Publikovaná vyjádření k problematice odměňování při změně času se často liší. Předně je třeba vyjít z aktuálního nařízení vlády, a to pro rok 2017 až 2020.
Dne 27. října 2019 se ve tři hodiny ráno posouval čas o jednu hodinu dozadu. Většina z nás si o hodinu déle přispala. Ovšem byli i tací, kterým změna času přinesla o hodinu delší noční směnu. Jak se posun času projeví v jejich odměňování?
Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021
Změna „zimního“ času na letní a naopak ovlivňuje nejen lidský organismus, zasahuje také do délky pracovních směn. Ve skutečnosti se o zimní čas nejedná, jde o čas středoevropský. Na jaře se mění na čas letní a na podzim se navrací k původnímu, středoevropskému. Zaměstnanec tak odpracuje buď o jednu hodinu méně, nebo o jednu hodinu více. Čtěte také: Změna času a podnikání? Sjednocení se zeměmi Evropy je nutné, míní podnikatelé
Při odměňování se postupuje dle nařízení vlády ministerstva práce a sociálních věcí. Předchozí nařízení vlády pro léta 2012 až 2016 řešilo oblast odměňování jediným odstavcem, ze kterého nejdůležitější byla (pro mnohé matoucí) věta, že zkrácení ani prodloužení pracovní doby nemá žádné dopady v oblasti odměňování práce. Na rozdíl od současného nařízení vlády, které je z tohoto pohledu obsáhlejší.
Nařízení vlády č. 363/2016 Sb., o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 popisuje v ustanovení § 3 vliv zavedení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu.
- (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2017 až 2021 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší.
- (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2017 až 2021 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší.
Na přesčas za o hodinu delší směnu zapomeňte
Nařízení vlády v podstatě říká, že zaměstnanci pracující v nočních směnách se stanovenou týdenní pracovní dobou na 40 hodin týdně při změně času odpracují 39, nebo naopak 41 hodin. Kratší pracovní směnu nemusí tito zaměstnanci napracovat, při delší pracovní době naopak nejde o práci přesčas. Čtěte také: Blíží se přechod na letní čas. Víte, jak odměnit zaměstnance po kratší směně?
Stanovená pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, je v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší. Jestliže připadne do pracovní směny konec letního času, je stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v této směně v důsledku ukončení letního času o jednu hodinu delší. O přesčas se jednat nemůže. Zaměstnanec nastoupí pracovní směnu například ve 22 hodin a odchází následující den v 6 hodin ráno při zavedení letního času a stejně tak i při jeho skončení.
Ke změně času dochází vždy ze soboty na neděli posunem vpřed ze druhé hodiny na třetí, nebo naopak posunem vzad ze třetí hodiny na druhou. Mzdové důsledky změny času se tak týkají jen zaměstnanců pracujících o víkendech a v nočních směnách a projeví se odlišně podle toho, zda jsou odměňováni měsíční nebo hodinovou mzdou. Jak již bylo vysvětleno, příplatek za přesčas při změně času nepřísluší. Na příplatky za noční práci či práci v sobotu a neděli zaměstnanci naopak nárok mají. Oba tyto příplatky se zaměstnancům vyplatí, a to při zavedení letního času o jednu hodinu méně a při jeho ukončení, tj. při návratu k středoevropskému času, o jednu hodinu více. Hodina, kterou zaměstnanec odpracuje (případně neodpracuje), se rovněž projeví při stanovení průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Čtěte také: Novely zákoníku práce: Dočkáme se slibovaných změn?
1. Zaměstnanci odměňovaní sjednanou, stanovenou nebo určenou sazbou za každou hodinu práce, tj. hodinovou mzdou
Mzda zaměstnanců, kteří v týdnu skončení letního času odpracují směnu, bude vyšší než v obvyklých týdnech. Například zaměstnanci pracující v nepřetržitém pracovním režimu si v posledním říjnovém týdnu o jednu hodinovou sazbu přilepší. Tato hodina není přesčasem, nárok na příplatek za přesčas za tuto hodinu navíc nebude. Zaměstnanec dostane pouze příplatek za práci v sobotu a v neděli a příplatek za noční práci.
Na jaře bude situace opačná. V důsledku změny času odpracují zaměstnanci o hodinu méně, tuto hodinu nebudou mít zaplacenou. Neobdrží za ni ani příplatky.
2. Zaměstnanci odměňovaní pevnou částkou za určité období, zpravidla měsíční mzdou (platem)
U zaměstnanců odměňovaných pevnou měsíční mzdou, jejichž mzda není závislá na počtu odpracovaných dnů ani hodin v kalendářním měsíci, se odlišný počet odpracovaných hodin v okamžiku změny času na výplatní pásce neprojeví. Jejich měsíční mzda zůstane stejná. S výjimkou příplatků za práci v sobotu a neděli a příplatku za noční práci. Na příplatek za tuto hodinu práce navíc nárok samozřejmě mají.
Při přechodu ze středoevropského času na čas letí budou pracovat o jednu hodinu méně, avšak jejich měsíční mzda bude stejná, nekrátí se. Za neodpracovanou hodinu v důsledku změny času neobdrží zaměstnanci příplatky.
Výhled do budoucna
Ukončení pravidelného střídání času podpořil v březnu letošního roku Evropský parlament. Původně zvažovaný termín se odložil na rok 2021. Čekají nás tedy ještě minimálně tři změny času. Poslední změna se bude odvíjet od zvolené varianty daného státu. Členské státy si totiž budou moci určit, jestli chtějí trvale letní nebo středoevropský (zimní) čas. To by měly oznámit Evropské komisi do 1. dubna příštího roku. Kdo zvolí letní čas, toho čeká poslední změna 28. března 2021. Státy preferující středoevropský čas budou hodiny posouvat ještě 31. října 2021. U nás se zvažuje čas středoevropský.
Změna času ještě nastane:
- v roce 2020 dnem 29. března,
- v roce 2020 dnem 25. října,
- v roce 2021 dnem 28. března.
- v roce 2021 dnem 31. října (?).
ČLÁNKY DO MAILU