Otestovali jsme, co pro podnikatele udělají politici. Až na výjimku nic

11. 9. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 258398
Komunální volby klepou na dveře. Partaje se předhánějí ve slibech, v kampaních utrácejí miliony. Víme, které strany to s podporou podnikání myslí vážně.

U každé strany jsme vybrali na webu kontaktní osobu pro konkrétní region. Bydlí u vás moje maminka, bohužel na ni nemám čas, jak bych si přál. Podnikám, většinu času trávím na montážích v cizině. Zrovna příští týden odjíždíme s partou do Švédska, vysvětluji coby podnikatel.

Cílem je vyzkoušet, jak ve stranách, které se ucházejí o naši voličskou přízeň, zareagují na nabídku finanční podpory. A jako správného obchodníka mě pochopitelně zajímá i co za to: Jako podnikateli mi nedá, abych se nezeptal – máte i nějaký program pro své podporovatele, můžu počítat taky já s nějakou pomocí, kdybych ji třeba v budoucnu potřeboval?

Kdo by nechtěl peníze?

Budete se divit, ale jsou i strany, které o příspěvek, který by mohly využít třeba na kampaň, zájem nemají. A jsou to ty, od kterých ani nečekejte žádnou podporu jako podnikatel. Svému štědrému příznivci se ani neobtěžovaly odepsat.

Možná ještě víc překvapí, které strany to jsou. I když mne to tedy nepřekvapuje: přijde mi spíš logické, že lépe fungují menší strany, pro které je každá podpora dobrá, než ty velké, které mají rozvětvený aparát a na jednom hlasu jim až tolik nezáleží. I když minimálně v případě občanských modroptáků už neplatí ani to.

ANO

Ano… Tvrdí, že makají, ale jejich středočeská krajská manažerka Pavlína Kuncová nepracuje. Určitě z ní bude mít radost její šéfka Jaroslava Jermanová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny proslulá brilantním řízením zasedání poslanců. Že politické hnutí Ano nepotřebuje peníze, to je jasné, šéf šéfů Andrej Babiš jich má přeci miliardy. A podporu si podnikatelé nezaslouží – kontroly na ně!

Čtěte více: Babišova republika: Čtěte, co všechno Babiš vlastní a kam až sahá jeho moc

ČSSD

Čekat jiný výsledek od sociálních demokratů by také bylo naivní. Levicová strana sice podnikatele podporuje, kdykoli potřebuje utržit nějaké hlasy, ale copak byste od ní spravedlivě mohli čekat opravdovou podporu? Pokud v Pardubicích neuspěje kandidát na primátorské křeslo Vladimír Ninger, ředitel Chrudimské nemocnice, místní tajemnice Pavlína Mazuchová mu určitě vysvětlí, že podnikatelé by ho beztak nevolili, ani kdyby se strana růže přetrhla.

ODS

Jestli v dnešní době ještě reálně existuje Občanská demokratická strana, o tom se mohou politologové přít donekonečna. V pražské Hostivaři ale nejspíš nejen modří už vědí, že čas ptáků je pryč. Oblastní manažerka Michala Vaňková na mail také nijak nereagovala. Přitom dříve se právě tato strana ráda pasovala do role podpory podnikání. I na kandidátní listině Prahy 15 se k profesi podnikatele hlásí šest lidí z celkem jednatřiceti zájemců o post v městské radě.

Starostové a nezávislí

A poslední z těch, kdo o podporu podnikatele nemá zájem, je jihočeská organizace hnutí Starostové a nezávislí. Českobudějovický tajemník Michal Novák by přitom o významu komunikace mohl vědět hodně: nejenom proto, že je krajským sekretářem STANu, ale i ředitelem poradenské firmy podnikající v oblasti projektového managementu.

Pomoc, volič

Závěr si udělejte sami. Je to ale stejné, jako by podnikatel investoval peníze do reklamy – a když se na něj obrátí zákazník, který chce nakupovat, obchodník stáhne rolety, zavře krám a před potenciálním kupcem uteče zadními dveřmi. Je to možná na první pohled divné a v době probíhající kampaně dokonce absurdní, ale strany v naší zemi prostě nejsou zvyklé komunikovat s voliči.

Politické strany neumí komunikovat, to je stará známá věc. Ignorování potenciálních drobných dárců je ale poměrně absurdní věc. Je to zřejmě důsledek toho, že v Česku jsou strany zvyklé jen na opravdu velké příspěvky,  říká marketér Michal Halmeš. Je to úplně jiná situace než třeba ve Spojených státech, dodává.

Čtěte také: Jak chtějí politici zastupovat české podnikatelské zájmy v Bruselu

Něco za něco

Co by tak asi podnikatel mohl od strany chtít? Možná vás něco takového napadlo. U nás se přeci „kšefty“ dojednávají v zákulisí, jak se někdo může veřejně ptát, co za své peníze dostane? Nám ale nešlo o to nachytat někoho na švestkách. Právě v USA by nikomu podobná otázka nepřišla ani trochu divná. A proč by vlastně podnikatel za své peníze nemohl legálně chtít i nějakou protislužbu?

Většina ostatních oslovených stran (TOP 09, Změna pro Liberec, což je v testovaném regionu kandidátka podporovaná Stranou zelených, Komunistická strana Čech a Moravy, politické hnutí Pro Prahu Zbyňka Passera a Svobodní) na nabídnutou podporu reagovala s potěšením, podnikateli sdělila, za jakých podmínek může straně peníze poslat – za finanční příspěvek ale sama nic nenabídla.

Až na dvě výjimky. Našim příznivcům se vždy snažíme v rámci legálních možností pomoci, například zajistit informační setkání s našimi zástupci v obcích, městech nebo na ministerstvech, píše Karla Vaculínová, krajská tajemnice KDU-ČSL ve Zlíně.

Podobně uvažují i v České pirátské straně. Naši zastupitelé jsou vždy otevření komunikaci. Pokud budete řešit problém, který je v jejich působnosti, tak vám rádi pomohou. V případě potřeby také bezplatně poskytujeme právní služby, uvádí Michaela Krausová, předsedkyně místního sdružení Pirátů v pražském Radotíně. Jako třešničku na dortu nabízí i pomoc s výpalným pro OSA, pokud provozujete hudbu třeba v restauraci. Nabízíme kolekci svobodné hudby nebo zavedení alternativního radia Jamendo, kde je poplatek několikanásobně nižší, vysvětluje radotínská šéfpirátka.

Nevím, jak vy, ale tak si představuji komunální politiku. Za svoji podporu něco chci – nemusí to přeci být hned kmotrovské kšeftaření.

Vyplatí se to vůbec?

Ostatně ani stát není v tomto případě proti – legálně nabízí nižší daně výměnou za podporu politické straně. Fyzická osoba si může hodnotu daru odečíst ze základu pro výpočet daně, pokud celková hodnota darů v daném roce přesahuje dvě procenta základu daně poplatníka nebo činí aspoň tisíc korun, nabízí pohled platných daňových předpisů Simona Bendová provozující účetní kancelář 1účto.cz.

Fyzickou osobou zákony myslí i živnostníka (osobu samostatně výdělečně činnou). Od daňového základu je možné takto odečíst maximálně desetinu hodnoty základu daně. Právnická osoba má nárok na odečtení hodnoty daru od základu daně, pokud jde o dar ve výši aspoň dvou tisíc korun. Základ daně je možné v případě firmy snížit nejvýš o pět procent základu daně, dodává účetní.

Autor článku

Většinu profesního života je rozkročený mezi obchodem a marketingem či jako psavec, ať už jako novinář, jako bloger nebo jako copywriter.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).