Otevírá se stále více farmářských obchodů. Čím jsou tak zajímavé?

Farmáři stále více podléhají kouzlu kamenných prodejen. Jdou zcela opačným směrem, než jakým se ubírá obchod jako takový. Stále více zboží se prodává na internetu. Farmáři se před několika lety objevili na veřejných prostranstvích a založili tradici farmářských trhů. Teď mnoho z nich dává přednost klasické prodejně. A proč? Důvodů je celá řada.

Kamenná prodejna má pochopitelně také své nedostatky, ale farmáři, kteří se do nich nastěhovali, si je nemohou vynachválit. Na prvním místě je to určitě pracovní doba, otevřeno může být každý den po celý rok. Není třeba se ohlížet na počasí. V prodejně najdete všechny potraviny vždy na jednom místě a pod jednou střechou. Nemusíte proto stát v několika frontách jako na trhu. Navíc není potřeba čekat, až dorazí váš oblíbený farmář. V obchodě je naopak vše připraveno a čeká, až přijdete vy, popisuje jednu z výhod obchodu Pavla Kešnerová, majitelka obchodu Farmářský dvorek.

Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Mezi ty nejzákladnější patří například to, že trhy se nekonají každý den a zemědělec tak vlastně vydělává jen tehdy, když se trh koná. Pochopitelně se dají objíždět různá místa, ale pak už je to časově i finančně více náročné. Z farmáře se stává cestovatel po kraji, který jen do kola staví stánek, vyrovnává zboží, nakládá a vykládá auto a svůj život tráví na cestách. Prodej na tržišti ovlivňuje také počasí. Lidé prostě v deštivém počasí raději zůstanou doma a za svým farmářem vyrazí jen ti nejotrlejší. Dalším problémem je sezónnost tržišť. Farmář by své brambory, maso nebo vejce mohl klidně prodávat i v únoru, ale není kde. Trhy se konají jen od jara do podzimu. A v neposlední řadě jsou farmáři od některých tržnic odrazováni podvodníky. Překupníků zboží, kteří nakoupí v supermarketech, a pak tento sortiment prodávají s velkou přirážkou jako vlastní produkty, je celá řada.

První vlastní obchod jsme v centru Prahy otevřeli už na podzim roku 2010. Byla to vůbec první farmářská prodejna v republice. Přemýšleli jsme, jak si zajistit odbyt zboží i mimo sezónu trhů a kamenná prodejna se ukázala být tím nejlepším řešením. A to i z toho důvodu, že se v ní mnohem jednodušeji skladují jogurty, sýry nebo mléko, říká František Němec z farmy rodiny Němcových na Vysočině.

Farmářské prodejny se také vyznačují mnohem větší nabídkou sortimentu. Většinou se jedná o výrobky v biokvalitě nebo speciální potraviny. Výběr je navíc tak široký, abyste tu mohli pořídit kompletní rodinný nákup potravin, zatímco trhy a většina malých farmářských prodejen jsou pořád spíš jen doplňkem k běžným nákupům. Takže další výhodou je i to, že zákazníkům šetříme čas, ušetří si obíhání mnoha prodejen, vysvětluje David Kukla, zakladatel řetězce Sklizeno. Trhovci navíc mívají problém prodávat chlazené zboží. Část z nich to sice vyřešila pojízdnými prodejnami, ale stále je tato možnost jen omezená. V tom má kamenná prodejna výhodu.

Konkrétně koncept Sklizeno obsahuje dvě prodejní linie. Prodejny Sklizeno-opravdové jídlo nabízejí českou lokální produkci a Sklizeno-foodie market nabídku navíc rozšiřuje o kvalitní potraviny především ze západní Evropy. V první variantě jde čistě o produkci lokální a nabídka zboží se liší podle regionu, umístění obchodu i preferencí vedoucích prodejen. Část sortimentu je ale pro všechny prodejny stejná. Jsou to většinou trvanlivější potraviny, například marmelády, vyzrálá masa a koření. Sklizeno se současně netají plány na vlastní produkci potravin, ke které má pomoci podílnictví v Agrodružstvu v Miroslavi na Znojemsku.

