Ověřili jsme plnění předvolebních slibů vládních stran. Výsledek? Tristní

Když se na jaře roku 2010 blížily volby do poslanecké sněmovny, oslovil server Podnikatel.cz nejsilnější politické strany s dotazníkem, které změny budou po volbách prosazovat. Otázky se především zaměřovaly na podmínky pro podnikání, různé daně a pojistné a důchodovou reformu. Od voleb uplynuly více než dva roky a vláda je už za polovinou svého mandátu. Podívali jsme se proto na plány vládních stran (ODS, TOP 09 a VV) před volbami, které se týkaly podnikání, a porovnali je s tím, co vláda skutečně navrhla a přijala.

Jaké návrhy měly strany pro podnikatele

První otázka dotazníku se zabývala tím, jaké sekce předvolebního programu se zaměřují na podnikatele a co v této oblasti strany plánují. ODS uvedla, že chce prosadit daňové prázdniny pro živnostníky, kteří vytvoří nové pracovní místo, vratku DPH z faktur po splatnosti, státní garance odstupného pro nově vytvořená pracovní místa, slevy na sociálním pojištění u těch, kteří to opravdu potřebují. Dále jde o podporu částečných úvazků, zabránění zvýšení daní a odvodů, zachování výše daňových paušálů a odpisů, a další opatření, doplnil serveru Podnikatel.cz Martin Kupka, tehdejší mluvčí ODS.

TOP 09 odpověděla obecně ve smyslu, že stát by měl jen stanovat mantinely pro podnikání, nechat firmám a OSVČ dostatečnou svobodu a co nejméně jim v jejich činnosti vadit. Věci veřejné (VV) odpověděly asi nejobšírněji, z konkrétních kroků prosazovaly platbu odvodu DPH až po zaplacení, daňovou amnestii, zavedení jednoho správního místa, částečně uvolnění pracovního trhu a zásadní změny zákona o veřejných zakázkách, elektronické aukce či centrální nákup.

Čtěte také: Dohoda o provedení práce 2012

Realita

Z výše zmíněných návrhů skutečně vláda schválila jen změnu zákona o veřejných zakázkách a zavedení jedno inkasní místo (JIM). U JIM navíc není jisté, kdy nakonec skutečně vznikne, jelikož zákonodárci odložili účinnost příslušného zákona až na rok 2014. Místo podpory částečných pracovních úvazků došlo spíše k opaku, kdy se zavedlo pojistné i z dohod o provedení práce. O motivaci na zakládání nových pracovních míst si podnikatelé mohou nechat zdát, platí stejná úprava jako v roce 2010. Ostatní návrhy, například daňová amnestie nebo daňové prázdniny, vláda ani neřešila.

Daně z příjmů fyzických a právnických osob

Druhá várka otázek se týkala daní z příjmů fyzických a právnických osob a konceptu superhrubé mzdy. Zvýšit daň z příjmů právnických osob neplánovala žádná strana. Co se týče fyzických osob, jediné Věci veřejné navrhovaly zavést progresivní daň pro nejvyšší příjmové skupiny, konkrétně 25 % pro příjmy cca nad šestinásobek hrubé měsíční mzdy (cca 145 tisíc korun). Dále chceme zavést tzv. daňovou asignaci, a to konkrétně pro vyšší příjmové skupiny s 25% daňovou sazbou, které se budou moci rozhodnout, kam chtějí dát 2 % ze svých příjmů (církve, sport atd.), uvedl serveru Podnikatel.cz Radim Vysloužil, který v té době působil jako finanční manažer VV. 

Ostatní dvě vládní strany se shodovaly v tom, že snižovat daňovou zátěž fyzických osob sice nebude možné, ale že jakékoli návrhy na její zvyšování rozhodně nepodpoří. Všechny strany pak jednotně tvrdily, že hlavní jejich cíl tvoří zjednodušení a zpřehlednění daní.

