Mezi základní svobody patří v Evropské unii volný pohyb osob, a to mimo jiné za účelem práce nebo podnikání. Týká se to nejen samotné Evropské unie, ale také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. Pro cizince z jiné členské země by měly pro práci a podnikání platit stejné podmínky jako pro domácího občana. Pro občany České republiky, která do Evropské unie vstoupila roku 2004, platila a platí v rámci některých členských zemí přechodná období. Své pracovní trhy občanům Česka otevřely například Irsko, Velká Británie a Švédsko, Finsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko, Itálie, některým profesím Belgie a nejnověji – u příležitosti svého předsednictví Evropské unii – také Francie. Nejzazším termínem pro otevření pracovních trhů je rok 2011, kdy zřejmě jako poslední otevřou své pracovní trhy Rakousko a Německo.
Problém? Záleží na oboru podnikání a velikosti
Základem volného pohybu osob je podle Ministerstva práce a sociálních věcí právě volný pohyb pracovníků. Také podnikatelé spojují otevírání pracovních trhů především s problémem náboru nových zaměstnanců. Ti kvalitní a schopní se totiž mohou poohlížet po lépe placené práci v zemích Evropské unie. Záleží ale na tom, v jakém konkrétním oboru podnikatel pracuje, případně jak velkou má firmu. Například velké problémy způsobuje otevírání pracovních trhů v cestovním ruchu. Živnostník, který má několik zaměstnanců, se zase spíš než meditacím nad personální politikou oddává získávání zakázek.
Podnikatel.cz doporučuje Živnostenské podnikání
Živnostenský zákon je od 1. července 2008 dotčen řadou systémových změn, které zjednodušují všeobecné podmínky pro vstup do živnostenského podnikání, snižují administrativní zátěž podnikatele při styku se živnostenskými úřady; novela dále snižuje počet živností, u nichž je vyžadována odborná způsobilost; průkazy živnostenského oprávnění se nahrazují výpisem z živnostenského rejstříku; zvyšuje se počet kontaktních míst (živnostenských úřadů). Více o knížce.Cestovní ruch – personální krize
Podle Tomia Okamury, člena prezidia a mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má otevření pracovních trhů v rámci Evropské unie na oblast cestovního ruchu zásadní a negativní vliv. Především restauratéři a hoteliéři trpí totálním nedostatkem pracovních sil, je nedostatek kuchařů i číšníků, jelikož jich mnoho odešlo pracovat na západ a jiní kvalitní nejsou,
popisuje Okamura pro business server Podnikatel.cz. Velice těžko podle něj shání nové kvalitní pracovní síly cestovní kanceláře a agentury. A pociťují to i na nákladech, protože firmy utratí za personální inzerci mnohem vyšší částky než před pěti lety. Na jedno místo se dříve hlásilo 20 uchazečů, nyní třeba jen 5 a z těch se správný vybírá velice těžko,
upozorňuje Okamura. Podle něj v domácím cestovním ruchu začíná být skutečný nedostatek kvalifikované pracovní síly. Zaměstnavatelé tak zaměstnávají cizince, a to především z východu. Ani ti však, tvrdí Okamura, nedokáží nedostatek vhodných pracovníků nahradit. Navíc neumí česky a často ani základy anglického jazyka. Řešení personální otázky v cestovním ruchu navíc komplikuje, že čeští potenciální zaměstnanci dostanou v Česku menší plat než v Německu nebo jiných zemích Evropské unie.
Pracovněprávní legislativa na serveru Podnikatel.cz
Oblast, kde to ve větší míře pomohlo, v cestovním ruchu neznám,
odpovídá Okamura na otázku, jestli alespoň někde je přínos otevírání pracovních trhů kladný. Pozitivní je snad jen to, že díky otevření trhu mohly některé nejluxusnější pražské restaurace zaměstnat jednoduše na post šéfkuchaře Itala či Francouze,
dodává. Čtěte více: Co všechno je nutné splnit při zaměstnávání cizinců?
Malí podnikatelé a živnostníci řeší hlavně zakázky
Odchod vhodných zaměstnanců za většími platy spojuje s otevíráním pracovních trhů také Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Faktem ale zůstává, že český člověk zatím má problém dojíždět za prací 50 kilometrů, natož aby jel pracovat například 300 kilometrů do Německa,
myslí si na druhou stranu Danda. Obecně pro české malé a střední podnikatele či živnostníky nemá otevírání pracovních trhů zásadnější význam. Možná jen to, že můžeme zaměstnávat Bulhary a Rumuny. To má ale háček v jejich kvalitě a kvalifikaci,
dodává. Čtěte více: Zaměstnávat lze i cizince, jak ale na to?!
Malý živnostník se tímto až tak nezabývá a ten, který má zaměstnance, se stará spíše o to, aby měl pro své zaměstnance práci – zakázky, personální politika je mu na obtíž,
odpovídá Danda na otázku business serveru Podnikatel.cz, jestli má volný pohyb pracovníků v rámci Evropské unie vliv na to, jak podnikatelé přemýšlejí o své personální politice.
Čtěte více o pracovněprávní problematice na serveru Podnikatel.cz
Zaměstnanci nejsou jen evropským tématem
Na nedostatek pracovních sil si podnikatelé stěžují už více než rok. Čtěte více: Hospodářská expanze přináší nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rok 2008. Ve znamení úbytku pracovních sil a zvýšené inflace
Otevírání pracovních trhů ovšem není jen záležitostí Evropské unie. Otevření pracovního trhu jako cestu k řešení nedostatku pracovníků zvolila také třeba Austrálie. Ta cizincům otevřela svůj trh v únoru 2008. Ctěte více: Nedostatek pracovníků trápí také firmy v Austrálii