZ při rozhodování o vzniku nároku na dávku otcovské poporodní péče nezkoumají, zda zaměstnanec svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou požádal. Zákon o nemocenském pojištění ČSSZ, resp. OSSZ neukládá tuto skutečnost ověřovat.
Problém by mohl vzniknout na straně zaměstnavatele, který je povinen přidělovat zaměstnanci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Je povinen omluvit zaměstnance, jenž nepracuje z důvodu překážek v práci uvedených v § 191 a násl. zákoníku práce, eventuálně vyhoví jeho žádosti o neplacené volno.
Zdravotní pojištění: Doplatek nebo platba státem
Z pohledu zaměstnavatele tedy mohou v praxi nastat dvě varianty. Každá s jiným dopadem do oblasti zdravotního pojištění. Postup pro server Podnikatel.cz vysvětlila Hana Kadečková ze Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR:
- a) Zaměstnavatel uvolní zaměstnance z důvodu rodičovské dovolené (jiný důvod pro uvolnění v zákoníku práce uveden není). Stává se zaměstnanec pojištěncem, za kterého je plátcem pojistného stát, a zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost zdravotní pojišťovně oznámit (kódem „M“ nástup a po týdnu kódem „U“ skončení).
- b) Zaměstnavatel uvolní zaměstnance „dobrovolně“ (bez toho, aby mu poskytl rodičovskou dovolenou – důvodů k tomuto kroku může být více – např. jiný způsob evidence zaměstnancových dob). Postup stejný, jako kdyby bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmů, což znamená, že se nekrátí minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění. V řadě případů bude zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojištění prostřednictvím zaměstnavatele do minimálního vyměřovacího základu.
Nejvýhodnější variantou je tak jednoznačně nástup zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Tuto situaci interpretuje pomocí praktických příkladů Lucie Krausová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. U daného zaměstnance neplatí v době rodičovské dovolené povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, protože se stane osobou, za kterou hradí pojistné stát (dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).
Příklady:
- Zaměstnanec čerpal otcovskou dovolenou od 1. 2. do 7. 2. 2018 a požádal zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou – zaměstnavatel hlásí počátek a ukončení rodičovské dovolené příslušné zdravotní pojišťovně na tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavateli. Minimální vyměřovací základ se poměrově sníží.
- Zaměstnanec čerpal otcovskou dovolenou od 1. 2. do 7. 2. 2018 a nepožádal o rodičovskou dovolenou (čerpal například neplacené volno aj.), pak musí být dodržen minimální vyměřovací základ a pojišťovně není potřeba nic hlásit.
Hlášení sedmidenní rodičovské dovolené
Zaměstnanec by měl v ideálním případě požádat o rodičovskou dovolenou a zaměstnavatel tudíž povinně hlásí nástup a ukončení této skutečnosti zdravotním pojišťovnám. Krátkodobá rodičovská (čerpaná po dobu sedmidenní otcovské) bude s velkou pravděpodobností zapsána na jednom tiskopise Hromadné oznámení zaměstnavatele (za stejný měsíc).
Podle zjištění serveru Podnikatel.cz, ale i podle reakcí některých čtenářů k výše uvedenému článku, skutečně došlo k jistému nepochopení ze strany některých poboček zdravotních pojišťoven. Například komentáře ze dne 20. 3. 2018:
Právě jsem volala na dvě zdravotní pojišťovny (VZP a ČPZP) a v obou mi řekli to stejné. Na otcovskou poporodní péči nahlíží stejně jako na dočasnou pracovní neschopnost nebo OČR. Nechtějí žádné Hromadné oznámení zaměstnavatele s kódy M a U. Z hlediska zdravotního pojištění nemám otcovskou jako zaměstnavatel vůbec řešit.
Dnes jsme obsah článku ověřili na VZP. Zaměstnavatel nemusí nic řešit.
Postup Všeobecné zdravotní pojišťovny byl již prezentován. O vyjádření jsme požádali také další zdravotní pojišťovny, a to Oborovou zdravotní pojišťovnu ČR a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu ČR. Poskytnout volno na tuto dobu může být řešeno rodičovskou dovolenou. V takovém případě hradí pojistné stát. Na tuto krátkou dobu by zaměstnavatel měl provést oznámení o vzniku povinnosti státu hradit pojistné, tj. kódem M v rámci Hromadného oznámení zaměstnavatele a následně i ukončení kódem U,
uvedl pro server Podnikatel.cz Mario Böhme za Oborovou zdravotní pojišťovnu ČR. Obdobně tento postup potvrdil i Vladimír Matta za Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu.
