Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zavedení několika změn v oblasti sociálních dávek. Jedná se o takzvaná prorodinná opatření. První část z nich je obsažena v návrhu novely zákona o nemocenském pojištění, který je momentálně ve fázi ukončeného připomínkového řízení. O jeho dalším osudu budeme průběžně informovat. Jde o zavedení otcovské poporodní péče, úpravu ošetřovného a pobírání sirotčího důchodu.
Otcovská poporodní péče
Novelou zákona o nemocenském pojištění by mohla být zavedena nová dávka „otcovská poporodní péče (dále jen „otcovská“) z důvodu zvýšení péče o dítě ze strany otců a také k péči o matku dítěte krátce po porodu. Dávka by podle důvodové zprávy mohla posílit vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podporovat a motivovat otce k zapojení se do rané péče o dítě a následně rozvoj vztahů v rámci rodiny.
Zavedení otcovské poporodní péče nabývá reálné podoby.
V současné době sice může otec v souladu s ustanovením § 196 zákoníku práce čerpat rodičovskou dovolenou, ovšem této možnosti v praxi využije jen velmi malé procento mužů. Důvodem je zejména nezaměstnanost otce, vyšší výdělky matky v zaměstnání či její špatný zdravotní stav. Jak dále uvádí důvodová zpráva, muži, kteří se po určité období starali o děti, daleko více oceňují činnost partnerky v domácnosti a daleko více se na ní podílejí i po skončení období, kdy o děti pečovali. Otec může aktuálně čerpat i nemocenskou dávku peněžitou pomoc v mateřství. Od roku 2009 se lze takto s matkou na mateřské vystřídat. Ovšem až po uplynutí šesti týdnů ode dne porodu. Rodičovská dovolená je dle zákoníku práce překážka v práci, kterou je povinen zaměstnavatel tolerovat (finanční kompenzace je záležitostí nároku na rodičovský příspěvek), ovšem nově zaváděná otcovská má být další dávkou nemocenského pojištění, jejímž účelem je kompenzace příjmu sociální události.
Navržené principy při zavedení otcovské
- Nárok na otcovskou bude mít pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem (za otce dítěte bude pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice – knize narození – zapsán jako otec. Nárok nebude mít druh matky dítěte, který není otcem dítěte, a to ani v případě, kdy otec není znám. Nárok nebudou mít ani další osoby žijící s matkou dítěte v domácnosti např. babička, teta apod.). Za otce se ale bude považovat pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě ke dni převzetí nedosáhlo 7 let věku. V případě převzetí dítěte do společné péče má nárok na otcovskou jen jeden z oprávněných.
- Otci nárok vznikne i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče. I v těchto pro rodinu složitých situacích je žádoucí posilovat vztahy mezi otcem, matkou dítěte a dítětem.
- Podmínkou u zaměstnanců je účast na nemocenském pojištění. Je koncipována jako dávka krátkodobá, proto není třeba vyžadovat obecnou podmínku čekací doby platnou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem). Ovšem u osob, u kterých je účast na nemocenském pojištění dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci), bude povinná doba 3 měsíců dobrovolné účasti na nemocenském pojištění bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou obdobně jako u ostatních dávek nemocenského pojištění.
- Nástup na otcovskou musí nastat v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Podpůrčí doba má činit 1 týden (7 kalendářních dní, nepřerušuje se) a začne běžet dnem, který pojištěnec sám v uvedeném období určí. Otcovská se ovšem nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
- Otcovská bude náležet jen jednou, i za situace, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně. Zásada „jeden porod = jedna dávka“, což znamená, že pojištěnci bude náležet otcovská pouze jednou i v případě vícečetného porodu (případně více dětí převzatých současně do péče).
- Výše otcovské za kalendářní den bude činit 70 % denního vyměřovacího základu, bude tedy stejná jako výše peněžité pomoci v mateřství.
Žádost o dávku
Obdobně jako u ostatních dávek nemocenského pojištění uplatní se nárok stanoveným tiskopisem. Protože zde nebude sociální situace posuzována žádným subjektem (ošetřující lékař, zdravotnické zařízení, škola, atd.), bude tiskopis žádosti k dispozici na webových stránkách ČSSZ. Má se jednat o jednodílný tiskopis. Žádost se předá spolu s údaji pro výpočet dávky najednou, a to až po uplynutí podpůrčí doby.
Otcovská a ELDP
Pokud bude doba poporodní otcovské péče spadat do rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, bude pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považována za vyloučenou dobu. Zaměstnavatelé ji povinně zapíší do evidenčního listu důchodového pojištění v rozsahu, v jakém byla dávka skutečně podle potvrzení orgánu nemocenského pojištění vyplacena. Zavedení otcovské se promítne i do okruhu osob, které jsou účastny důchodového pojištění, a to prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění. Tento druh náhradní doby pojištění se bude hodnotit, obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, v rozsahu 80 %.
Legislativní proces zavedení nové dávky je teprve na počátku. Obdobná dávka je již v řadě okolních států s úspěchem zavedena. Ovšem je třeba zvážit i finanční stránku a dopad do státního rozpočtu. Vedle výše výdajů na otcovskou je tu i souběžné snížení výběru pojistného na sociální zabezpečení, snížení výběru zdravotního pojištění, výběru daní z příjmů fyzických osob a navýšení správních výdajů nositelů pojištění (tvorba tiskopisů, personální a materiální vybavení, náklady na výplatu dávky atd.).
Úprava ošetřovného
U ošetřovného navrhují zákonodárci rozšířit případy poskytování ošetřovného u vymezeného okruhu příbuzných i v případech, kdy není splněna podmínka společné domácnosti. Důvodem je poskytnutí pracovního volna z důvodu krátkodobého ošetřování nebo péče člena rodiny a kompenzace ušlého příjmu v důsledku nutnosti přerušení výdělečné činnosti z důvodu náhlé potřeby ošetřování. Nově by tak měli nárok na ošetřovné zaměstnanci při ošetřování přímých potomků a předků; tedy jejich rodičů, prarodičů, dětí, vnoučat, pravnoučat, atd. Nebude se však jednat například o sourozence nebo tchána a tchyni ošetřované osoby.
Sirotčí důchody
Cílem úpravy sirotčích důchodů je zlepšení sociální situace sirotků tím, že bude zavedena další alternativní možnost vzniku nároku na sirotčí důchod v případech, kdy by podle současné právní úpravy nárok na tento důchod nevznikl z důvodu, že zemřelý/zemřelá nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na „vlastní“ invalidní důchod (úmrtí se fiktivně považuje za den vzniku invalidity).
Související úpravy zákoníku práce
Protože se u ošetřovného navrhuje zrušit podmínku společné domácnosti pro nárok na ošetřovné u všech osob, které pečují o osoby v příbuzenské linii přímé, dochází ke změně § 39 zákona o nemocenském pojištění. Současně se tato změna promítne v ustanovení § 191 zákoníku práce. Zaměstnavatel bude mít povinnost poskytnout pracovní volno zaměstnanci z důvodu ošetřování člena rodiny žijícího nejen ve společné domácnosti, ale i dalších osob uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění.
V ustanovení § 192 zákoníku práce se navrhuje řešení případného souběhu otcovské a náhrady mzdy. Pokud by byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, nebude se mu náhrada mzdy vyplácet, pokud současně náleží dávka otcovské poporodní péče.
ČLÁNKY DO MAILU