V druhé variantě obchodu pak páteří nabídky také zůstávají lokální potraviny, ale nabídka je navíc doplněna o kvalitní zahraniční produkci. Na pultech najdou zákazníci evropské regionální speciality jako je pravý parmazán, prosciutto, jamon serrano, francouzské paštiky nebo třeba výběrové olivové oleje, uvádí David Kukla.

Ne každý je rozený prodavač. Aby se člověk mezi zkušenými trhovci uchytil, musí zaujmout nejen svým zbožím, ale také svým vystupováním. Být ochotný, komunikativní, průbojný. Farmáři na trzích většinou prodávají své vlastní zboží. A pokud jim vlastosti dobrého obchodníka chybí, lidé jejich stánek míjí. Ti, kteří nestojí o to stát se trhovci, proto rádi volí variantu obchodování s prodejnou. Zboží předá a už se o jeho prodej víc nestará. Mnoho dodavatelů také nemá personální kapacity, aby mohlo nárazově prodávat na trzích. A funguje to i naopak. Pokoušeli jsme se přispět do našeho obchodu vlastními výrobky, především pečivem, ale po nějaké době jsme pochopili, že pokud chceme dobře dělat obchod s kvalitními službami, nemůžeme se zaměřovat ještě na výrobu. Proto se snažíme vybírat na trhu to nejlepší a nejchutnější a podporovat ty šikovné tím, že jejich zboží propagujeme v našem obchodě ke spokojenosti našich zákazníků, vysvětluje Pavla Kešnerová.

Personální otázka je zvlášť pro malé producenty tou největší překážkou. Není možné současně pěstovat zeleninu, chovat kozy a denně objíždět trhy, aby se alespoň něco prodalo. Řešením je najmout si člověka na prodej. Když se k tomu ale připočte veškerá související logistika a pronájem stánku, není to zase tak výhodné, jak se může zdát.

Kamenné prodejny si ale farmáři mohou dovolit držet jen ve větších aglomeracích. Rozhodující se samozřejmě potenciál zákazníků. Do menších měst a obcí pak někteří z nich zajíždí s pojízdnými prodejnami. Na to sází například projekt Mléko z farmy Stanislava Němce a Jana Millera. Svými distribučními chladícími vozy obsluhují na několika trasách hned tři regiony, Prahu, Středočeský a Královéhradecký kraj. Výhodou našich mlékárenských produktů je, že se nemusí nikam daleko převážet, a tak se dostanou k našim zákazníků prakticky během jednoho dne od nadojení mléka. Selské mléko navíc neprochází odstřeďováním, což je další důvod, proč si na rozdíl třeba od trvanlivého mléka uchovává chuť, vůni, přirozený obsah smetany a vitamínů rozpustných v tucích. Mléko pouze pasterujeme, aby jej nebylo nutné před konzumací převářet, říká producent Jan Miller. 

Dodávky s mléčnými výrobky se po příjezdu ohlašují zvuky zvonů a kravským bučením. Kromě pravidelných zastávek podnikatelé nabízí při vyšší objednávce také individuální rozvoz. Jednoduše a výhodně nakupovat proto mohou například zaměstnanci firem, kteří se mezi sebou dohodnou a jsou schopni udělat nákup za minimálně 1000 korun. Nakoupit pak mohou přímo v areálu své firmy třeba během obědové pauzy.

Farmáři se snaží k zákazníkům dostat i po internetu. Nejznámějšími projekty, které si dříve konkurovaly a teď jsou spojené, byly Nalok a Najdi si svého farmáře. Za webovými stránkami Nalok.cz opět stojí František Němec a snaží se dát dohromady databázi zemědělců prodávajících své produkty napřímo. Zákazníci pak u nich nakupují čerstvé produkty levněji, farmáři zase mají vyšší zisk, než kdyby prodávali do velkoobchodu, protože odpadávají obchodní marže. Pravdou ale je, že prodej farmářských produktů online se příliš nechytl. Na to jsou klasické farmářské trhy a osobní prodej, na kterém jsou založeny, příliš silným argumentem a lákadlem. Web proto slouží skutečně jen jako databáze, v níž si zájemce může vyhledat nejbližší trh, kamennou prodejnu nebo přímo farmáře.