Zatímco dnešní děti si mohou vybírat z velkého množství různých hraček a značek, v 70. a 80. letech 20. století vypadala situace jinak. Západní hračky se na tuzemský trh nedostávaly a děti si musely většinou vystačit s hračkami domácí nebo východní provenience. Přesto, nebo možná právě proto, se v té době zrodila jedna legenda, figurka Igráček. Jen málokdo v té době narozený se s nějakým Igráčkem ve svém dětství nepotkal. V novém tisíciletí to ale vypadalo, že se Igráčci stanou minulostí. V roce 2010 se jim nicméně podařilo vrátit v novém kabátě a děti si k nim už opět našly cestu.
Čtěte také: Kofola, Botas, Igráček. Socialistické retro značky dobývají český trh
První Igráček byl zedník
Figurku Igráčka “mají na svědomí” čeští designéři Jiří Kalina a Marie Krejchová a společnost IGRA, ve které oba tvůrci pracovali. “Otec” Igráčka Jiří Kalina se kromě designu věnoval i leteckému modelářství a také v něm slavil úspěchy. V roce 1960 získal druhé místo na mistrovství světa a o deset let později slavil dokonce vítězství. Jiří Kalina rovněž pokořil několik světových rekordů a v oboru leteckého modelářství patřil mezi světovou špičku. Na modelářských soutěžích se seznámil s Hansem Beckem, jenž vymyslel panáčka Playmobil. Právě západoněmecká figurka Playmobil se stala vzorem pro československého Igráčka.
Čtěte také: Přečtěte si a podívejte se, jak šel čas s Kofolou, oblíbenou českou limonádou
První figurka Igráčka byla uvedena na trh v roce 1976. Postavička Igráčka byla přibližně osm centimetrů vysoká a představovala různá povolání. K figurkám navíc patřily i různé stroje a nástroje. Figurky měly pohyblivé ruce, které šly předpažit nebo vzpažit, nohy spojené v oblasti kyčelních kloubů a hlavu. Dlaň ruky byla navržena tak, aby byla schopna udržet doplňky oblého tvaru. Nutno podotknout, že pohyblivé části byly pohyblivé pouze jednosměrně. Pouze hlavu bylo možné otáčet kolem dokola o 360°. V obličeji byla namalována jen ústa a oči,
upřesňuje se na stránkách Igráček.cz.
Úplně první Igráček byl zedník. Brzy ho však následovala další povolání. Jednalo se například o zdravotní sestru, kominíka, kuchaře, stavaře nebo námořníka. Každý rok přibývaly zhruba čtyři nové modely a celkově tak vyšlo okolo padesáti druhů Igráčků. Figurky se vyráběly v závodu v Mnichovicích u Prahy, často se však kompletovaly až u domácích pracovnic. Igráček slavil u československých dětí úspěch a po celá 80. léta se těšil velké oblibě. Figurky se k tomu začaly vyvážet do dalších zemí východního bloku (Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska, nebo východního Německa). Část postaviček se též dostala na západní trhy ve Francii a Nizozemí.
Nový Igráček opět slaví úspěch
Zatímco v 80. letech se Igráček vyhříval na pomyslném vrcholu slávy, po sametové revoluci zájem o něj opadl. Na trhu se totiž objevily do té doby nedostupné zahraniční hračky a Igráček velmi rychle ztratil své výsadní postavení. Výroba Igráčků ale pokračovala i nadále. Přestože se design figurek v podstatě vůbec nezměnil, jedné významné novinky se postavičky dočkaly. Přibyl jim nos, který první figurky Igráčků neměly. Jenže ani nos nezabránil propadu poptávky a firma Igra, která je vyráběla, se v roce 2006 dostala do konkurzu. Značku Igra převzala na další dva roky firma All Toys.
Čtěte také: Pribináček letos slaví 60. narozeniny. Podívejte se, jak se měnil v průběhu času
Obrod Igráčka ale přišel až s novým majitelem, se společností Efko, která odkoupila od firmy All Toys majetek zkrachovalé firmy Igra a práva na výrobu postaviček. Začátky Igráčka u společnosti Efko ale nebyly jednoduché. Pořízení nové formy pro odlití jednoho dílu figurky, či příslušenství se v té době pohybovalo v rozmezí 200 000 korun až 400 000 korun. Společnost proto raději rozebrala, odzkoušela a opravila staré formy. Novou podobu Igráčka dostal na starost designér Miloš Hába, před kterým stál nelehký úkol. Musel dát figurce šmrnc, zároveň ale zachovat její retro styl.
Igráček proto prošel pod společností Efko několika technickými úpravami a redesignem. Kromě pevnější konstrukce disponuje i otočným zápěstím, v obličeji již nemá pouze jeden výraz a přibyly mu brýle a bradka. Igráček dostal rovněž dvě novinky v oblasti příslušenství. Přibyl mu přenosný kufřík, který po rozložení vytváří prostředí dané profese, a autíčko, které je modifikováno ve třech verzích. Nový Igráček navíc nevykonává pouze povolání, nýbrž mu přibyla i figurková rodina. Všechny sety obsahují také například kartičky se zajímavostmi o jednotlivých profesích a sběratelské žetony. Aktuálně se již vyrobilo přes 20 nových profesí.
Nový Igráček se vrátil na trh v září 2010 a jen za první rok se prodalo přes čtvrt milionu figurek. Oblibě Igráčka pomáhá marketingová strategie společnosti Efko, která začala vydávat časopis Igráček a pořádá o Igráčkovi různé výstavy a akce.
ČLÁNKY DO MAILU