Těším se na znárodnění. Moji mini firmičku bude mít na starost nějaký propuštěný horník z OKD a mi bude jedno, že ničemu nebude rozumět. Budu chodit do práce na zahoukání a ne hodinu před, na fajront pustím vercajk z ruk a tradá na zahrádku. Ne jako dosud až v podvečer, až udělám papíry zametu a zabalím odpad na skládku. Taky budu moc konečně na někoho řvát když dojdou ochranné rukavice nebo na se šatně porouchá ohřívač, protože co mě to zajímá, že nebyl čas dát to spravit. Sem tam si trochu protáhnu polední přestávku, no co, stejně mě nemůže vyhodit, na to máme zákoník práce. Budu mít svý jistý a bude mi jedno jestli ten idiot sežene zakázku nebo budu na dílně jen houpat nohama. Jen ať solí!