V rámci zrychleného legislativního procesu je schvalován zákon o prominutí pojistného placeného zaměstnavatelem.
Co se dozvíte v článku
Celý název nového právního předpisu zní: Zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při pandemii v roce 2020.
Aktuálně byl vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. O jeho dalším osudu budeme informovat, pokud projde ve znění schváleném Sněmovnou, bude vše vypadat následovně.
Antivirus a stávající podpora
Jedná se o další z forem pomoci zaměstnavatelům k udržení pracovních míst zaměstnanců. Již v měsíci dubnu spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí cílený program na podporu zaměstnanosti, a to v souladu s ustanovením § 120 zákona o zaměstnanosti. Jde o program Antivirus, který obsahuje dva druhy příspěvků na částečnou náhradu vyplacených náhrad mezd zaměstnancům. V režimu A jde o překážky v práci spočívající v karanténě zaměstnanců nebo uzavření či omezení provozu v důsledku krizových usnesení vlády a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví. V režimu B o překážky v práci na straně zaměstnavatele v souvislosti s nákazou COVID-19. Zejména vzniklé v důsledku překážek v práci na straně zaměstnanců u jejich významné části, výpadku vstupů produkce nebo omezení odbytu zaměstnavatele. Oba režimy budou fungovat (prozatím) do konce měsíce srpna.
Čtěte také: S vyúčtováním se opozdili o jediný den. Smůla, příspěvek Antivirus nebude
Nyní se spouští další forma příspěvku (prominutí pojistného), která by měla dle slov ministryně práce a sociálních věcí „pomoci nastartovat ekonomiku“.
Prominutí pojistného
Mnoho zaměstnavatelů se díky propadu tržeb dostává do potíží nejen s likviditou, ale i s pokrytím svých nákladů. Ne ve všech případech je vhodné využití částečné nezaměstnanosti s využitím příspěvku v režimu B. Některé provozy vyžadují stálou přítomnost zaměstnanců na pracovišti, přestože poptávka po službách či odbyt výrobků je aktuálně nižší.
Prominutí se týká pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel, bude realizováno snížením vyměřovacího základu. Pojistné se při splnění podmínek promine v měsících červen až srpen 2020. Podmínky se budou posuzovat za každý kalendářní měsíc zvlášť. Bude tedy možné prominout pojistné za všechny tři měsíce nebo jen v některých měsících.
Ovšem o prominutí pojistného nebudou moci požádat zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce (tj. územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, jejichž provoz je hrazen z rozpočtu zřizovatele, školské právnické osoby zřízené MŠMT či obcí a další). Dále poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud mají podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb v souvislosti s koronavirem. Opatření nebude ani pro zaměstnavatele, kteří nebyli ke dni 1. června 2020 daňovými rezidenty ČR, případně byli rezidenty jiného členského státu EU nebo EHS a nedosáhli většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období ze zdrojů z České republiky.
Zcela jinou formou pomoci zaměstnavatelům je snížení penále z pozdního odvodu pojistného. Tento zákon již prošel legislativním procesem. Více v článku: Snížení penále pro zaměstnavatele, změna v přehledech o výši pojistného
Podmínky prominutí pojistného
Zaměstnavatel bude mít nárok na prominutí pojistného „za zaměstnavatele“, jestliže:
- a) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50,
- b) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020,
- c) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
- d) odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a
- e) za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v České republice.
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu za daný kalendářní měsíc zaměstnavatel, který splní výše uvedené podmínky, nezahrne zaměstnance, jejichž pracovní poměr k poslednímu dni tohoto měsíce trvá (nebyl ukončen nebo zaměstnanec není ve výpovědi dle § 52 a) až c) zákoníku práce, tj. z organizačních důvodů). Ovšem pouze do výše 1,5násobku průměrné mzdy. V médiích je často zmiňována částka cca 51 700 Kč (a uváděla ji i sama ministryně práce a sociálních věcí).
Nakonec se vychází z jiného číselného údaje. Jak pro server Podnikatel.cz upřesnil Jan Brodský z ministerstva práce a sociálních věcí, průměrná mzda v roce 2020 je stanovená podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném a vypočítala se podle údajů uvedených v nařízení vlády č. 260/2019 Sb. Průměrná mzda činí 34 835 Kč, z toho 1,5násobek činí 52 253 Kč.
Zaměstnavatel tedy odvede pojistné za zaměstnance a případně i za zaměstnavatele. Podle situace: žádné pojistné, pojistné z vyměřovacího základu převyšujícího u jednotlivého zaměstnance 52 253 Kč, pojistné za zaměstnance, jejichž pracovní poměr netrval k poslednímu měsíci nebo byli ve výpovědi z organizačních důvodů a také z dohod zakládajících účast na nemocenském pojištění.
Tiskopis „Přehled o výši pojistného“ musí být podle návrhu zákona doplněn o snížený vyměřovací základ. Tiskopisy vydává Česká správa sociálního zabezpečení, která momentálně připravuje konečnou verzi nově upraveného formuláře.
Administrativa a kontrola
Celý postup je koncipován tak, že každý zaměstnavatel sám zhodnotí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí, určí objem snížení pojistného „za zaměstnavatele“ a uvede to v tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Správnost uplatnění této slevy bude následně kontrolována. Nepůjde však o náhodné či cílené kontroly. Kontrolovat se bude v rámci standardní kontrolní činnosti České správy sociálního zabezpečení, která je prováděna minimálně jednou za tři roky.
Prominutí pojistného v daňových souvislostech
Server Podnikatel.cz se zabýval i otázkou, jak prominutí pojistného ovlivní i další mzdové ukazatele. Například takzvané zastropování odvodu pojistného, superhrubou mzdu pro výpočet zálohy na daň, uvádění odvodu pojistného na potvrzení o příjmech pro zaměstnance pro daňové účely, zákonné úrazové pojištění, statistické výkazy. Pokud se požadují údaje o příjmech jednotlivých zaměstnanců nebo se z nich vychází (např. zastropování pojistného, výpočet pojistného na úrazové pojištění), k žádné změně nedochází. Při stanovení superhrubé mzdy se nepřihlíží k tomu, jestli si zaměstnavatel snížil nebo nesnížil za zaměstnance svůj vyměřovací základ. Pokud jde o statistické výkazy, musí ten, pro koho jsou vyplňovány, sdělit, jak mají být vyplněny,
objasnil Jan Brodský z MPSV.
K problematice se vyjádřilo rovněž ministerstvo financí. Návrh zákona počítá s tím, že zaměstnavatel bude prostřednictvím aktualizovaného přehledu o výši pojistného uvádět jednak vyměřovací základ stanovený obecným postupem, tj. bez přihlédnutí k navrhované úpravě a jednak snížený vyměřovací základ podle navrhovaného zákona. Podle zákona o daních z příjmů, platí, že při výpočtu základu daně u zaměstnance se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného. Uvedené ustanovení tak podle našeho názoru zahrnuje i situaci, kdy k tomuto snížení odvodu dojde fakticky v důsledku snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele,
vysvětlila Anna Fuksová z ministerstva financí. Z pohledu daně z příjmů se tedy prominutím pojistného za zaměstnavatele nic nemění.
V navazujícím článku okomentujeme ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a daňovými odborníky podrobně jednotlivé podmínky prominutí pojistného.
ČLÁNKY DO MAILU