K nedorozumění na pobočkách některých zdravotních pojišťoven mohlo dojít nedostatečným proškolením úředníků, kteří pocitově vcelku správně vnímali otcovskou poporodní péči jako nemocenské nebo ošetřovné. Tím ale mohlo dojít k nedoplatkům zdravotního pojištění. Jelikož u těchto nemocenských dávek se na rozdíl od otcovské poporodní péče minimální vyměřovací základ snižuje. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny mohly potíže způsobit i nepřesnosti v pojmech.
Zaměstnavatel například při telefonickém kontaktu s pojišťovnou uvedl, že hlásí otcovskou dovolenou, nikoliv rodičovskou dovolenou. A proto bylo zaměstnavateli sděleno, že otcovská dovolená (resp. čerpání otcovské poporodní péče) se zdravotní pojišťovně nehlásí. Aby nevznikly ze strany zaměstnavatelů jakékoliv pochyby o akceptaci rodičovské dovolené, kterou zaměstnanec čerpá v souvislosti s čerpáním dávky otcovské poporodní péče, sdělujeme, že Všeobecná zdravotní pojišťovna akceptuje hlášení rodičovské dovolené kódem „M“ a její ukončení kódem „U“ u zaměstnanců i zaměstnankyň po dobu, po kterou příslušná legislativa připouští setrvání na rodičovské dovolené a zároveň po kterou je tato dovolená nahlášena zaměstnavateli. Třeba i jeden jediný den. S hlášením sedmidenní rodičovské dovolené, nebo i kratší, není ze strany naší zdravotní pojišťovny jakýkoliv problém,
ujišťuje zaměstnavatele Lucie Krausová.
Čtěte také: I zaměstnanců se týkají doplatky zdravotního pojištění
Chybu je možné zpětně napravit
Aktuálně by již nemělo docházet k problémům pří hlášení státního pojištěnce zdravotním pojišťovnám. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna sdělila, že všechny její pobočky obdržely vnitřní informaci s popisem problematiky a jejím správným řešením z pohledu veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé, kteří již v měsících únoru a březnu poskytovali volno k otcovské poporodní péči a nepostupovali v souladu se zákoníkem práce, mohou podle Lucie Krausové zpětně zaměstnance jako osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát, přihlásit. V souvislosti s nepřesnostmi ohledně čerpání otcovské dávky na poporodní péči bude Všeobecná zdravotní pojišťovna v tomto případě akceptovat zpětné dohlášení rodičovské dovolené, učiněné po zákonem stanovené lhůtě od vzniku skutečnosti, u těch zaměstnanců, kteří již čerpali otcovskou poporodní péči a zároveň měli nastoupit na rodičovskou dovolenou, avšak k nahlášení rodičovské dovolené u zdravotní pojišťovny z jakéhokoliv důvodu nedošlo.
Dopad do státního rozpočtu
O novince v podobě otcovské poporodní péče se hovořilo dlouho, avšak zákon byl schválen v poměrně krátkém čase. V důvodové zprávě byly kalkulovány dopady nemocenské dávky a výpadku platby zdravotního pojištění v době jejího čerpání. Podle Jakuba Vintrlíka z ministerstva financí byly v dopadech otcovské poporodní péče na státní rozpočet zohledněny i náklady na zdravotní pojištění, které bude za zaměstnance na otcovské dovolené hradit stát. Je tedy zřejmé, že zákonodárci od samého počátku nástup na rodičovskou dovolenou v době sedmidenní otcovské poporodní péče předpokládali.
Otcovská poporodní péče a OSVČ
Na dávku otcovské poporodní péče mají za splnění podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění nárok i osoby samostatně výdělečně činné. Problém s nedostatečnou právní úpravou v oblasti zdravotního pojištění u zaměstnanců se elegantně vyřešil nástupem na rodičovskou dovolenou. Tudíž si zaměstnanci nemusí v době čerpání dávky doplácet zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu a navíc za ně platí toto pojištění stát. To se však netýká osob samostatně výdělečně činných nebo propuštěných zaměstnanců (o dávku si v souladu se zákonem požádali např. poslední den trvání zaměstnání). Jestliže je dávka poskytnuta pojištěnci, který není zaměstnancem, nemá výplata dávky vliv na zařazení pojištěnce do kategorie státních pojištěnců. Respektive mohla by mít, pokud by šlo o případ podle § 7 odst. 1 písm. i) zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale muselo by se jednat o celý kalendářní měsíc,
vysvětlila Hana Kadečková ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Čtěte také: Rok 2018 je bohatý na změny v nemocenském pojištění
Ostatně podobné problémy mohou vzniknout i u další nové nemocenské dávky, a to dlouhodobého ošetřovného. Zde je alespoň ošetřen dopad do zákoníku práce. Jedná se o překážku na straně zaměstnance v souladu s novelizovaným ustanovením v § 191a zákoníku práce. U zaměstnance se bude jednat o pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci a minimální vyměřovací základ se poměrně sníží. U OSVČ však tuto výjimku použít nelze.