Pomalu, ale jistě se blíží konec roku, a tak je důležité si připomenout veškeré daňové povinnosti, které se týkají daňových poplatníků. Fyzické osoby totiž nemají jen povinnosti spočívající v podávání daňového přiznání, ale pokud například získají příjem vyšší než 5 milionů Kč, může se na tento příjem vztahovat povinnost oznámení o osvobozených příjmech.
Co se dozvíte v článku
Oznamovací povinnost pro fyzické osoby
Zákon o daních z příjmů stanovuje povinnost dle § 38v oznamovat osvobozené příjmy u fyzických osob. Ustanovení zákona platí již od roku 2015 a týká se osvobozených příjmů. Dle zákona se oznamovací povinnost týká příjmu, který je od daně z příjmů osvobozen, ale převyšuje 5 000 000 Kč. Je nutné zdůraznit, že se příjem posuzuje jednotlivě.
Které příjmy podléhají oznamovací povinnosti
Oznamovací povinnost se plošně týká všech osvobozených příjmů, které zákon osvobozuje pro fyzické osoby v paragrafovém znění zákona o daních z příjmů, konkrétně potom osvobozené příjmy dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 zákona. Existují ale i výjimky.
Výjimkou z plošně vyjmenovaných jsou takové příjmy, které jsou pro správce daně dostupné a zjistitelné z rejstříků a evidencí. Jedná se o takové příjmy, ke kterým má správce daně přístup a jsou zveřejněné na úřední desce a tyto informace jsou zjistitelné pomocí dálkového přístupu.
Fyzické osoby tak nemusí oznamovat například osvobozený příjem z prodeje nemovitých věcí (rodinný dům, byt, pozemek a další), kdy je tento prodej zapsán do katastru nemovitostí České republiky.
Jaké informace se oznamují
Dle zákona o daních z příjmů se oznamují tři skutečnosti, a to výše příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Pozor na to, že se limit posuzuje u každého příjmu zvlášť.
Jako popis okolností se uvede například, že se jedná o prodej movité věci (např. prodej uměleckého díla). U data je potřeba dbát na to, pokud se jedná o dědictví, že za datum je považováno až nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.
Zákon o daních z příjmů dále uvádí, že pokud se jedná o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost pouze jeden z manželů.
Z informací uvedených na webových stránkách Finanční správy ČR se dále uvádí informace k příjmům, které jsou hrazeny ve splátkách. „Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav, resp. co a kdy je daným příjmem. Pokud je příjmem, který poplatník obdržel, splátka, posuzuje se pro oznámení vždy výše každé jednotlivé splátky (resp. jednotlivý příjem).“
Jak se oznamují osvobozené příjmy
Ačkoli není zákonem stanovená forma oznámení, Ministerstvo financí ČR vytvořilo tiskopis. Jeho použití je však nepovinné. Fyzické osoby tedy mohou nabytí osvobozených příjmů oznámit i volnou formou. Vzhledem k tomu, že se dle daňového řádu jedná o tzv. podání, může jej poplatník učinit písemně (v listinné formě nebo elektronicky), anebo ústně do protokolu.
Pokud se přeci jen rozhodnou tiskopis využít, naleznou tiskopis na webových stránkách Finanční správy ČR. Jedná se o tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“.
Jaké jsou termíny pro oznámení?
Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech koresponduje se lhůtou pro podání daňového přiznání, a to za to zdaňovací období, ve kterém došlo k obdržení příjmů. Pozor však na to, že lhůta platí i pro ty poplatníky, kteří své daňové přiznání nepodávají (tedy například zaměstnanci, kterým je provedeno roční zúčtování u zaměstnavatele).
Lhůta se tedy může pohybovat v rozmezí od tří do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období, v návaznosti na to, jakým způsobem je přiznání k daní z příjmů podáno. Pokud poplatník podává přiznání v listinné formě, je lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Při podání přiznání elektronicky se lhůta prodlužuje na čtyři měsíce po skončení zdaňovacího období. Pokud podá přiznání daňový poradce, prodlužuje se lhůta na šest měsíců po skončení zdaňovacího období.
Pokud se jedná o poplatníky, kteří daňové přiznání nepodávají, musí podat oznámení o osvobozených příjmech do tří měsíců po skončení zdaňovacího období dle § 136 odst. 1 daňového řádu.
Sankce za nesplnění povinnosti
Opomenutí oznámení osvobozených příjmů je poměrně krutě trestáno. Sankce jsou upraveny v § 38w zákona o daních z příjmů a jsou odstupňovány od 0,1 % po 15 % z částky neoznámeného příjmu.
Pokutu 0,1 % z částky neoznámeného příjmu dostane poplatník v případě, že splní povinnost oznámení dodatečně bez předchozí výzvy ze strany správce daně. Sankce ve výši 10 % z částky neoznámeného příjmu bude udělena poplatníkovi v případě, že splní oznamovací povinnost na základě výzvy ze strany správce daně v náhradní lhůtě. Pokud poplatník nesplní oznamovací povinnost ani v náhradní lhůtě, bude mu udělena pokuta ve výši 15 % z částky neoznámeného příjmu.
Zákon o daních z příjmů však stanovuje možnost prominutí pokuty, pokud k nesplnění povinnosti oznámení osvobozeného příjmu „došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“. O prominutí pokuty se žádá prostřednictvím žádosti.
Na pokutu se však vztahuje stejná lhůta jako pro stanovení daně. Pokud tedy uplyne lhůta pro stanovení daně za to zdaňovací období, ve kterém byl osvobozený příjem obdržen, není již možné dle zákona o daních z příjmů uložit poplatníkovi pokutu za nedodržení povinností.
ČLÁNKY DO MAILU