Realita

Zatímco daň z příjmů právnických osob se opravdu nezměnila, ideály okolo daně z příjmů fyzických osob vzaly za své. V tomto roce totiž parlament na základě návrhu ministerstva financí přijal zákon, který od příštího roku zavede tzv. “solidární” sedmiprocentní daň pro lidi s příjmem nad cca sto tisíc korun, zruší stropy na zdravotní pojištění a omezí výdajové paušály pro OSVČ.

Čtěte také: Víme, o kolik porostou daně v dalších letech. Připravili jsme přehlednou tabulku

Nový koncept daně z příjmů fyzických, který počítá se zjednodušením systému, sice ministerstvo v souvislosti se vznikem JIM schválilo, účinnost zákona je však odložena.

Zvýšení odvodů pro OSVČ

Další otázka byla zcela konkrétní a mířila na postavení OSVČ a zvyšování jejich odvodů na sociální pojištění, o kterém tehdy uvažovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Všechny vládní strany se ve vzácné jednotě shodly, že se staví rozhodně proti. Vesměs pak dodávaly, že jejich postoj se týká jakéhokoli zvyšování daňové zátěže pro OSVČ. TOP 09 nesouhlasí s jakýmkoliv zvyšováním odvodové povinnosti živnostníků. Zejména v současné ekonomické situaci, kdy je potřeba podporovat rozvoj drobného podnikání, by to byl krok podvazující ekonomický růst, potvrdil v té době serveru Podnikatel.cz například Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09.

Realita

Kromě omezení výdajových paušálů, ke kterému dojde v příštím roce v ruku v ruce s dalším zvyšováním daní (viz předchozí otázka), zahájilo MPSV právě pod taktovkou nynějšího ministra Jaromíra Drábka křížové tažení proti švarcsystému.

Čtěte také: Také červenec nahrával udáním v případě švarcsystému. Víme, kolik jich bylo

Vzhledem k nejasné právní úpravě a tvrdému přístupu inspekce práce se řada OSVČ i firem, přestože zákon neporušují, v současnosti kontrol obávají a sporné obchodní spolupráce raději ruší. 

Oblast DPH

Kapitolou sama pro sebe se stala oblast DPH. Vládní koalice tvrdila, že sazby daně chce ponechat a naopak chce firmám pomoci při placení. Například TOP 09 chtěla upravit výběr DPH tak, aby nepoškozovala firmy, které musí platit DPH z dlouhodobě nesplácených pohledávek od obchodních partnerů v insolvenci. ODS měla v programu navíc vratku DPH z faktur po splatnosti a Věci veřejné hodlaly podpořit platbu odvodů DPH až po zaplacení.

Realita

DPH už jednou vzrostlo a od nového roku vzroste znova. Vláda navíc prosadila tuzemský revers-charge (přenesení daňové povinnosti) i na stavební a montážní práce a zavedla omezené ručení za nezaplacenou daň dodavatelem. 

Čtěte také: Jak na režim revers charge u DPH?

Aby toho nebylo málo, v lednu 2013 by měla nabýt účinnosti další novela, která kromě zmíněného zvýšení samotné daně rozšiřuje ručení za nezaplacenou daň. Půjde o případy, kdy odběratel obchoduje s nespolehlivými plátci nebo s plátci, jejichž účty nenajde na webu České daňové správy. 

Důchodová reforma

Poslední otázka dotazníku se týkala důchodové reformy. Bez výjimky všechny vládní strany tvrdily, že reforma se musí udělat. ODS i TOP 09 tak chtěly učinit pomocí přesunu části pojistného do důchodových fondů. VV místo toho plánovaly vytvoření důchodového účtu, jehož zřizovatelem a garantem bude stát. Na tento účet měly být přesunuty 4 procentní body z celkového pojistného.

Realita

V oblasti důchodové reformy v podstatě splnily (větší dvě) vládní strany své sliby. Od příštího roku budou moci lidé vstoupit do druhého pilíře, vyvést do něj tři procenta z pojistného a připlatit k němu další dvě procenta hrubé mzdy “ze svého”.

Čtěte speciál Důchodová reforma

Přestože řada odborníků konkrétní formu důchodové reformy kritizuje, musíme vládním stranám nechat, že i takovouto formou důchodové reformy splnily své sliby.

Foto: www.isifa.com